Studie publikovaná nedávno v časopisu Science představila univerzální vakcínu, která se podává intranazálně a v myším modelu poskytuje několikaměsíční ochranu plic před širokým spektrem patogenů. Vědci ukázali, že očkované zvířecí modely byly chráněny proti SARS-CoV-2 a dalším koronavirům, stejně jako proti dvěma často se vyskytujícím nemocničním patogenům (Staphylococcus aureus a Acinetobacter baumannii), a dokonce i proti klasickému alergenu domácích roztočů.
Podle jednoho ze spoluautorů výzkumu profesora Baliho Pulendrana však ve skutečnosti nová vakcína fungovala na pozoruhodně široké spektrum respiračních hrozeb, které výzkumníci testovali. Pokud by se ji podařilo v této podobě aplikovat i u lidí, mohla by dle jeho slov každoročně nahradit několik očkování proti sezónním respiračním infekcím a navíc být k dispozici, kdyby se objevil nový pandemický virus.
Experimentální vakcína funguje jinak než metody imunizace používané dnes. Ty spoléhají na stejný základní princip − antigenní specificitu. Vakcína napodobuje charakteristickou složku patogenu, například spike proteiny, které pokrývají SARS-CoV-2, aby připravila imunitní systém na rychlé rozpoznání skutečného patogenu a reakci na něj. Specifické antigenní vakcíny však selhávají, když patogen mutuje nebo se objeví nové patogeny.
Nová vakcína se nesnaží napodobit žádnou část patogenu. Místo toho napodobuje signály, jež imunitní buňky používají k vzájemné komunikaci během infekce. Tím integruje oba typy imunitní reakce, tedy vrozenou i adaptivní, a vytváří zpětnovazebnou smyčku udržující širokou imunitní odpověď. Vrozená (neadaptivní) imunitní odpověď, zprostředkovaná nespecifickými imunitními buňkami (například neutrofily, makrofágy a dendritickými buňkami), nastupuje v řádu minut po setkání s patogenem a obvykle vyhasíná do několika dní, během nichž zesiluje adaptivní odpověď s tvorbou specializovaných protilátek a imunitních buněk (například T lymfocytů) odpovídajících na konkrétní patogen.
Experimentální látka, zatím známá jako GLA-3M-052-LS+OVA, je navržena tak, aby napodobovala signály vydávané T lymfocyty, které stimulují buňky neadaptivní imunitní odpovědi v plicích. Obsahuje také neškodný antigen, vaječný protein ovalbumin (OVA), který přitahuje T buňky do plic a pomáhá udržet aktivitu vrozené imunitní odpovědi po dobu týdnů až měsíců.
Ve studii byla zvířecím modelům aplikována kapka vakcíny do čenichu. Část dostala více dávek podávaných s týdenním odstupem. Poté byla každá z myší vystavena jednomu typu respiračního viru.
Tři dávky experimentální vakcíny poskytly alespoň 3měsíční ochranu proti SARS-CoV-2 a dalším koronavirům, přičemž v plicích očkovaných jedinců byla jen malá nálož viru a všichni přežili. Ti, kteří očkovaní nebyli, výrazně hubli a často umírali. Jejich plíce byly zanícené a plné viru.
Experimentální vakcína podle profesora Pulendrana znamená dvojitý zásah proti virové infekci: Prodloužená vrozená odpověď snižuje množství viru v plicích přibližně 700násobně. A viry, které projdou touto počáteční obranou, se následně setkají s rychlou adaptivní reakcí v plicích. Imunitní systém plic je po podání této vakcíny tak připravený a bdělý, že dokáže vypustit typické adaptivní odpovědi (virově specifické T buňky a protilátky) již během 3 dnů, což je mimořádně krátká doba. U neočkovaných myší trvá dosažení adaptivní odpovědi přibližně 2 týdny.
Autoři studie byli překvapení schopností vakcíny vyvolat odpověď proti různým typům virových infekcí, a proto se rozhodli rozšířit testování i na bakteriální respirační infekce. Vakcína dokázala očkovaným myším poskytnout přibližně 3 měsíce ochrany proti infekcím Staphylococcus aureus a Acinetobacter baumannii. Ukázalo se, že u očkovaných hlodavců vystavených alergenu domácího roztoče došlo k utlumení imunitní odpovědi zprostředkované TH2 lymfocyty, která způsobuje projevy respirační alergie.
Podle výzkumníků by mohla být tato univerzální vakcína proti různorodým respiračním hrozbám dostupná zhruba za 5−7 let.
(hno)
Zdroje:
1. Zhang H., Floyd K., Fang Z. et al. Mucosal vaccination in mice provides protection from diverse respiratory threats. Science 2026 May 21; 392 (6800): eaea1260, doi: 10.1126/science.aea1260.
2. Bai N. One vaccine may provide broad protection against many respiratory infections and allergens. Stanford Medicine News Center, 2026 Feb 19. Dostupné na: https://med.stanford.edu/news/all-news/2026/02/universal-vaccine.html
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
