#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Do prkýnka, klepnul jsem se do palce! Aneb analgetický efekt nadávání

21. 2. 2024

Klení je společné téměř všem světovým jazykům. Uchylujeme se k němu nejen tehdy, když jsme frustrovaní, zklamaní či nahněvaní, ale i při bolestivých podnětech. Věděli jste, že úleva, kterou při nadávání pociťujeme, není jen naším subjektivním dojmem? Existuje řada vědeckých prací, které se zabývají mechanismy „nadávkové analgezie“.

Nadávání budiž pochváleno

Řada výzkumů ukázala, že opakování určité nadávky může efektivně zvýšit toleranci fyzické bolesti spojené s vystavením ledové vodě, a dokonce i sociální bolesti způsobené vyloučením z kolektivu. Zdá se, že by to mohlo být způsobeno efektem tzv. analgezie indukované stresem, což je reakce, která se spouští zvýšeným vybuzením autonomního nervstva. Nadávání u subjektů ve studiích skutečně spouštělo autonomní odpověď, měřitelnou prostřednictvím změn tepové frekvence a vodivosti kůže.

Alternativní teorie předpokládá, že analgetický efekt může být následkem modulace pozornosti. Je prokázáno, že kognitivní procesy, mezi něž můžeme zařadit i nadávání, jsou schopné snížit subjektivní intenzitu bolesti. To by mohlo obzvláště dobře fungovat s nadávkami, které jsou vnímány jako vtipné. Podle průzkumu mezi 821 účastníky, kteří hodnotili vtipnost 5 tisíc anglických slov, patřil výraz f*ck mezi 1 % těch nejvtipnějších.

Vymyšlené nadávky a hodnocení jejich efektu

Psychologové z britských univerzit v Keele a Oxfordu se rozhodli provést studii, která zhodnotí analgetický efekt dvou nově vymyšlených nadávek oproti standardnímu f*ck a výrazu s neutrálním významem (slovo, které by účastník použil pro popis stolu). Nové nadávky byly vytvořeny expertním týmem, jehož členy byli hlavní autor studie dr. Stephens (mimo jiné renomovaný experimentální psycholog zabývající se psychologií klení) a dále zkušený lexikograf, nezávislý vědec s rozsáhlou praxí v nadávání a dva příslušníci laické veřejnosti. Výsledkem jejich práce bylo slovo fouch a humorná nadávka twizpipe.

Studie se zúčastnilo 92 dospělých dobrovolníků (64 % žen) průměrného věku 27,8 roku. Ti dostali instrukci ponořit svou nepreferovanou ruku do ledové lázně a při tom opakovat dané slovo v intervalu 3 sekund. Výzkumníci měřili, po jakém čase účastník studie ohlásí, že pociťuje bolest, a za jak dlouho potom ruku z lázně vytáhne z důvodu nesnesitelné bolesti. Účastníci hodnotili vtipnost, emocionální odpověď a odvedení pozornosti spojené s použitím daného slova.

Jak nadávat, aby to pomohlo od bolesti?

Ukázalo se, že použití standardní nadávky f*ck oproti opakování neutrálního slova snižovalo práh bolesti účastníků v průměru o 32 % a toleranci bolesti o 33 %. Účastníci jej vnímali jako emocionálně zabarvené, vtipné a schopné odvést pozornost. Nová slova fouch a twizpipe byla sice hodnocena jako emocionálnější a vtipnější než neutrální slovo, ale jejich opakování nemělo na práh ani toleranci bolesti žádný účinek. Autoři studie nebyli schopni prokázat mechanismus tohoto jevu.

Hledání ultimátní nadávky

O něco teoretičtější přístup zvolila ve své studii studentka matematiky na londýnské King’s College Sophie Macleanová, která napsala algoritmus schopný přečíst a zanalyzovat seznam existujících nadávek tak, aby na základě jejich vlastností odvodil novou a vůbec nejúčinnější nadávku. Algoritmus přišel se slovem banger, zkráceně ber. Je třeba dodat, že pracoval se seznamem ofenzivních slov používaných pro kontrolu televizního a rozhlasového vysílání, ze kterého byly odstraněny ty nejhrubší výrazy. Vstupní data tak tvořil soubor 45 slov hodnocených jako mírně, středně a velmi ofenzivní.

Závěr

Navzdory intenzivnímu výzkumu na poli „nadávkové analgezie“ se dosud nepodařilo prokázat přesný mechanismus, kterým klení snižuje intenzitu bolesti, a bude proto třeba dalších rigorózně kontrolovaných studií. Empirická data však ukazují, že benefity nadávání nelze opomíjet. Proto si, až se příště o něco praštíte, zkuste zaexperimentovat. Možná objevíte tu nejúčinnější nadávku právě vy. Himllaudon!

(este)

Zdroje:
1. Stephens R., Robertson O. Swearing as a response to pain: assessing hypoalgesic effects of novel "swear" words. Front Psychol 2020; 11: 723, doi: 10.3389/fpsyg.2020.00723.
2. Leach N. Here’s the world’s ultimate swearword, according to maths. BBC Science Focus, 2023 Jun 15. Dostupné na: www.sciencefocus.com/news/heres-the-worlds-ultimate-swearword-according-to-maths



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#