Jedním z cílů léčby těžkého astmatu je eliminovat či omezit dlouhodobé užívání perorálních kortikosteroidů. Pro bezpečné vysazování OKS po nasazení biologické léčby v běžné praxi zatím chybí jednotný postup.
Studie PONENTE posuzovala účinnost a bezpečnost personalizovaného algoritmu redukce OKS po nasazení benralizumabu za současného sledování kontroly astmatu a funkce nadledvin.
PONENTE byla otevřená jednoramenná studie provedená ve 138 centrech v 17 zemích. Zařazeni byli dospělí s těžkým eozinofilním astmatem (eozinofilie ≥ 150 buněk/µl při vstupu nebo ≥ 300 buněk/µl během předchozího roku) na udržovací léčbě OKS ≥ 3 měsíce. Pacientům byl nasazen s.c. benralizumab 30 mg ve 3 dávkách po 4 týdnech a následně každých 8 týdnů.
Redukce dávky OKS začala ve 4. týdnu (po druhé dávce benralizumabu) a byla personalizovaná podle výchozí dávky OKS, kontroly astmatu a funkce nadledvin. Dávka OKS byla snižována o 1–5 mg v intervalu 1–4 týdnů.
Po dosažení a udržení dávky 5 mg/den po 4 týdny byly zhodnoceny funkce nadledvin stanovením sérové hladiny kortisolu v ranním vzorku. Opakované kontroly probíhaly jen u pacientů s insuficiencí při prvním vyšetření. Kontrola astmatu byla hodnocena pomocí dotazníku ACQ-6 (Asthma Control Questionnaire-6) v týdenních intervalech v indukční i redukční fázi.
Primárními sledovanými parametry byly podíl pacientů, u nichž bylo dosaženo eliminace OKS na ≥ 4 týdny, a podíl pacientů, kteří dosáhli eliminace užívání OKS nebo dávky ≤ 5 mg/den na ≥ 4 týdny, pokud další snižování limitovala adrenální insuficience.
Redukční fázi dokončilo 563 z 598 účastníků. Eliminace OKS dosáhlo 62,9 % pacientů, eliminace nebo dávky ≤ 5 mg/den při limitaci adrenální insuficiencí potom 81,9 %.
U pacientů s výchozí dávkou OKS > 5 mg byl medián času k dosažení dávky 5 mg/den 4,43 týdne, u výchozí dávky > 10 mg 8,43 týdne. Medián času k finální dávce OKS dosáhl v těchto podskupinách 19,71, respektive 25,0 týdne.
Během redukční fáze se kontrola astmatu zlepšovala nebo zůstala stabilní. Většina pacientů (75 %) neprodělala exacerbaci. Průměrný výskyt exacerbací byl nízký (0,63/rok) a pouze u 6 % pacientů byla nutná urgentní péče či hospitalizace. Adrenální insuficience byla při prvním testování zjištěna u 60 % probandů, po 2–3 měsících retestování klesla na 38 %. Nebyly zaznamenány žádné případy adrenální krize.
Celkový bezpečnostní profil odpovídal dosavadním poznatkům o benralizumabu, k předčasnému ukončení léčby pro nežádoucí příhody docházelo jen vzácně.
Studie PONENTE ukazuje, že po zahájení léčby benralizumabem lze u většiny dospělých s těžkým eozinofilním astmatem bezpečně vysadit udržovací dávky OKS, případně je snížit na ≤ 5 mg/den. Nejsilnější stránkou tohoto protokolu je rychlost redukce. Kontrola astmatu přitom zůstává zachována nebo se zlepšuje.
Data naznačují, že standardizovaný algoritmus může v klinické praxi podpořit ambici minimalizovat expozici systémovým kortikosteroidům u této populace.
(lp)
Zdroje: Menzies-Gow A., Gurnell M., Heaney L. G. et al. Oral corticosteroid elimination via a personalised reduction algorithm in adults with severe, eosinophilic asthma treated with benralizumab (PONENTE): a multicentre, open-label, single-arm study. Lancet Respir Med 2022; 10 (1): 47−58, doi: 10.1016/S2213-2600(21)00352-0.
CZ-7864 / Datum přípravy 08/2025
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
