Řízené vysazování OKS po zahájení biologické léčby benralizumabem u těžkého astmatu

Účel studie

Jedním z cílů léčby těžkého astmatu je eliminovat či omezit dlouhodobé užívání perorálních kortikosteroidů. Pro bezpečné vysazování OKS po nasazení biologické léčby v běžné praxi zatím chybí jednotný postup.

Studie PONENTE posuzovala účinnost a bezpečnost personalizovaného algoritmu redukce OKS po nasazení benralizumabu za současného sledování kontroly astmatu a funkce nadledvin.

Metodika a průběh

PONENTE byla otevřená jednoramenná studie provedená ve 138 centrech v 17 zemích. Zařazeni byli dospělí s těžkým eozinofilním astmatem (eozinofilie ≥ 150 buněk/µl při vstupu nebo ≥ 300 buněk/µl během předchozího roku) na udržovací léčbě OKS ≥ 3 měsíce. Pacientům byl nasazen s.c. benralizumab 30 mg ve 3 dávkách po 4 týdnech a následně každých 8 týdnů.

Redukce dávky OKS začala ve 4. týdnu (po druhé dávce benralizumabu) a byla personalizovaná podle výchozí dávky OKS, kontroly astmatu a funkce nadledvin. Dávka OKS byla snižována o 1–5 mg v intervalu 1–4 týdnů. 

Po dosažení a udržení dávky 5 mg/den po 4 týdny byly zhodnoceny funkce nadledvin stanovením sérové hladiny kortisolu v ranním vzorku. Opakované kontroly probíhaly jen u pacientů s insuficiencí při prvním vyšetření. Kontrola astmatu byla hodnocena pomocí dotazníku ACQ-6 (Asthma Control Questionnaire-6) v týdenních intervalech v indukční i redukční fázi.

Primárními sledovanými parametry byly podíl pacientů, u nichž bylo dosaženo eliminace OKS na ≥ 4 týdny, a podíl pacientů, kteří dosáhli eliminace užívání OKS nebo dávky ≤ 5 mg/den na ≥ 4 týdny, pokud další snižování limitovala adrenální insuficience.

Výsledky

Redukční fázi dokončilo 563 z 598 účastníků. Eliminace OKS dosáhlo 62,9 % pacientů, eliminace nebo dávky ≤ 5 mg/den při limitaci adrenální insuficiencí potom 81,9 %. 

U pacientů s výchozí dávkou OKS > 5 mg byl medián času k dosažení dávky 5 mg/den 4,43 týdne, u výchozí dávky > 10 mg 8,43 týdne. Medián času k finální dávce OKS dosáhl v těchto podskupinách 19,71, respektive 25,0 týdne.

Během redukční fáze se kontrola astmatu zlepšovala nebo zůstala stabilní. Většina pacientů (75 %) neprodělala exacerbaci. Průměrný výskyt exacerbací byl nízký (0,63/rok) a pouze u 6 % pacientů byla nutná urgentní péče či hospitalizace. Adrenální insuficience byla při prvním testování zjištěna u 60 % probandů, po 2–3 měsících retestování klesla na 38 %. Nebyly zaznamenány žádné případy adrenální krize.

Celkový bezpečnostní profil odpovídal dosavadním poznatkům o benralizumabu, k předčasnému ukončení léčby pro nežádoucí příhody docházelo jen vzácně.

Závěr

Studie PONENTE ukazuje, že po zahájení léčby benralizumabem lze u většiny dospělých s těžkým eozinofilním astmatem bezpečně vysadit udržovací dávky OKS, případně je snížit na ≤ 5 mg/den. Nejsilnější stránkou tohoto protokolu je rychlost redukce. Kontrola astmatu přitom zůstává zachována nebo se zlepšuje.

Data naznačují, že standardizovaný algoritmus může v klinické praxi podpořit ambici minimalizovat expozici systémovým kortikosteroidům u této populace.

(lp)

Zdroje: Menzies-Gow A., Gurnell M., Heaney L. G. et al. Oral corticosteroid elimination via a personalised reduction algorithm in adults with severe, eosinophilic asthma treated with benralizumab (PONENTE): a multicentre, open-label, single-arm study. Lancet Respir Med 2022; 10 (1): 47−58, doi: 10.1016/S2213-2600(21)00352-0.

CZ-7864 / Datum přípravy 08/2025