„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/7

Velikost lidského mozku se mezigeneračně zvětšuje

Průřezová studie, která využila data z Framingham Heart Study, ukázala, že objem intrakraniálního prostoru, šedé kůry mozkové, bílé hmoty a hipokampu je u jedinců narozených v roce 1970 větší než u ročníku 1930. Analyzovány byly snímky pořízené magnetickou rezonanci (MRI) u 3226 jedinců bez demence a prodělané cévní mozkové příhody (CMP) narozených v letech 1925–1968, a to v době, kdy jejich průměrný věk činil 58 let (směrodatná odchylka [SD] 8 let). Důvodem mohou být enviromentální vlivy (zdravotní péče, sociálně-kulturní status, vzdělání) v časném období života. Toto zjištění mimo jiné může vysvětlovat nedávno popsaný aktuální pokles incidence demence ve Framingham Heart Study.

Zdroj: DeCarli C., Maillard P., Pase M. P. et al. Trends in intracranial and cerebral volumes of Framingham Heart Study participants born 1930 to 1970. JAMA Neurol 2024 Mar 25: e240469, doi: 10.1001/jamaneurol.2024.0469 [Epub ahead of print]. 

Očekávaná délka života se od roku 1950 prodloužila o 23 let

Studie GBD 2021 (Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors Study) přináší nové demografické odhady na základě dat z let 1950–2021 z 204 zemí světa. Za toto období se průměrná očekávaná délka života v době narození celosvětově prodloužila ze 49,0 na 71,7 roku. V letech 2020–2021 (během pandemie COVID-19) se ovšem trend obrátil a tato hodnota klesla o 1,6 roku.

Od roku 2017 je potom pozorováno zpomalení nárůstu celosvětové populace. Ta v roce 2021 dosáhla 7,89 miliardy osob. Poměr počtu osob starších 65 let a mladších 15 let vzrostl mezi roky 2000 a 2021 o 92 %.

Zdroj: GBD 2021 Demographics Collaborators. Global age-sex-specific mortality, life expectancy, and population estimates in 204 countries and territories and 811 subnational locations, 1950-2021, and the impact of the COVID-19 pandemic: a comprehensive demographic analysis for the Global Burden of Disease Study 2021. Lancet 2024 Mar 8: S0140-6736(24)00476-8, doi: 10.1016/S0140-6736(24)00476-8 [Epub ahead of print]. 

Zvyšuje prenatální expozice antiepileptikům riziko autismu?

Populační studie expozice protizáchvatovým lékům (ASMs) ve druhé polovině těhotenství hodnotila riziko autismu ve věku 8 let u dětí, jejichž matky užívaly valproát, topiramát či lamotrigin. Po zohlednění potenciálně zavádějících faktorů byl poměr rizik (HR) vyšší v porovnání s dětmi bez prenatální expozice ASMs pouze u valproátu (2,67), nikoliv u lamotriginu (1,0) či topiramátu (0,96). V této studii zahrnující přes 4 miliony dětí činila prevalence autismu 1,9 % v populaci bez expozice ASMs, 4,2 % u dětí matek s epilepsií bez expozice ASMs a 10,5 % při expozici valproátu.

Zdroj: Hernández-Díaz S., Straub L., Bateman B. T. et al. Risk of autism after prenatal topiramate, valproate, or lamotrigine exposure. N Engl J Med 2024 Mar 21; 390 (12): 1069−1079, doi: 10.1056/NEJMoa2309359. 

E-cigarety při odvykání snižují kouření tabáku, ale zvyšují užívání nikotinu

Přidání e-cigaret ke standardní konzultaci o odvykání kouření bylo hodnoceno v otevřené randomizované studii s 1246 účastníky. Po 6 měsících během posledních 7 dní před kontrolou nekouřilo klasické cigarety 59,6 % jedinců ze skupiny s e-cigaretami a 38,5 % z kontrolní skupiny (pouze konzultace bez e-cigaret). Abstinence užívání nikotinu dosáhlo 20,1 % jedinců ze skupiny s e-cigaretami a 33,7 % z kontrolní skupiny.

Zdroj: Auer R., Schoeni A., Humair J. P. et al. Electronic nicotine-delivery systems for smoking cessation. N Engl J Med 2024 Feb 15; 390 (7): 601−610, doi: 10.1056/NEJMoa2308815.