Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
Umělou inteligenci (AI) v souvislosti se zdravím používá polovina Čechů; mezi lidmi ve věku 18–34 let je to dokonce 76 %. „Diagnóze“ nabídnuté AI však pouze 2 % respondentů věří natolik jako závěrům lékařů. STADA Health Report 2026 vedle otevřenosti novým technologiím ukazuje také vysokou spokojenost s českým zdravotnictvím a přetrvávající rezervy v prevenci.
Vůbec první na důkazech založená doporučení pro léčbu obezity jakožto chronického onemocnění vyžadujícího personalizovanou terapii s ohledem na přidružené komplikace vydala Americká asociace pro klinickou endokrinologii (AACE) již před 10 lety. V loňském roce byla publikována aktualizace doporučení zahrnující moderní antiobezitika 2. generace. Doporučené behaviorální intervence a farmakoterapeutický algoritmus jsme pro vás shrnuli v přehledné infografice.
Obezita se pojí se zvýšeným rizikem obstrukční spánkové apnoe (OSA). Pacienti s OSA se potýkají s řadou klinicky relevantních symptomů a mají sníženou kvalitu života. Součástí komplexního managementu OSA je i léčba obezity. Výsledky nemocných s OSA léčených tirzepatidem v klinických studiích i reálné praxi shrnuje přehledná infografika.
Ministerstvo zdravotnictví ČR představilo další krok v elektronizaci zdravotnictví – centralizaci laboratorních výsledků. Jedná se o první funkční komponentu vznikajícího systému sdílených zdravotních dat, která umožňuje analyzovat zdravotní stav populace v rozsahu, jaký dosud nebyl k dispozici. Prakticky to lze demonstrovat na využití naměřených hodnot LDL cholesterolu (LDL-C).
Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné život ohrožující onemocnění se špatnou prognózou. Pro prevenci progrese souvisejícího pravostranného srdečního selhání je klíčové včasné zahájení léčby PAH. Myslet na ni bychom měli zejména u pacientů s nevysvětlenou dušností či synkopami. Praktický diagnostický postup při podezření na PAH shrnujeme v přehledné infografice.
Nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs) představují základní terapeutickou modalitu v terapii muskuloskeletální bolesti a zánětu. Vzhledem k mechanismu účinku se všechna NSAIDs pojí s určitým rizikem gastrointestinálních (GI) a kardiovaskulárních (KV) nežádoucích účinků. Co bychom měli zohlednit při výběru konkrétního NSAID pro daného pacienta, aby léčba měla co největší přínos s co nejmenším rizikem? Napoví následující přehledná infografika.
Letos poprvé jsou k dispozici otevřená data o průběhu právě končící respirační sezóny u nás. Prostřednictvím 6735 poskytovatelů zdravotní péče zapojených do systému e-surveillance a asi 2,6 milionu jejich hlášení je možné v reálném čase sledovat vývoj epidemií i dopady očkování. Jaká z nich lze vyvodit poučení pro reálnou klinickou praxi?
Kardiovaskulární (KV) onemocnění celosvětově odpovídají přibližně za třetinu všech úmrtí. Klinické studie ukázaly, že u pacientů s KV onemocněním a obezitou či diabetem mellitem (DM) snižuje léčba agonisty receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA) riziko velkých KV příhod, zlepšuje výsledky u srdečního selhání (HF) a snižuje celkovou mortalitu. Přehledná grafika shrnuje, jaký vliv má terapie duálním agonistou receptorů pro GLP-1 a glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP) tirzepatidem na kardiometabolické parametry.