Katetrizační ablace představuje účinnou metodu kontroly rytmu u pacientů se symptomatickou fibrilací síní. Přesto se i po úspěšném výkonu mohou v prvních 3 měsících objevovat časné recidivy síňových tachyarytmií související s hojením myokardu. Toto období, označované jako blanking period, je důvodem, proč se po ablaci často přechodně podávají antiarytmika ke snížení rizika časných recidiv.
V klinické praxi se používají především antiarytmika třídy Ic, zejména propafenon či flekainid, a amiodaron. Přímá srovnání těchto léčebných strategií však byla dosud omezená. Cílem citované studie bylo porovnat jejich účinnost a bezpečnost po katetrizační ablaci FiS.
Autoři provedli retrospektivní observační studii zahrnující 98 pacientů po katetrizační ablaci fibrilace síní. Antiarytmická léčba byla podávána po dobu 2 měsíců. Antiarytmika třídy Ic (propafenon nebo flekainid) užívalo 62 pacientů, amiodaron 36 pacientů.
Primárním sledovaným parametrem bylo přežití bez recidivy síňové tachyarytmie po skončení 3měsíční blanking period. Hodnoceny byla také bezpečnost léčby a faktory spojené s recidivou arytmie.
Průměrný věk sledované populace činil 54,2 ± 14,0 let, 66,3 % pacientů mělo paroxysmální FiS a 78,6 % podstoupilo kryobalónkovou ablaci. Ve skupině léčené amiodaronem byli pacienti starší (59,5 ± 9,7 vs. 51,1 ± 15,3 roku) a častěji trpěli hypertenzí (83,3 vs. 62,9 %), diabetem (36,1 vs. 14,5 %) a ischemickou chorobu srdeční (72,2 vs. 41,9 %).
Recidiva síňové tachyarytmie byla zaznamenána u 9,7 % pacientů léčených antiarytmiky třídy Ic a u 19,4 % užívajících amiodaron (p = 0,169). Rozdíl nebyl statisticky významný a ani analýza přežití bez recidivy neprokázala rozdíl mezi oběma léčebnými strategiemi. Nezávislými prediktory recidivy byly předchozí elektrická kardioverze a větší průměr levé síně.
Bezpečnostní profil byl příznivý v obou skupinách. Nejčastějším nežádoucí příhodou byla symptomatická bradykardie (6,1 %), která ustoupila po snížení dávky. U pacientů léčených propafenonem se ojediněle objevila přechodná dušnost, zatímco u amiodaronu byly zaznamenány jednotlivé případy poruchy funkce štítné žlázy a zvýšení jaterních enzymů.
Krátkodobé podávání antiarytmik zůstává důležitou součástí léčby v časném období po katetrizační ablaci fibrilace síní. Tato recentní studie ukazuje, že antiarytmika třídy Ic, včetně propafenonu, dosahují u vhodně vybraných pacientů srovnatelné účinnosti i bezpečnosti jako amiodaron.
Výsledky potvrzují, že antiarytmika třídy Ic, včetně propafenonu, zůstávají u vybraných pacientů vhodnou možností krátkodobé farmakoterapie po katetrizační ablaci FiS. Volba konkrétního antiarytmika by měla být vždy individualizována s ohledem na přítomnost strukturálního srdečního onemocnění, komorbidity a celkový rizikový profil pacienta.
(yar)
Zdroj: Belančić A., Sener Y. Z., Oksul M. et al. Comparing the impact of different antiarrhythmic classes on clinical outcomes following atrial fibrillation catheter ablation. Pharmaceuticals 2025; 18 (7): 1022, doi: 10.3390/ph18071022.
