Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Mindwell v ordinaci praktického lékaře
    Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?
    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Z medicínyRozhovory

S psychiatrem MUDr. Janem Hubeňákem, Ph.D., nejen o tom, jak zvládat úzkost a depresi u onkologických pacientů

Téma: Deprese a úzkost
9. prosince 2025
5 min čtení
Psychické obtíže u pacientů s onkologickým onemocněním jsou časté, přesto mohou zůstávat v pozadí pozornosti. U kterých chorob se nejčastěji objevují, kdy je nutná psychiatrická medikace, na které interakce si dát pozor a jaké nové možnosti přináší současný výzkum, vysvětluje MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové.

Reklama

           

Reklama

Má deprese a úzkost u onkologických pacientů nějaká specifika?

Vedle příznaků, které vídáme u populace bez onkologického onemocnění, může být přítomné vyhýbání se připomínkám nádorového onemocnění, vyšetřením a návštěvám lékaře. Symptomy úzkosti a deprese mohou dále vést ke snížené schopnosti nemocného podstupovat onkologickou léčbu. A zde skutečně není prodleva žádoucí. Pokud by to významně narušovalo terapii onkologického onemocnění, jedná se o závažnou okolnost, kdy je vhodné zvážit i psychiatrickou léčbu. V praxi se to často děje a tento postup přináší úspěch.

Stává se, že jsou tyto stavy přehlíženy, protože se berou jako přirozená reakce na diagnózu?

Z mého pohledu jsou v Česku specialisté v oblasti onkologie na vysoké odborné úrovni a jsou schopní odlišit přechodnou psychologickou reakci na nepříznivé zprávy podávané nemocnému od neustupující symptomatiky duševního onemocnění, která by mohla narušit onkologickou léčbu nebo už tak činí. Mnoho onkologů je zkušených i v podávání psychofarmak. Obecně lze očekávat, že nemocný po obdržení nepříznivé zprávy pocítí některý z příznaků úzkosti či deprese. Pokud u něj ale taková reakce přetrvává déle než 2 týdny až měsíc a narušuje jeho schopnost spolupráce v léčbě nebo fungování v domácnosti či v práci, bývá léčba těchto příznaků často nutná.

U kterých pacientů je riziko nejvyšší a je třeba po těchto poruchách cíleně pátrat?

Velmi často se příznaky úzkosti a deprese objevují u zhoubných onemocnění postihujících centrální nervovou soustavu (CNS), ať už jde o primární nádory CNS nebo metastázy z jiných orgánů. U těchto pacientů se při kontrolách očekávají neurologické projevy –⁠ poruchy hybnosti, citlivosti, výpadky smyslového vnímání, křeče, projevy sekundární epilepsie nebo poruchy paměti a řeči. Příznaky duševního onemocnění ale v tomto kontextu mohou snadno uniknout pozornosti.

Které nádory jsou častěji spojeny s depresí?

S vyšším rizikem deprese se často pojí nádory ovlivňující produkci hormonů. Typické je to u nádorů štítné žlázy, kde bývá deprese následkem poklesu produkce tyreoideálních hormonů při hypotyreóze. Podobně je tomu i u nádorů hypofýzy, které mohou ovlivnit produkci růstových a pohlavních hormonů. Jejich dysbalance souvisí s depresí a navíc může vést k nepříznivým tělesným změnám, jež sekundárně zasahují sebevědomí. Deprese se také objevuje u nádorů frontálního laloku mozku, který řídí emoční projevy, úsudek a osobnostní rysy, nebo u nádorů laloku temporálního, jenž se podílí na regulaci emocí a paměti.

Jak deprese a úzkost ovlivňují průběh onkologické léčby a samotný nádor?

Deprese a úzkost mohou nemocnému bránit v dodržování léčby, snižovat kvalitu jeho života a zhoršovat prognózu. Vedou k menší motivaci, větší únavě a obtížnějšímu zvládání nároků léčby. Zhoršují vnímání fyzických příznaků, jako jsou bolest a nevolnost, a snižují celkovou pohodu i schopnost vyrovnat se s nemocí. Negativně ovlivňují i zapojení pacienta do rozhodování o vlastní péči a mohou narušit jeho fungování v práci i doma, což má někdy rovněž ekonomické důsledky. Narušený psychický stav vede k hyperaktivaci stresové osy organismu a zvyšuje produkci kortisolu a adrenalinu. Tyto hormony mohou nepřímo podporovat růst nových cév vyživujících nádor (angiogenezi), šíření nádorových buněk (metastázy) a bránit programované smrti nádorových buněk (apoptóze).

Jaké společné mechanismy mají deprese a nádorová onemocnění? A jak se navzájem ovlivňují?

Obě onemocnění jsou spojená s chronickým zánětem, který se vyznačuje zvýšenými hladinami prozánětlivých cytokinů v krvi. U nádorů může zánět podporovat růst a metastázy, u deprese přispívá k jejímu rozvoji a přetrvávání. Při depresi je hyperaktivní adrenergní stresová osa –⁠ nadprodukce adrenalinu stimuluje kostní dřeň k tvorbě leukocytů, hlavně neutrofilů. Ty pak produkují více prozánětlivých cytokinů (například IL-6, TNF-α nebo IFN-γ). Tyto cytokiny aktivují enzym indolamin-2,3-dioxygenázu (IDO), která přesměrovává metabolismus tryptofanu −⁠ místo serotoninu vznikají kynurenin a kyselina chinolinová. Tyto látky působí neurotoxicky, snižují hladinu serotoninu a podílejí se na rozvoji deprese. Kynurenin navíc podporuje proliferaci nádorových buněk, chromosomovou nestabilitu, angiogenezi a usnadňuje metastazování. V některých nádorech je IDO nadměrně produkována, a tak samotné nádorové buňky mohou přispět k rozvoji deprese deplecí tryptofanu, jinak nutného pro syntézu serotoninu.

Jak se rozhoduje mezi psychologickou podporou a psychiatrickou medikací?

O formě pomoci je nejlepší rozhodovat společně s pacientem. Někdy stačí podpůrné pohovory nebo cílená psychoterapie, která často přinese úlevu. Jiní pacienti preferují medikaci –⁠ anxiolytika či antidepresiva. Pokud jsou ale příznaky deprese a úzkosti velmi závažné (například sebevražedné myšlenky, odmítání jídla, depresivní stupor) a rychle progredující, takže psychologická podpora nestihne přinést úlevu, bývá nasazení farmakoterapie nutností.

Která antidepresiva se používají u onkologických pacientů?

Nejčastěji se předepisují inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Jsou dobře tolerovány, ale jejich účinek nastupuje až po 3–4 týdnech, proto se na začátku často kombinují s anxiolytiky či hypnotiky. Některá antidepresiva z jiných skupin ovšem mají výhodu rychlejšího nástupu. Například trazodon, který se většinou podává navečer či na noc, příznivě působí proti nespavosti a úzkosti již po podání první dávky a často zde nebývá nutná přídavná medikace jinými farmaky jako v úvodu léčby SSRI. Mirtazapin zase rychle zlepšuje chuť k jídlu i spánek. Duloxetin nebo některá starší tricyklická antidepresiva (TCA) navíc mohou zesilovat účinek analgetik a pomáhají tak u pacientů s bolestmi.

Na co si dát pozor při kombinaci antidepresiv s onkologickou léčbou, analgetiky a kortikoidy?

Antidepresiva jsou ve většině případů metabolizována pomocí izoenzymů cytochromu P450, a proto je vždy nutné posoudit, zda antidepresivum a protinádorový lék navzájem nepříznivě neinteragují. Známá je například interakce některých SSRI jako paroxetin a fluoxetin, jež silně inhibují izoenzym CYP2D6 a tím snižují účinnost tamoxifenu.

Oslabený organismus skutečně může reagovat jinak na léčbu psychofarmaky. Zánět provázející nádorová onemocnění dokáže snížit produkci některých izoenzymů cytochromu P450 v játrech. I při běžně doporučených dávkách tak mohou nemocní dosahovat toxických sérových hladin antidepresiv, což se může projevit nežádoucími účinky, nejčastěji serotonergními −⁠ nechutenstvím, nauzeou, zhoršením úzkostí, nespavostí či třesem. Pokud se po nasazení antidepresiva tyto obtíže objeví, je vhodné zvážit snížení dávky nebo stanovit sérovou hladinu antidepresiva, má-li pracoviště tuto možnost.

Při kombinaci antidepresiv a opioidů je také nutné myslet na riziko serotonergních nežádoucích účinků. Serotonergní efekt mají například tramadol či pethidin, a jejich kombinace s antidepresivy je proto riziková. Pokud je kombinace nutná, jsou méně rizikové morfin, kodein či buprenorfin. Pozornost si zaslouží i kombinace nesteroidních antiflogistik s vyššími dávkami SSRI, kdy může docházet ke snížené funkci trombocytů a zvýšenému riziku krvácení.

Kortikoidy sice působí silně protizánětlivě, ale na druhé straně jsou spojené s rizikem rozvoje deprese. Při jejich vysokých dávkách může dojít až k deliriím, psychózám či mánii.

Jak postupovat u pacientů v terminální fázi? Kdy nasadit antidepresiva?

Pokud je prognóza délky terminální fáze v řádu dnů či týdnů, plný účinek antidepresiv se většinou nestihne projevit. V takovém případě bývá vhodnější volbou anxiolytikum nebo hypnotikum, které často přináší okamžitou úlevu. Pokud je však očekávaná délka terminální fáze delší a duševní stav pacienta to vyžaduje, pak je podávání antidepresiv ke zvážení.

Které nové přístupy se zkoumají v léčbě deprese u onkologických pacientů? Jaké jsou například dosavadní zkušenosti s ketaminem či psilocybinem?

Aktuálním trendem výzkumu jsou látky s rychlým nástupem antidepresivního účinku. Patří k nim ketamin a jeho intranazálně podávaný izomer esketamin. Antidepresivní účinek ketaminu je znám už desítky let, jeho širšímu využití ale bránily nežádoucí účinky a do určité míry i návykový potenciál. Esketamin je nyní třetím rokem dostupný i v Česku a je schválen pro pacienty s rezistentní depresí po neúspěšné léčbě jinými antidepresivy. V současnosti se tedy využívá hlavně u těžce léčitelných depresí bez vazby na onkologická onemocnění.

Psilocybin se zkoumá rovněž v tuzemsku, a to i u onkologicky nemocných s depresí. Patří mezi halucinogeny, což může být pro některé pacienty překážkou, a samozřejmě může vyvolat i velmi nepříjemné halucinace. Jeho přínos je výrazný zejména v kombinaci se specifickou formou psychoterapie, jejíž výcvik se v Česku právě rozvíjí.

Mimo naši zemi probíhá výzkum dalších látek s rychlým antidepresivním efektem a je pravděpodobné, že se v příštích letech dostanou do klinické praxe.

Čeho by si měl onkolog u pacientů všímat? Jak poznat depresi a kdy pomůže dotazník PHQ‑9?

Mnohé příznaky deprese a úzkosti se překrývají se symptomy samotného onkologického onemocnění. Proto je vhodné cíleně se ptát na pokles nálady a ztrátu schopnosti prožívat radost. Pokud tyto potíže trvají nepřetržitě déle než 2 týdny, zvyšuje se pravděpodobnost, že jde o depresi.

Jednoduchým diagnostickým nástrojem je 9položkový dotazník Patient Health Questionnaire (PHQ‑9), který hodnotí přítomnost a závažnost depresivních příznaků podle jejich četnosti v posledních týdnech. Pacient si ho může vyplnit sám, body sečíst a výsledek pak probrat s lékařem. Vyšší skóre znamená vyšší pravděpodobnost závažné deprese a důvod k úvaze o léčbě.

U závažně nemocných je také důležité nebát se přímo zeptat na přítomnost sebevražedných myšlenek či plánů. Výzkumy ukazují, že taková otázka riziko nezvyšuje, naopak může pomoci včas odhalit nebezpečný příznak deprese a přivést nemocného k léčbě.

    

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

Tagy:

Praktické lékařství pro dospěléPsychiatrie

Populární články

Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Národní portál adiktologického screeningu (NPAS) byl představen na půdě pracoviště, které za ním stojí −⁠ na Klinice adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Jak mohou pomocí jeho nabídky zdravotníci splnit svou zákonnou povinnost a co jim k tomu web nabízí?
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.
Z medicíny
Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa – potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Intravezikální instilace s obnovou glykosaminoglykanu (GAG) pomocí kombinace kyseliny hyaluronové a chondroitin-sulfátu (HA-CS) představuje racionální a cílený přístup v profylaxi recidivující infekcí močových cest. Zdravotnický prostředek ialuril® Prefill umožňuje tuto léčbu s výhodou praktické aplikace bez nutnosti katetrizace.
Z medicíny
Nostiriazyn – spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Nitrofurantoin patří mezi ověřené možnosti léčby akutních nekomplikovaných infekcí dolních močových cest. Krátkodobé režimy vykazují dobrou klinickou účinnost, příznivý bezpečnostní profil a nízké riziko rozvoje rezistence. Forma s řízeným uvolňováním k tomu přidává dávkování jen 2× denně a lepší gastrointestinální snášenlivost.

Související

Z medicíny
Mindwell v ordinaci praktického lékaře

Mindwell v ordinaci praktického lékaře

19. listopadu 2026
19. listopadu 2026
Lidé s úzkostnými a depresivními poruchami se často nejdříve obracejí na svého praktického lékaře –⁠ a mnohdy přicházejí primárně s tělesnými potížemi. Praktik pacienta zná, pečuje o něj dlouhodobě, a může proto změny v jeho stavu zachytit včas. Jak tedy psychické obtíže v ordinaci co nejdříve rozpoznat, na čem stojí model sdílené a odstupňované péče a kdy může být vhodným prvním krokem terapeutem vedený digitální program založený na kognitivně-behaviorální terapii?
Z medicíny
Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?

Ne každý pacient potřebuje farmakoterapii. Jak dnes léčit nadváhu a obezitu?

Téma: Nefarmakologická podpora snižování hmotnosti19. listopadu 2026
Téma: Nefarmakologická podpora snižování hmotnosti19. listopadu 2026
Jak vybrat vhodnou léčbu obezity a jaké místo v ní mají nové nefarmakologické možnosti? O individuálním přístupu k pacientům, hydrogelové tobolce Epitomee a výsledcích klinických studií hovoříme s vedoucí lékařkou Centra léčby obezity při Interní klinice 2. LF UK a FN Motol a Homolka v Praze MUDr. Ditou Pichlerovou, Ph.D.
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Reklama

Doporučujeme

Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa – potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Z medicíny
Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

Národní portál pomůže s adiktologickým screeningem a krátkou intervencí

9. prosince 2025
9. prosince 2025
Z medicíny
Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa – potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

První přípravek pro prevenci atak HAE cílený na FXIIa stačí podávat 1× za měsíc

Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Téma: Hereditární angioedém25. listopadu 2025
Reklama
Přihlásit
proLékaře.cz
Téma
Deprese a úzkost