Vůbec první na důkazech založená doporučení pro léčbu obezity jakožto chronického onemocnění vyžadujícího personalizovanou terapii s ohledem na přidružené komplikace vydala Americká asociace pro klinickou endokrinologii (AACE) již před 10 lety. V loňském roce byla publikována aktualizace doporučení zahrnující moderní antiobezitika 2. generace. Doporučené behaviorální intervence a farmakoterapeutický algoritmus jsme pro vás shrnuli v přehledné infografice.
Obezita se pojí se zvýšeným rizikem obstrukční spánkové apnoe (OSA). Pacienti s OSA se potýkají s řadou klinicky relevantních symptomů a mají sníženou kvalitu života. Součástí komplexního managementu OSA je i léčba obezity. Výsledky nemocných s OSA léčených tirzepatidem v klinických studiích i reálné praxi shrnuje přehledná infografika.
Ministerstvo zdravotnictví ČR představilo další krok v elektronizaci zdravotnictví – centralizaci laboratorních výsledků. Jedná se o první funkční komponentu vznikajícího systému sdílených zdravotních dat, která umožňuje analyzovat zdravotní stav populace v rozsahu, jaký dosud nebyl k dispozici. Prakticky to lze demonstrovat na využití naměřených hodnot LDL cholesterolu (LDL-C).
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné život ohrožující onemocnění se špatnou prognózou. Pro prevenci progrese souvisejícího pravostranného srdečního selhání je klíčové včasné zahájení léčby PAH. Myslet na ni bychom měli zejména u pacientů s nevysvětlenou dušností či synkopami. Praktický diagnostický postup při podezření na PAH shrnujeme v přehledné infografice.
Nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs) představují základní terapeutickou modalitu v terapii muskuloskeletální bolesti a zánětu. Vzhledem k mechanismu účinku se všechna NSAIDs pojí s určitým rizikem gastrointestinálních (GI) a kardiovaskulárních (KV) nežádoucích účinků. Co bychom měli zohlednit při výběru konkrétního NSAID pro daného pacienta, aby léčba měla co největší přínos s co nejmenším rizikem? Napoví následující přehledná infografika.
Letos poprvé jsou k dispozici otevřená data o průběhu právě končící respirační sezóny u nás. Prostřednictvím 6735 poskytovatelů zdravotní péče zapojených do systému e-surveillance a asi 2,6 milionu jejich hlášení je možné v reálném čase sledovat vývoj epidemií i dopady očkování. Jaká z nich lze vyvodit poučení pro reálnou klinickou praxi?
Kardiovaskulární (KV) onemocnění celosvětově odpovídají přibližně za třetinu všech úmrtí. Klinické studie ukázaly, že u pacientů s KV onemocněním a obezitou či diabetem mellitem (DM) snižuje léčba agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) riziko velkých KV příhod, zlepšuje výsledky u srdečního selhání (HF) a snižuje celkovou mortalitu. Přehledná grafika shrnuje, jaký vliv má terapie duálním agonistou receptorů pro GLP-1 a glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP) tirzepatidem na kardiometabolické parametry.
Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ) pokračuje v otevírání dat o kvalitě péče u nás. Tentokrát přišly na řadu 3 onkologické diagnózy: karcinom prsu, plic a pankreatu. Podle MZ není cílem vytvářet prestižní žebříčky onkologických pracovišť ani jejich pranýřování za horší výsledky. Projekt má pomoci identifikovat mezery ve fast-trackových případech, kdy záleží na každém týdnu, a eliminovat je tak, aby pacienti měli stejný přístup k léčbě bez ohledu na to, kde v Česku bydlí.
Na setkání, které uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), byla představena data týkající se vlivu inovací v léčbě chronické myeloidní leukémie (CML) na život pacientů a jejich prognózu. CML je jednou z 10 terapeutických oblastí, na které AIPF dlouhodobě zaměřuje pozornost v rámci svého programu Inovace pro život II. V této souvislosti je symbolické, že nedávno uplynulo 25 let od doby, kdy se nemocným s touto diagnózou otevřela možnost cílené terapie. Data k tématu sestavil a prezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Hypertenze u mladých dospělých bývá v klinické praxi často podléčená, ačkoliv se ve velkých observačních studiích ukázalo, že riziko kardiovaskulárních (KV) onemocnění i celkové mortality je tím vyšší, čím dříve k rozvoji hypertenze dojde. Jaká jsou aktuální doporučení pro farmakoterapii hypertenze u mladých dospělých a co je třeba při péči o hypertoniky do 40 let věku zvláště zohlednit? Vše podstatné pro praxi jsme pro vás shrnuli do přehledné infografiky.
