VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky Chronická tromboembolická plicní hypertenze – přehled patofyziologie, diagnostiky a léčby
Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je podle guidelines ESC/ERS z roku 2015 definována jako symptomatická plicní hypertenze se stálými defekty v perfuzi plic navzdory adekvátní antikoagulační terapii. Pro určení diagnózy plicní hypertenze jsou signifikantní hodnoty středního tlaku v plicnici > 25 mmHg. Toto onemocnění je nicméně stále velmi poddiagnostikované, a to především kvůli svým nespecifickým symptomům.
Video Reaktivace HBV u imunosuprimovaných osob
VIDEOPREZENTACE: Virové hepatitidy v kontextu hematologie. Druhý díl z cyklu přednášek.
Video Extrahepatální manifestace HCV
VIDEOPREZENTACE: Virové hepatitidy v kontextu hematologie
Novinky Screening poruch štítné žlázy v těhotenství od září otestuje pilotní program
O očekáváních spojených se zkušebním spuštěním screeningového programu promluvil předseda České endokrinologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA, u příležitosti 12. ročníku „Týdne štítné žlázy“.
Novinky „U těhotných mysleme na štítnou žlázu,“ připomněla osvětová kampaň
Porucha štítné žlázy může ohrozit zdraví plodu i matky. Někdy však dojde právě až v těhotenství k manifestaci problému, kterého si nastávající matka, ale ani její lékař nemusejí v kontextu ostatních probíhajících změn povšimnout. Problematiku vynesla na světlo akce nazvaná „Týden štítné žlázy“, jež v Česku proběhla v posledním květnovém týdnu roku 2020.
Novinky Sekundární protilátkové imunodeficience – přehled problematiky a možností léčby
Mezi důležitá medicínská témata, kterým je zapotřebí věnovat pozornost, patří sekundární protilátkové imunodeficience u pacientů podstupujících imunosupresivní léčbu či chemoterapii. Na významu nabývají zejména stavy navozené depleční léčbou protilátkami anti-CD20. V některých případech mají dlouhodobý charakter a vyžadují substituční terapii imunoglobuliny.
Novinky Strategie substituční léčby sekundárních imunodeficitů imunoglobuliny – kazuistická sdělení
Sekundární protilátkové imunodeficience představují stavy spojené s kvantitativním a/nebo kvalitativním nedostatkem protilátek vyvolané známou, druhotnou příčinou – nejčastěji na základě chronického onemocnění nebo iatrogenně. Klinické projevy mohou být různě závažné, od klinicky němých až po výskyt závažných, zejména bakteriálních infekcí.
Novinky Osimertinib v léčbě pacientů s NSCLC se sekundární mutací EGFR T790M – kazuistika
Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) je geneticky heterogenním onemocněním. Individualizace terapie na základě výskytu specifických mutací nádorových buněk je proto zásadní pro volbu optimální terapie u těchto pacientů. Jednou z možností cílené léčby u pacientů s NSCLC s aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR) je osimertinib, tyrosinkinázový inhibitor EGFR (EGFR TKI) 3. generace. Předkládáme kazuistiku pacienta s NSCLC léčeného osimertinibem po progresi onemocnění v důsledku sekundární mutace EGFR T790M vzniklé jako následek terapie afatinibem. Popsaný případ dobře ilustruje postavení osimertinibu v léčbě NSCLC se sekundární mutací EGFR T790M.
Novinky Biologická léčba jako nejnovější terapeutická modalita u atopické dermatitidy a astmatu
Cílená biologická léčba představuje nejnovější možnost pro pacienty s atopickou dermatitidou a astmatem. Následující text stručně přibližuje mechanismus účinku monoklonální protilátky dupilumab (Dupixent) v této indikaci a výsledky klinických studií hodnotících účinnost a bezpečnost tohoto léčiva.
Novinky Využití cílené léčby dupilumabem u pacientů s alergickými onemocněními
V patogenezi alergických onemocnění hrají důležitou roli interleukiny (IL) 4 a 13. Jejich blokáda je proto vhodnou strategií u řady těchto stavů. Tu nabízí nová monoklonální protilátka dupilumab (Dupixent), která je schválená v léčbě atopické dermatitidy, astmatu se zánětem typu 2 a chronické rinosinusitidy s nosní polypózou. Probíhají studie, které hodnotí její účinnost i u dalších nemocí, kde dominuje zánět typu 2.
Novinky Astma nepatří mezi rizikové faktory závažného průběhu COVID-19
Podle sdělení České iniciativy pro astma z dubna 2020 nepředstavuje onemocnění COVID-19 vyvolané novým typem koronaviru pro osoby s astmatem výrazně větší nebezpečí než pro běžnou populaci. Je však třeba dodržovat předepsanou léčbu a mít astma pod kontrolou. Journal of Allergy and Clinical Immunology přináší vysvětlení tohoto překvapivého jevu. Je jím snížená exprese receptorů ACE2 u osob s astmatem a alergiemi, kterou ukázala nová studie zahrnující 3 kohorty dětských i dospělých pacientů. Virus SARC-CoV-2 totiž využívá receptory ACE2 pro svůj průnik do hostitelské buňky.
Novinky Střevní mikrobiom – místo, kde se rozhoduje o zdraví na celý život
Mikroorganismy specializované na život ve specifických podmínkách lidského těla se v průběhu evoluce vyvíjejí společně s lidskou populací. Vychýlení jejich rovnováhy může vést k přemnožení potenciálně patogenních organismů nebo usnadnit kolonizaci lidského těla patogeny. Narušení mikrobiomu střeva pak přímo souvisí například s autoimunitními poruchami, které následně způsobí až poškození střeva (typicky se jedná například o Crohnovu chorobu či ulcerózní kolitidu).
Novinky Léčba osimertinibem u pacientů s NSCLC po progresi onemocnění na předchozí léčbě – kazuistika
Předkládáme kazuistiku pacientky s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s prokázanou aktivační mutací genu pro receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR), u které se v průběhu léčby objevila rezistence vůči inhibitoru tyrosinkinázy (TKI) EGFR 1. generace gefitinibu. Po prokázání sekundární mutace EGFR T790M byl nasazen osimertinib, EGFR TKI 3. generace, na kterém došlo k regresi onemocnění, jež trvá. Tato kazuistika ilustruje význam postavení osimertinibu v léčbě pacientů s NSCLC s aktivační mutací EGFR, u kterých dojde v průběhu léčby EGFR TKI 1. a 2. generace k progresi onemocnění v důsledku vzniku sekundární mutace EGFR T790M.
Novinky Antibiotická rezistence ve Spojených státech amerických – report CDC k roku 2019
Antibiotická rezistence je celosvětově závažným problémem. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo celkem 18 druhů bakterií a kvasinek, jež jsou pro svou rostoucí antibiotickou rezistenci největší hrozbou pro lidské zdraví v USA.