Kulatý stůl: Jak v Česku zlepšit prognózu pacientů s karcinomem plic?

Dlouhá a komplikovaná cesta systémem − a jak ji zrychlit?

Cílem pilotního programu časného záchytu karcinomu plic, který byl spuštěn v lednu 2022, je odhalit co nejvíce nálezů v operabilním stadiu. Zaměřuje se na bývalé i současné kuřáky ve věku 55−74 let, kteří mají ve své anamnéze ≥ 20 tzv. balíčkoroků. Rizikové jedince oslovují zpravidla praktičtí lékaři, kteří je odešlou k ambulantnímu pneumologovi a ten je po základním vyšetření plic posílá dále na radiologii. Zde podstoupí vyšetření nízkodávkovým CT (LDCT), v případě pozitivního výsledku jsou provedeny další testy a pacient je následně indikovaný k chirurgickému výkonu. Diagnostika i léčba by měly být optimálně prováděny v pneumoonkochirurgických centrech. 

Problém podle účastníků diskuse spočívá především v tom, že cesta pacienta od prvního kontaktu s praktickým lékařem přes diagnostický proces až po zahájení indikované léčby je velmi dlouhá. Přitom cílem odborných společností zastřešujících tento program v čele s Českou pneumologickou a ftizeologickou společností ČLS JEP je nepřesáhnout 2 měsíce, respektive v optimálním případě 1 měsíc mezi návštěvou praktického lékaře a stanovením diagnózy. „Podezření na karcinom plic je vlastně urgentním stavem, který by měl být rychle řešen,“ uvedl v rámci diskuse přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., s tím, že pacienti by měli být co nejrychleji soustředěni do pneumoonkochirurgických center, a to bez mezistanic, v nichž se provádí bronchoskopie. Podle profesora Petruželky jde vlastně o duplicitu, protože je nutné ji opětovně udělat v centru i v rámci molekulárního vyšetření. U karcinomu plic, stejně jako u řady jiných solidních nádorů, se zjišťují hereditární dispozice, podle nichž lze následně stanovit míru rizika u konkrétního nemocného.

Při volbě lékaře a zdravotního zařízení tápou i samotní pacienti včetně jejich zastřešujících organizací. Předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Mgr. Petra Adámková podotkla, že v případě této diagnózy pacientská organizace v podstatě neumí rizikovým jedincům poradit, jakou cestu zdravotním systémem mají zvolit, aby byla skutečně optimální.

Proč je důležité soustředit péči do center?

Přednosta 3. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol v Praze prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., připomněl, že ministerstvo zdravotnictví (MZ) letos na jaře ustanovilo 8 pneumoonkochirurgických center pro péči o pacienty s karcinomem plic. Realita je však podle jeho slov taková, že plíce se operují zhruba ve 20 nemocnicích, často malých, a nerespektuje se rozhodnutí MZ. Zároveň zdůraznil, že diagnostika a léčba pacientů s touto diagnózou je natolik složitá, že by měli být koncentrováni právě do zmíněných center, která jsou navíc adekvátně přístrojově vybavená. Oproti nim v menších nemocnicích chybí například roboticky navigovaná bronchoskopie.

Profesor Lischke zmínil i další „diskvalifikační faktor“ spojený s péčí mimo centra. V poslední době se totiž na trhu objevila řada nových cílených léčiv a imunoterapeutik. Vysoce specializovaná centra podávají 3 týdny před operací imunoterapii společně s chemoterapií a výsledky chirurgického zákroku jsou potom výrazně lepší. Vzhledem k tomu, že aplikace těchto léčiv je vázaná pouze právě na centra, pacienti operovaní mimo ně o tuto část léčby přicházejí.

Multidisciplinární týmy coby „trychtýře“

Problematice diagnostiky a léčby solitárních plicních uzlů (SPN) se věnují různé platformy napříč Českem. Jednou z nich je také SPN Akademie, jejímž cílem je zlepšení koordinace a spolupráce v této oblasti. V rámci této platformy funguje pneumoonkochirurgický multidisciplinární MDT board, který sdružuje specialisty napříč obory ze Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Cílem této skupiny expertů je poskytnout nejlepší dostupnou léčbu pacientům s nádory plic i dalšími plicními onemocněními a zároveň výrazně zkrátit interval od stanovení diagnózy k zahájení léčby. Prostřednictvím pravidelných indikačních seminářů, jež probíhají on-line, poskytují členové boardu konzultace pneumologům, hrudním chirurgům nebo onkologům k postupu terapie u konkrétních pacientů.

Podle přednosty I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Jiřího Votruby, Ph.D., by právě tento typ určitého mechanismu fungujícího jako trychtýř – tedy multidisciplinárního týmu propojujícího různá pracoviště a určujícího kdy a koho do systému vpustit – mohl urychlit celý proces. 

(lek)

Zdroje:
1. Kulatý stůl: Cesta pacienta s podezřením na rakovinu plic systémem zdravotní péče. PS PČR, Praha, 27. 11. 2023.
2. Tisková konference ke Dni pro zdravé plíce. ČPFS a ČOPN, Praha, 13. 11. 2023.
3. Program screeningu karcinomu plic. Česká onkologická společnost ČLS JEP, 2022. Dostupné na: www.linkos.cz/onkologicka-prevence/screening/program-screeningu-karcinomu-plic
4. Co ukázala první data z pilotního screeningu karcinomu plic? proLékaře.cz, 5. 12. 2022. Dostupné na: www.prolekare.cz/tema/MDT-board/detail/co-ukazala-prvni-data-z-pilotniho-screeningu-karcinomu-plic-132814
5. Vysoce specializovaná centra mají zlepšit léčbu rakoviny plic. Jedno z nich je ve Fakultní nemocnici Olomouc. FN Olomouc, 24. 10. 2023. Dostupné na: www.fnol.cz/aktuality/vysoce-specializovana-centra-maji-zlepsit-lecbu-rakoviny-plic-jedno-z-nich-je-ve-fakultni-nemocnici-olomouc
6. SPN Akademie. Dostupné na: www.spnakademie.cz/co-je-spn-akademie
7. Kooperativní hrudní skupina. MDT Board. Dostupné na: https://mdtboard.cz