Biologická léčba představuje novou možnost terapie těžkých forem chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přináší šanci na cílenější, individualizovaný přístup k pacientům s vysokým rizikem exacerbací. O jejím současném i budoucím místě v klinické praxi hovoříme s MUDr. Jaromírem Zatloukalem, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc.
Léčba akutní myeloidní leukémie (AML) prošla v posledních letech převratným vývojem. Zavedení cílených léků a hlubší poznání molekulární podstaty onemocnění rozšiřují terapeutické možnosti zejména u pacientů nevhodných k intenzivní chemoterapii. Jaké místo má dnes kombinace venetoklaxu s azacitidinem v klinické praxi, jakou roli hraje molekulární diagnostika a kam se léčba AML posune v následujících letech? I o tom hovoříme s MUDr. Martinem Čerňanem, Ph.D., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Prognóza nemocných s Friedrechovou ataxií se v posledních letech změnila výrazně k lepšímu díky nástupu moderní léčby. Na aktuální zkušenosti i další perspektivy v této oblasti se ptáme vedoucího Centra vysoce specializované péče pro vzácná neurologická onemocnění při Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol v Praze doc. MUDr. Martina Vyhnálka, Ph.D. Zde jsou totiž dispenzarizováni všichni pacienti s Friedreichovou ataxií léčení inovativní terapií v Česku a centrum je zapojené do evropské i celosvětové sítě takto specializovaných pracovišť.
Když astma zůstává špatně kontrolované, přichází čas na změnu strategie. Které signály by lékař neměl přehlédnout, jak probíhá péče v centrech pro těžké astma a v čem spočívá její přidaná hodnota, přibližuje prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno.
Antihypertenzní terapie u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (DM2) a metabolickým syndromem (MetS) vyžaduje víc než jen dosažení cílových hodnot krevního tlaku. MUDr. Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno v našem rozhovoru vysvětluje, jak volit antihypertenzní terapii v kontextu moderní kardiometabolické péče a minimalizovat rizika léčby.
Denzitometrické vyšetření coby základní nástroj včasné diagnostiky osteoporózy proniká i do gynekologických praxí. Jak přistupovat k rizikovým pacientkám v gynekologické ambulanci, jak probíhá spolupráce s referujícími lékaři a jak zlepšit koordinaci péče s osteology včetně specializovaných center? Zkušenosti z klinické praxe s námi sdílí vedoucí gynekologických ambulancí v Kostelci nad Labem a Staré Boleslavi MUDr. Kamila Kotíková.
Populační screening osteoporózy přináší do klinické praxe nové výzvy i příležitosti. Jak správně stratifikovat riziko zlomenin, kdy může léčbu vést praktický lékař či gynekolog a kteří pacienti patří do péče osteologa? Zkušenosti z regionálního osteocentra shrnuje MUDr. Pavel Malina, Ph.D., z Nemocnice Písek, a. s.
Infertilita je narůstajícím zdravotním problémem. Jedním z významných faktorů narušujících schopnost reprodukce nejen u žen, ale i u mužů je obezita. U žen ovlivňuje schopnost otěhotnění, zejména v souvislosti s poruchami menstruačního cyklu nebo syndromem polycystických ovarií (PCOS), a následně přináší také komplikace v těhotenství. U mužů potom obezita může snižovat plodnost například kvůli zhoršené kvalitě spermií nebo erektilní dysfunkci. Psychické důsledky infertility mohou na druhé straně podporovat rozvoj obezity. Na to, jak přesně a jakými mechanismy může obezita narušit reprodukční zdraví žen i mužů a jak z tohoto problému ven, jsme se zeptali gynekologa a porodníka se specializací na reprodukční medicínu MUDr. Štěpána Budky.
Pacienti s epilepsií mají několikanásobně vyšší riziko vzniku deprese, která často probíhá atypicky a bývá poddiagnostikovaná. O vzájemném vztahu obou onemocnění, jejich společných mechanismech a možnostech léčby hovoříme s prof. MUDr. Jiřím Masopustem, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.
Psychické obtíže u pacientů s onkologickým onemocněním jsou časté, přesto mohou zůstávat v pozadí pozornosti. U kterých chorob se nejčastěji objevují, kdy je nutná psychiatrická medikace, na které interakce si dát pozor a jaké nové možnosti přináší současný výzkum, vysvětluje MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.
