Dlouhodobá pozorování naznačují, že fyzická aktivita chrání proti stárnutí a souvisejícím onemocněním. Mechanismus ochranného efektu však není znám. Velká část výzkumu se zaměřuje na roli svalové hmoty, nicméně tým čínských výzkumníků se rozhodl otestovat, jaký vliv na stárnutí mají kosti, na něž se při pohybu přenášejí stejné síly. Ukázalo se, že tahy, tlaky a rotace spojené s fyzickou aktivitou spouští sekreci protektivních faktorů kostními buňkami.
Když vědci vyřadili z provozu receptor Piezo1, který v osteocytech detekuje působení mechanických sil, zrychlili u myší proces stárnutí tak, že umíraly v průměru o 106 dní dříve než kontrolní zvířata. Zhoršily se jim i kognitivní schopnosti a paměť. Naopak jemný mechanický tlak, vyvíjený pomocí speciálního přístroje 2× týdně po dobu 4 měsíců na oba konce holenní kosti, vedl u myších seniorek k významným zdravotním přínosům. Několik měsíců po této terapii, tedy v době, kdy jejich neošetřené kolegyně byly těsně před smrtí, vykazovaly ošetřené myšky rychlejší reflexy, silnější kosti a jejich vnitřní orgány vypadaly mladší, než by odpovídalo kalendářnímu věku. Život těchto myší se prodloužil v průměru přibližně o 3 měsíce, což by v lidském měřítku odpovídalo asi 9 letům.1, 2
Zubní kartáček, vynalezený ve staré Číně v období dynastie Tang, se za více než 1100 let své historie příliš nezměnil. Kompletní odstranění zubního plaku, tvořeného komplexním biofilmem s odolnou extracelulární matricí, která bakterie chrání, je pro běžný kartáček velmi obtížné. Mechanická očista povrchu zubů navíc nenavozuje antibakteriální prostředí, takže populace bakterií se po čištění velmi rychle obnoví.
Čínští vědci proto vyvinuli kartáček se štětinami z piezoelektrického materiálu. Štětiny vlivem mechanického namáhání při čištění zubů vyvíjejí slabý elektrický proud, který katalyzuje tvorbu reaktivních forem kyslíku (ROS). ROS pak ničí membrány bakterií. Následně proběhla studie se 115 dobrovolníky, kteří si 3 měsíce denně čistili zuby přiděleným kartáčkem. Ukázalo se, že čištění piezoelektrickým kartáčkem vedlo oproti používání toho běžného s nylonovými štětinami k významné redukci zubního plaku a snížení zánětu a krvácení dásní (o 40 vs. 15 %). V laboratorních testech zabíjel piezoelektrický kartáček 57–78 % bakterií Porphyromonas gingivalis, jež způsobují parodontitidu, a 46–53 % bakterií Streptococcus mutans, původce zubního kazu. Běžné zubní kartáčky byly schopné zničit pouze asi 8–9 % těchto patogenů.3, 4
Pro léčbu některých infekčních nemocí či pasivní imunizaci lze využít protilátky získané od osob, které danou infekci prodělaly. Během pandemie COVID-19 se například používala rekonvalescentní plazma. Tyto postupy jsou však logisticky i finančně náročné. Při systémovém podání se navíc protilátky, především IgG, dostávají na sliznice dýchacích cest jen v omezené míře, což může snižovat ochranu v místě vstupu respiračních patogenů.
Tým vědců z McMasterovy univerzity v kanadském Hamiltonu se proto rozhodl prozkoumat možnosti, jež nabízí další přirozený zdroj protilátek – mateřské mléko. Z mléka darovaného laktačním bankám izolovali koktejl protilátek IgA. Polyklonální směs LCTG-001 vykázala in vitro širokou protivirovou aktivitu vůči klinicky relevantním patogenům včetně respiračního syncytiálního viru (RSV), adenovirů či různých podtypů chřipky A. Po intranazálním podání imunokompetentním myším je chránila před klinickými projevy chřipky A a zmírňovala poškození plic. Bylo přitom pozorováno přechodné časné snížení virové nálože a déletrvající zachování integrity plicní bariéry. Stejnou ochranu poskytoval protilátkový koktejl i myším neschopným tvořit vlastní protilátky. Zdá se tedy, že sekreční IgA protilátky z mateřského mléka by mohly představovat výhodnou strategii pro pasivní imunizaci proti sezónním i pandemickým respiračním patogenům.5
Karcinomy plic, průdušnice a průdušek představují nejčastější příčinu úmrtí na onkologické onemocnění. V Česku jim každoročně podlehne téměř 5 tisíc pacientů. Šanci na přežití i uzdravení dramaticky zvyšuje časný záchyt onemocnění v době, kdy je možné nádor chirurgicky zcela odstranit. K opětovnému růstu tumoru však stačí pár zapomenutých nádorových buněk. Vědcům z Pennsylvánské univerzity se nedávno podařilo otestovat fluorescenční marker, který by mohl kompletní odstranění nádoru podstatně usnadnit.
JAS239 je malá fluorescenční molekula cílená na cholinkinázu α − biomarker nadměrně exprimovaný u přibližně 60 % lidských nádorů plic. Při testování na buněčných kulturách a v myších modelech tato molekula vykázala příznivé farmakokinetické i farmakodynamické vlastnosti umožňující fluorescenční zobrazení nádoru, jeho okrajů a lokálních metastáz. V klinické studii se psy umožnilo barvení touto látkou beze zbytku odstranit 17 z 18 nádorů. Ex vivo pokusy s lidskými nádory plic taktéž ukázaly úspěšné barvení nádorové tkáně. Zdá se tedy, že JAS239 by mohl být bezpečným a účinným markerem pro intraoperační detekci nádorů plic. Nejprve je však třeba provést klinické studie s lidskými pacienty.6–8
(este)
Zdroje:
1. Zhang Z., Cai Z., Liu S. et al. Dynamic force sensing by bone delays aging and extends lifespan. Cell Metab 2026 Oct 23: S1550-4131(26)00433-X, doi: 10.1016/j.cmet.2026.09.020. [Epub ahead of print].
2. Thomas C. G. Bones may release proteins that slow aging and extend life span. Science, 2026 Oct 30. Dostupné na: https://science.org/content/article/bones-may-release-proteins-slow-aging-and-extend-life-span
3. Lu Y., Song J., Chi X. et al. Self-charged toothbrush facilitates tooth healthcare maintenance. Sci Adv 2026 Nov 6; 12 (45): eaeg5744, doi: 10.1126/sciadv.aeg5744.
4. Wilcox C. A very electric toothbrush. ScienceAdviser, 2026 Nov 5. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-anthropic-s-ai-takes-mystery-vault
5. Tugg Y., Ang J. C., Ahmed I. et al. Polyclonal breast milk-derived secretory IgA confers broad antiviral protection against multiple respiratory viruses. Sci Adv 2026 Oct 16; 12 (42): eaef3207, doi: 10.1126/sciadv.aef3207.
6. Osharovich S. A., Holt D. E., Hart M. C. et al. A fluorescent choline kinase alpha inhibitor for intraoperative molecular imaging during resection of canine NSCLC tumors. Sci Transl Med 2026 Oct 21; 18 (872): eaea4947, doi: 10.1126/scitranslmed.aea4947.
7. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Rakovina plic v datech a souvislostech (infografika). Národní zdravotnický informační portál, 15. 7. 2026. Dostupné na: www.nzip.cz/data/2791-rakovina-plice-infografika
8. Wilcox C. Lung cancer detection gets a glow up. ScienceAdviser, 2026 Oct 22. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-lady-luck-and-robo-umpires
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.