„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

Nový kmen viru chřipky

Velká Británie hlásí časný nástup chřipkové sezóny s výskytem infekce zejména u mladých dospělých a školních dětí. Mezi vyvolávajícími kmeny viru chřipky dominuje nový kmen H3N2, který během léta prodělal 7 mutací a je podle odborníků spojen s těžším průběhem onemocnění.

Tento kmen je dosti odlišný od kmene H3N2 obsaženého v trivalentní vakcíně proti chřipce pro sezónu 2025/26 zahrnující ochranu proti kmenům virů chřipky A/H1N1, A/H3N2 a B/Victoria. I přes tento rozdíl poskytuje letošní vakcína proti chřipce ochranu proti těžkému průběhu infekce s nutnou hospitalizací nebo přijetím na jednotku intenzivní péče. Pro srovnání s českou realitou −⁠ ve Spojeném království je touto vakcínou očkováno již 61,5 % osob starších 65 let a 30,9 % zdravotníků.

Zdroje:
1. Iacobucci G. Flu in numbers: NHS faces one of worst winters ever, officials warn, amid concern over mutated strain. BMJ 2025; 391: r2391, doi: 10.1136/bmj.r2391.
2. Splete H. New flu strain poised for possible takeover. Medscape, 2025 Nov 14. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/new-flu-strain-poised-possible-takeover-2025a1000vn6

Nová doporučení ESE pro hormonální terapii v menopauze

Evropská endokrinologická společnost (ESE) vydala v říjnu 2025 doporučení pro MHT (hormonální terapii v menopauze). Symptomy provázející menopauzu narušují práci i každodenní život u každé čtvrté ženy v daném věkovém období. Ve věku 45–60 let je přitom 11 % Evropanek. Cílem nových doporučení je standardizace praxe v primární péči, gynekologii a endokrinologii, snížení zbytečných vyšetření a podpora adekvátní individualizované MHT.

Podle doporučení jsou zásadní především následující kroky:

• Používat holistický přístup zahrnující nejen MHT, ale i změnu životního stylu nebo psychosociální podporu.
• Řídit se podle klinické diagnózy, nikoliv stanovení hladiny hormonů.
• Věnovat pozornost perimenopauzálním příznakům i u žen ve věku 40–45 let s nepravidelnou menstruací.
• Podávat hormonální substituční léčbu (HRT) u žen s předčasnou ovariální insuficiencí (mladších 40 let, dle FSH) u odborníka.
• Nasadit MHT u žen s obtěžujícími příznaky menopauzy mladších 60 let nebo do 10 let od menopauzy.
• Podávat MHT v prevenci osteoporózy a fraktur u asymptomatických žen mladších 60 let po posouzení poměru přínosů a rizik.
• Nepodávat MHT pouze jako prevenci kardiovaskulárních chorob nebo demence.
• Nepodávat systémovou MHT u žen s anamnézou karcinomu prsu (až na výjimky konzultované s onkologem).
• Preferovat transdermální cestu podávání u žen s hypertenzí, diabetem, migrénou s aurou nebo žilní tromboembolií v anamnéze.

Zdroje:
1. Lumsden M. A., Dekkers O. M., Faubion S. S. et al. European society of endocrinology clinical practice guideline for evaluation and management of menopause and the perimenopause. Eur J Endocrinol 2025 Sep 30; 193 (4): G49–G81, 10.1093/ejendo/lvaf206.
2. Callari M. Can new European guideline give menopause a makeover? Medscape, 2025 Nov 21. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/can-new-european-guideline-give-menopause-makeover-2025a1000wh3

Kardiometabolická rizika MASLD

Steatotické jaterní onemocnění asociované s metabolickou dysfunkcí (MASLD) je primárně metabolické postižení a manifestace metabolického syndromu. Je spojené se zvýšeným rizikem chronického onemocnění ledvin (CKD), fibrilace síní (FiS), diabetu melllitu 2. typu (DM2) a kardiovaskulárních onemocnění (KVO). U osob s obezitou se MASLD vyskytuje asi v 75 %, přičemž okolo 34 % obézních má dokonce metabolickou steatohepatitidu (MASH). Jde o poddiganostikovaná onemocnění zejména právě u nemocných s obezitou.

K záchytu nestačí stanovit jaterní enzymy, protože asi polovina osob s MASLD má normální jaterní testy. Specifické vyšetření nepředstavuje ani ultrasonografie jater. Používat je třeba neinvazivní skórovací systém, například skóre FIB-4, které zahrnuje věk, jaterní testy (AST, ALT) a počet trombocytů. Podle výsledku lze určit riziko MASLD a rozhodnout o opakování vyšetření za 2 roky při nízkém riziku, odeslání na elastografii při středním riziku nebo na hepatologii při vysokém riziku.

V léčbě MASLD je doporučena redukce tělesné hmotnosti o ≥ 5 % (pokles o 7–10 % zmírňuje jaterní zánět, pokles o ≥ 10 % redukuje fibrózu). Ve vývoji je mnoho slibných léků jako tyreoidální hormon resmetirom nebo agonisté GLP-1, GIP či glukagonu (semaglutid, tirzepatid, retatrutid, survodutid).

Zdroj: Fernando K. Obesity and MASLD: an epidemic hiding in plain sight. Medscape, 2025 Nov 18. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/obesity-and-masld-epidemic-hiding-plain-sight-2025a1000vsw

LDL-C < 1 mmol⁠/⁠l snižuje riziko recidivy iCMP

Pokles hladiny LDL cholesterolu pod 1 mmol⁠/⁠l v porovnání s jeho snížením pod 1,8 mmol⁠/⁠l vede u pacientů po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iCMP) ke statisticky významné redukci rizika velkých kardiovaskulárních (KV) příhod zahrnujících úmrtí z KV příčin, infarkt myokardu, CMP, hospitalizaci pro nestabilní anginu pectoris nebo koronární revaskularizaci o 31 % (poměr četnosti výskytu [IRR] 0,69; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,57–0,84).

Ukázala to studie Fourier OLE s inhibitorem proproteinové konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9i) evolokumabem zahrnující 5291 pacientů sledovaných průměrně 2,2 roku v placebem kontrolované fázi a 5 let v otevřeném prodloužení studie. Výsledky také potvrdily snížení rizika všech CMP o 27 % (IRR 0,73; 95% CI 0,53–0,99) a iCMP o 25 % (IRR 0,75; 95% CI 0,54–1,05), bez jasného zvýšení rizika hemoragických CMP.

Zdroj: Monguillon V., Kelly P., O'Donoghue M. L. et al. Efficacy and safety of very low achieved LDL-cholesterol in patients with prior ischemic stroke. Circulation 2025 Nov 3, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.125.077549 [Epub ahead of print].

(zza)