Bazální inzulinová analoga mají v terapii diabetu mellitu 2. typu (DM2) stále nezastupitelnou roli a jsou indikována při nedostatečné kompenzaci stavu perorálními antidiabetiky (PAD). V multicentrické prospektivní observační studii BIGGER (Biosimilar Insulin GlarGin czEch Real-life non-interventional study) byla potvrzena účinnost biosimilárního inzulinu glarginu (Semglee) a jeho dobrý bezpečnostní profil.
Jaký vliv na kvalitu života pacientek s časným karcinomem děložního čípku má přidání chemoterapie (CHT) k radioterapii (RT) v adjuvanci? Autoři prospektivní randomizované studie fáze III GOG-0263 hledali odpověď na tuto otázku vedle porovnání vlivu obou léčebných postupů na přežití bez relapsu. Výsledky potvrzují význam dodatečné podpůrné péče v době léčby, ale i během zotavování po ní.
Další výběr stručných aktualit z klinického výzkumu tentokrát upozorňuje na nové poznatky k interakcím látek ze skupiny GLP‑1RA s některými běžně užívanými perorálními léčivy, na čerstvá data k nové slibné molekule s potenciálem účinnosti (nejen) u pokročilého karcinomu pankreatu, ale i na souvislost psychiatrických onemocnění se zvýšeným onkologickým rizikem, respektive na nový konsenzus zpřesňující definici a dimenze duševního zdraví.
Antibiotická rezistence je akutní globální hrozbou. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že rezistentní infekce způsobují ročně statisíce úmrtí a vývoj nových antibiotik zaostává. Do hledáčku výzkumu se proto vrací bakteriofágy – viry napadající bakterie. Jejich schopnost cíleně ničit patogenní kmeny, včetně těch rezistentních k antibiotikům, podporují i data z nedávných klinických studií.
Fenofibrát se znovu dostává do popředí zájmu nejen jako hypolipidemikum, ale také jako modalita přispívající ke zpomalení progrese časné diabetické retinopatie (DR). O aktuálních datech, praktických dopadech do klinické praxe i postavení fenofibrátu v současných doporučeních hovoříme s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Vzácné autosomálně recesivní poruchy metabolismu gangliosidu GM2 jako Tayova−Sachsova či Sandhoffova choroba (podle postiženého enzymu) se většinou rozvíjejí v raném dětství a nemocní velmi brzy umírají. Existují však i formy s pozdním nástupem, u nichž je přítomná zbytková enzymová aktivita. Ty se projevují širokou škálou ne zcela specifických příznaků. Kdy bychom tedy měli na tato vzácná onemocnění pomyslet?
