Teroristický útok Hamásu ze 7. října 2023 na přibližně 4 tisíce účastníků hudebního festivalu Nova vytvořil unikátní případ masové traumatické expozice, kterou řada obětí prožila ve změněných stavech vědomí. K útoku došlo krátce po východu slunce, kdy byli mnozí účastníci pod vlivem MDMA, LSD, ketaminu či konopí.
Zatímco trauma je běžným jevem (během života jej zažije přibližně 70 % lidí), chybějí data o tom, jak probíhá jeho zpracování ve změněném stavu vědomí. Psychoaktivní látky jsou označovány jako nespecifické zesilovače – zesilují set (vnitřní nastavení) i setting (prostředí). Otázkou je, jak se zpracování traumatu mění, pokud je zesílen extrémní stresový podnět.
Profesor kognitivní neurovědy na Haifské univerzitě a hostující profesor na Charité v Berlíně Roy Salomon představil v Praze výsledky rozsáhlé longitudinální studie zaměřené na peritraumatické i posttraumatické období. Do výzkumu bylo zařazeno více než 1200 přeživších účastníků festivalu Nova. Analýza zahrnovala klinická data (n = 1400), fyziologická měření (n = 300), kognitivní testování (n = 900) i výsledky fMRI (n = 140).
Ve studii 72 % respondentů uvedlo užití psychoaktivní látky během festivalu, přičemž častá byla polyintoxikace. Účastníci byli rozděleni podle užité dominantní látky (MDMA, klasická psychedelika, konopí/alkohol, bez ovlivnění psychoaktivní látkou).
Subjektivně řada uživatelů MDMA a klasických psychedelik uvedla, že jim látka pomohla přežít. Uživatelé MDMA vykazovali větší míru sociální interakce po návratu domů, lepší spánek a nižší peritraumatický distres. Naopak skupina, která užila konopí/alkohol, vykazovala horší výsledky napříč ukazateli a nejvyšší míru symptomů PTSD. Podle profesora Salomona předběžná data naznačují výrazný ochranný efekt MDMA během traumatické expozice, ačkoliv individuální reakce se výrazně lišily.
Zajímavým zjištěním bylo, že řada přeživších popisovala fenomén „volní disociace“ – situaci vnímali jako film či počítačovou hru, přesto si realitu uvědomovali. Tento mechanismus mohl dočasně snížit jejich emoční zahlcení. Podle přednášejícího mohlo MDMA během události snižovat negativní afekt a činit prožitek méně emočně devastujícím; prosociální účinek drogy pak mohl usnadnit přijetí podpory.
Informace o užitých dávkách vycházely ze self-reportu a nebyly vždy přesné. Přibližně čtvrtina dotazovaných popsala zkušenosti, které odpovídaly kritériím mystického prožitku, pravděpodobně vyvolaného kombinací extrémního stresu a psychedelického stavu. Subjektivní zkušenosti byly výrazně heterogenní – od zvýšené energie a zostřeného vnímání po pocit vedení či ochrany.
Součástí studie bylo 30denní sledování pomocí nositelných monitorovacích zařízení. Nižší mezidenní stabilita spánku a zvýšená variabilita srdeční frekvence korelovaly se závažností PTSD a predikovaly budoucí riziko. Vzhledem k absenci spolehlivých biologických markerů v psychiatrii představují tato data významný přínos.
V jednoletém sledování zůstávalo 75 % přeživších nad klinickým cut-off pro PTSD; po 2 letech přibližně 60 %. Rezilientní byla pouze asi čtvrtina účastníků, což je výrazně méně než v běžných traumatických kohortách.
Mezi prediktory vyšší zranitelnosti patřily ženské pohlaví, vyšší skóre nepříznivých zážitků v dětství (ACE) a horší subjektivní kvalita spánku. Těžší průběh byl častější i u osob, které již před útokem užívaly psychiatrickou medikaci. Profesor Salomon ovšem zdůraznil, že ani vysoké dávky nevedly ke ztrátě orientace v realitě; uplatnil se silný instinkt přežití a akutní stresová mobilizace.
Prezentovaná data ukazují, že interakce mezi typem užité látky, individuální vulnerabilitou a akutní stresovou reakcí může zásadně ovlivnit další vývoj posttraumatické symptomatiky. Studie kohorty přeživších festivalu Nova představuje první systematický pokus popsat zpracování traumatu ve změněných stavech vědomí a otevírá otázky pro budoucí klinický výzkum i časné terapeutické intervence.
MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Salomon R. Trauma under psychedelics: How do you process trauma during altered states of consciousness. Praha, 11. 2. 2026.
Foto: Salomon Lab
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
