Francouzská studie EFICAS prokázala příznivou bezpečnost implantace bioprotetického celého umělého srdce (bio-TAH) u pacientů s pokročilým refrakterním biventrikulárním srdečním selháním (RAHF) jako přemostění k transplantaci.
Z 55 pacientů průměrného věku 56 let bylo u 72,7 % dosaženo primárního složeného cílového ukazatele: přežití 180 dnů bez invalidizující cévní mozkové příhody (CMP) a bez poruchy přístroje vyžadující reoperaci či urgentní transplantaci, případně dosažení elektivní transplantace srdce. To je významně lepší výsledek než u „historického“ celého umělého srdce, při jehož implantaci činil podíl pacientů splňujících stejný cíl 38 % (p < 0,0001) a často se vyskytly případy krvácení a hemolýzy.
Po 180 dnech bylo 96 % pacientů v citované studii bez CMP, 76 % bylo propuštěno z nemocnice, 92 % bylo klasifikováno v třídě NYHA I–II, 6minutový test chůze (6MWT) se zlepšil průměrně o 305 m (p = 0,0002) a kvalita života dle skóre EQ-5D o 40 bodů (p < 0,0001). Tato hemokompatibilní srdeční pumpa s autoregulací by tak mohla představovat účinný prostředek pomáhající se dožít transplantace srdce pacientům s RAHF, u nichž není vhodné využít přístroj pro podporu činnosti levé komory.
Zdroj: Vincentelli A., Martin A. C., Guihaire J. et al. Auto-regulated bioprosthetic total artificial heart as bridge to transplantation: the EFICAS study. Eur Heart J 2026 Aug 31: ehag704, doi: 10.1093/eurheartj/ehag704 [Epub ahead of print].
Bioinženýři z Illinoiské univerzity představili přenosný kapesní fluorimetr propojený s chytrým telefonem nazvaný VPodDuo, který umí odečítat fluorescenci několika biologických molekul s minimálně stejnou senzitivitou jako větší a dražší laboratorní přístroje. V recentně publikované práci VPodDuo prokázalschopnost odečítat výsledky testů detekujících sekvence nukleových kyselin přítomné u některých infekčních patogenů a nádorových buněk s inkubační dobou zhruba 10 minut. Dvojí port přístroje umožňuje simultánní měření negativní kontroly a testovaného vzorku.
Studie prokázala srovnatelné hraniční hodnoty záchytu klinicky relevantních sekvencí nukleových kyselin virů HIV a Zika, methicilin-susceptibilního Staphylococcus aureus (MSSA), cirkulující nádorové DNA (mutovaného genu pro receptor EGFR) a mikroRNA biomarkeru souvisejícího s karcinomem plic. Přístroj byl úspěšně testován za různých teplotních podmínek, venku i v místnosti. Díky své kompaktní velikosti, přenosnosti, analytickým vlastnostem a přenosu dat v reálném čase by mohl být slibným řešením pro dostupnější a rychlejší molekulární diagnostiku v místě péče o pacienta (point-of-care).
Zdroj: Lee H. K., Lim J., Shepherd S. et al. Dual-port, smartphone-linked, pocket-size fluorimeter for rapid molecular diagnostic assays at point of care. IEEE Sens J 2026 Jul 15; 26 (14): 20538−20555, doi: 10.1109/JSEN.2026.3693175.
Celiakie je autoimunitní onemocnění charakterizované redukcí až vyhlazením klků sliznice tenkého střeva a malabsorpcí. Kromě jiného je asociované se zvýšeným rizikem karcinomu tenkého střeva. Pro diagnostiku onemocnění a kontrolu výsledků léčby spočívající v eliminaci lepku ze stravy se používá stanovení hladiny několika protilátek v krvi a endoskopické vyšetření s případnou biopsií.
Norští výzkumníci nyní pomocí cílené proteomiky identifikovali profil zánětlivých markerů v séru spojený s poškozením střevní stěny u neléčené celiakie. Ukázali, že hladina určitých zánětlivých markerů v séru odráží hladinu relevantních protilátek a poškození střevní sliznice. Stanovení těchto zánětlivých markerů v séru může zpřesnit neinvazivní diagnostiku i monitorování zhojení střevní sliznice. S histologickou závažností poškození střevní sliznice bylo v adjustovaných modelech asociované zvýšení následujících markerů: IL-17A (interleukin 17A), TNFRSF9 (člen superrodiny receptorů pro tumor nekrotizující faktor), CCL25 (ligand 25 chemokinu C-C motif) a CXCL9 a CXCL11 (ligandy 9 a 11 chemokinu C-X-C motif).
Zdroj: Ibsen J. H., Stamnæs J., Lund S. R. et al. Targeted serum proteomics reveals profiles associated with gut pathology in celiac disease. Gastroenterology 2026 Aug 18: S0016-5085(26)07155-6, doi: 10.1053/j.gastro.2026.07.033 [Epub ahead of print].
Pro mytí rukou ve zdravotnických zařízeních je nutná tekoucí pitná voda, čisticí prostředek na kůži v nádobě a jednorázové ručníky. Teplota vody nemění hygienický výsledek mytí rukou (snížení množství mikroorganismů). Proto může být podle nového bulletinu Institutu Roberta Kocha studená.
Tato preventivní doporučení jsou založena na důkazech, je mimo jiné ukazují, že při experimentální kontaminaci rukou Escherichia coli není rozdíl v redukci mikroorganismů v případě mytí rukou vodou o teplotě 4 či 40 °C. Použití teplé vody může zvýšit adherenci k tomuto hygienickému opatření, použití studené vody snižuje podráždění kůže (ke kterému dochází při opakovaném mytí vodou o teplotě > 20 °C), finanční náklady a riziko přenosu legionely (které je redukováno pouze při mytí rukou studenou vodou).
Zdroje:
1. Kommission für Infektionsprävention in medizinischen Einrichtungen und in Einrichtungen und Unternehmen der Pflege und Eingliederungshilfe (KRINKO). Änderung der Empfehlung „Händehygiene in Einrichtungen des Gesundheitswesens“ bezüglich der Temperatur des Wassers an medizinischen Handwaschplätzen. Epidemiologisches Bulletin 2026 Aug 6; 32 : 3–7, doi: 10.25646/14291.
2. Weiß M. Cold water is sufficient for medical handwashing. Medscape, 2026 Sep 4. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/cold-water-sufficient-medical-handwashing-2026a1000wvl
(zza)
