Nedostatek vitaminu D je celosvětovým problémem, který v západních zemích nabývá až pandemických rozměrů − podle odhadů postihuje až třetinu dospělé evropské populace. Naprostá většina vitaminu D vzniká v kůži působením slunečního záření, a proto jsou nejvíce ohroženi lidé s omezenou expozicí slunci, kteří pracují ve vnitřních prostorách nebo na směny. Mezi ně patří rovněž zdravotnický personál, u kterého by se však dala očekávat vyšší míra informovanosti o rizicích i prevenci.
Kritický stav zásobení vitaminem D ostatně popisují rovněž studie z celého světa zaměřené na zdravotníky: deficit byl zjištěn u čtvrtiny lékařů v Bostonu, u téměř poloviny v Pákistánu a u více než tří čtvrtin v Izraeli. Autoři prospektivní 4ramenné kohortové studie z univerzitní nemocnice v severoněmeckém Oldenburgu se proto rozhodli porovnat stav vitaminu D u zaměstnanců různých oddělení nemocnice s pracovníky komunálních služeb, kteří tráví většinu pracovní doby venku, a zjistit, zda může být práce pod širým nebem ochranným faktorem.
Do studie bylo v únoru 2021 zařazeno 133 účastníků rozdělených do 4 skupin podle pracovní náplně:
Koncentrace 25(OH)D v séru byla stanovena 2×, v únoru a poté v září téhož roku. Obě měření podstoupilo 108 účastníků. Dostatek vitaminu D byl hodnocen podle Holickovy klasifikace, která je schválená americkým Národním zdravotním ústavem (NIH) a německým Institutem Roberta Kocha. Hladina 25(OH)D < 30 nmol/l byla vyhodnocena jako závažný deficit, hladina v rozmezí 30–50 nmol/l jako nedostatek a hladina > 50 nmol/l jako dostatek. Součástí sběru dat byl i dotazník SF-36 (36-Item Short Form Health Survey) mapující kvalitu života a dotazník zjišťující expozici slunci, stravovací návyky, užívání doplňků stravy a cestování. Dotazníky byly účastníkům též předloženy v zimním i letním termínu.
V zimě dosahovala průměrná hladina 25(OH)D napříč skupinami 40,0 nmol/l a v doporučeném rozmezí se pohybovala jen zhruba čtvrtina účastníků. Nejnižší hodnoty měli pracovníci operačních sálů (průměrně 34,6 nmol/l), mezi kterými byl zároveň nejvyšší podíl osob se závažným deficitem (50 %). Naopak nejvyšších hladin dosahoval personál lůžkových oddělení (průměrně 43,6 nmol/l), který měl mezi sebou také nejvyšší podíl osob s dostatečným zásobením vitaminem D. Rozdíly mezi skupinami však nebyly statisticky významné. Pracovníci v komunálních službách na tom v zimě nebyli o mnoho lépe než administrativní zaměstnanci (41,7 vs. 40,9 nmol/l), jejich výhodu pobytu na slunci patrně vyvažovaly časné ranní směny za tmy a ochranný pracovní oděv.
V létě hladina 25(OH)D u všech skupin významně stoupla, v průměru na 68,3 nmol/l, a 80 % účastníků již dosahovalo doporučeného rozmezí. Vyšší hladiny v zimě souvisely s vyšším věkem a delší praxí, v létě pak s užíváním doplňků stravy a s cestováním do slunečných oblastí.
Mezi hladinou vitaminu D a celkovou kvalitou života podle SF-36 autoři žádnou souvislost nenašli. Pouze v podškále únavy v rámci dotazníku SF-36 vycházeli v zimě hůře účastníci s deficitem vitaminu D oproti těm s dostatečnou hladinou. Nejméně unavení byli pracovníci svozu odpadu, a to statisticky významně méně než administrativní zaměstnanci i personál lůžkové péče (p = 0,017, resp. p = 0,004). Rozdíl se však projevil jen v zimě, vitamin D je tedy zřejmě jen jedním z více faktorů ovlivňujících únavu.
Citovaná studie neumožňuje rozlišit míru rizika mezi jednotlivými pracovními pozicemi, ale ukazuje, že zdravotnický personál je vystaven značnému riziku nedostatku vitaminu D obecně, zejména v zimních měsících. Pozitivní vliv na hladinu vitaminu D mělo obecně sluneční záření a příjem doplňků stravy. V homogenní skupině zdravých účastníků nebyla celková kvalita života deficitem vitaminu D ovlivněna, příznaky únavy se však u zaměstnanců s nedostatkem vitaminu D objevovaly častěji, a to opět především v zimě. K prevenci dlouhodobých důsledků deficitu vitaminu D by mohla přispět nutriční doporučení a případná suplementace.
(lp)
Zdroj: Tabriz N., Stroink L., Bartner B. et al. Vitamin D status in medical staff in a German university hospital in comparison to wasteworkers in Northern Germany and its association to quality of life: a prospective four-arm cohort study. BMC Public Health 2025; 25 (1): 3832, doi: 10.1186/s12889-025-24849-9.
