Otázkou jak dávkovat tromboprofylaxi u lidí s nadváhou se lékaři zabývají často. Cílem je zajistit efektivní ochranu před trombotickými komplikacemi v zátěžových situacích, například při hospitalizaci či operačním výkonu, a současně nezvyšovat riziko krvácení.

Poranění míchy je často doprovázeno bolestivými stavy. Studie publikovaná v prestižním časopisu Neurology prokázala, že podávání pregabalinu u těchto pacientů může přinést více než jen úlevu od bolesti.

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie na souboru 146 nemocných prokázala výborný efekt pregabalinu na neuropatické bolesti. Zajímavým vedlejším výsledkem studie bylo také zlepšení kvality spánku a nálady při užívání pregabalinu.

Autoři z University of Western Ontario provedli audit na jednotce akutního příjmu psychiatrických pacientů s cílem zjistit, zda tamější preskripce valproátu odpovídala evidence-based doporučením.

Valproát představuje jeden z hlavních pilířů v terapii bipolární afektivní poruchy, navíc je pacienty velmi dobře tolerovaný. Účinný je v kombinované léčbě i v monoterapii, zejména u manických či smíšených epizod a také v terapii rychlého cyklování. Přinášíme souhrn poznatků k tomuto tématu z přehledových publikací.

Diabetes mellitus je závažné chronické onemocnění, které kvůli svému stále rostoucímu výskytu představuje významný problém pro společnost ve vyspělých zemích. Hlavní příčinou morbidity a mortality u pacientů s diabetem 2. typu jsou kardiovaskulární onemocnění a pravděpodobnost jejich výskytu zvyšuje současné chronické onemocnění ledvin. V současné léčbě diabetu se proto preferují antidiabetika, která mají zároveň i kardioprotektivní a nefroprotektivní účinky.

Inhibitory SGLT2 neboli glifloziny jsou účinná antidiabetika, která mají u diabetiků nefroprotektivní a kardioprotektivní efekt opakovaně prokázaný v klinických studiích. Na Evropském kardiologickém kongresu v září 2019 v Paříži byly prezentovány výsledky studie DAPA-HF, v níž dapagliflozin jako první inhibitor SGLT2 prokázal přínos u pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory, bez ohledu na to zda trpěli diabetem 2. typu, či nikoliv. Studie tak nabídla zcela novou perspektivu léčby srdečního selhání.

Aplikace protilátek proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) podávaných v pomalých infuzích především v rámci léčby metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) může být provázena nežádoucími reakcemi na infuzi nebo hypersenzitivními reakcemi.

Několik studií a metaanalýz v minulosti poukázalo na možný pozitivní účinek nízkomolekulárních heparinů (LMWH) v léčbě nádorových onemocnění. Studie RASTEN se proto zaměřila na možný efekt enoxaparinu u pacientů s malobuněčným karcinomem plic (SCLC).

Data z reálné praxe ukazují, že podávání agonistů trombopoetinového receptoru u imunitní trombocytopenie vede ve vysokém procentu k odpovědi na léčbu a u části pacientů je možné po jejich vysazení dosáhnout stabilní odpovědi bez potřeby další léčby.

Americká hematologická společnost (ASH) na konci roku 2019 publikovala aktuální guidelines pro imunitní trombocytopenii (ITP), ve kterých se panel odborníků pokusil definovat doporučení založená na důkazech pro management péče o tyto pacienty.

Nezmýdelnitelný olej ze sóji a avokáda je indikovaný k symptomatické terapii osteoartrózy kyčle a kolene. Výzkumy se soustředí především na efektivitu léčiva u pacientů s osteoartrózou kolene; prací zaměřujících se na oblast kyčle je podstatně méně a jejich výsledky nejsou konzistentní. I z tohoto důvodu proběhla rozsáhlá studie francouzských autorů hodnotící vliv podávání léku na progresi osteoartrózy kyčle u několika stovek pacientů ve střednědobém horizontu.

Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je onemocnění charakterizované vzestupem středního tlaku v plicním řečišti ≥ 25 mm Hg na podkladě intraluminálně organizovaných trombů, stenóz a uzávěrů jednotlivých větví plicnice a periferní cévní remodelace. Jedná se o chronickou komplikaci akutní plicní embolie. Důsledkem obstrukce plicnice je vzestup plicní cévní rezistence (Pulmonary Vascular Resistance –⁠ PVR) vedoucí k zatížení pravé komory srdeční a k pravostrannému srdečnímu selhání. Metodou volby v léčbě pacientů s CTEPH je chirurgická endarterektomie plicnice (PEA), výkon prováděný v hluboké hypotermii, v cirkulační zástavě. Jediným centrem specializujícím se na chirurgickou léčbu pacientů s CTEPH v ČR je Kardiocentrum VFN a 1. LF UK v Praze, na němž bylo v letech 2004–2017 operováno 314 pacientů (včetně 50 pacientů ze Slovenské republiky, kde tato léčba dostupná není). Pacienti s periferním typem postižení, u nichž nález není operabilní, a zároveň pacienti po PEA s reziduální plicní hypertenzí, jsou indikováni ke specifické vazodilatační terapii. V indikovaných případech se v léčbě pacientů uplatňuje také balonková angioplastika a transplantace plic.

V posledních letech jsme svědky narůstajícího zájmu o onemocnění plicní cirkulace. Je to dáno jednak rozvojem na poli specifické farmakoterapie plicní hypertenze (PH), zlepšením její dostupnosti, a také zvládnutím techniky endarterektomie plicnice, jež se etablovala jako metoda první volby pro nemocné s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH). Klíčová je ale časná indikace léčby, a tedy časně stanovená diagnóza a určení typu plicní hypertenze. S moderními terapeutickými prostředky můžeme tak našim pacientům nabídnout kromě zlepšení prognózy a kvality života dokonce naději na úplné uzdravení, obzvláště nemocným s CTEPH. Následující text si klade za cíl upozornit na problematiku CTEPH.

Belicová M. Chronická tromboembolická plúcná hypertenzia v spádovej nemocnici. Vnitř Lék 2011; 57(2): 140–146.