Virům chřipky, která je mnohými považována za banální onemocnění a nevyhnutelnou potíž spojenou se zimním počasím, padne každoročně za oběť až 650 tisíc nemocných z celosvětové přibližně miliardy nakažených.1 Chřipkové viry cirkulující v lidské populaci se přitom neustále vyvíjejí. Malé změny v povrchových glykoproteinech hemaglutininu (HA) a neuraminidáze (NA) ovlivňují jejich antigenicitu, potažmo schopnost rozpoznání imunitním systémem. Tzv. antigenní drift vede k tomu, že prodělaná infekce ani vakcinace neposkytují před onemocněním dlouhodobou ochranu, a má za následek nutnost každoročního přeočkování vakcínou proti sezónní chřipce.2
Výroba protichřipkové vakcíny v extrémně krátkém termínu (6 měsíců namísto přibližně 10 let obvyklých ve vývoji a testování jiných vakcín) vyžaduje společné úsilí výrobců a regulačních autorit. Světová zdravotnická organizace (WHO) 2× za rok koordinuje setkání, na němž se vyhodnocuje globální aktivita chřipky a rozhoduje, které kmeny budou do sezónní vakcíny zahrnuty. 3 Doporučení pro severní polokouli se vydává v únoru, pro jižní v září.4 Data o cirkulaci chřipkových kmenů v populaci se získávají ze systému GIRS (Global Influenza Surveillance & Response System), který pod hlavičkou WHO funguje již více než 70 let a v současnosti se do něj zapojuje 127 zemí světa.5
Viry divokého typu izolované ze vzorků od pacientů se povětšinou k výrobě vakcíny nehodí, protože se dostatečně efektivně nemnoží v substrátech používaných pro výrobu vakcín. Viry pro vakcíny se obvykle pěstují v oplodněných slepičích vejcích, případně na tkáňových kulturách. Proto je nutné nejprve připravit tzv. chovné viry chřipky (CVV), což jsou rychle a dostatečně se množící kmeny se zachovanou antigenicitou odpovídající aktuálně cirkulujícím virům. Celosvětovou poptávku po CVV musejí uspokojit pouhé 3 laboratoře (britská, australská a americká), jež CVV každoročně připravují.2, 4
Používají při tom tzv. klasickou reasortaci. Spočívá v souběžné infekci slepičích vajec dvěma chřipkovými viry – virem divokého typu, který má požadované antigenní vlastnosti, a laboratorně adaptovaným kmenem chřipky, jenž se ve vejcích rozmnožuje do vysokých titrů. Segmentovaný genom chřipkového viru umožňuje přirozené kombinování, takže viry vzniklé v důsledku smíšené infekce mohou obsahovat všechny možné kombinace genů. Následně se pomocí protilátek namířených proti HA a NA vyberou viry s dostatečným antigenním i růstovým potenciálem. Ty pak laboratoř poskytuje výrobcům vakcín společně s reagencii nutnými pro kontrolu kvality při výrobě vakcín.2
Sezónní vakcína je na evropském trhu obvykle dostupná koncem léta nebo časně na podzim, aby bylo možné v říjnu zahájit očkovací kampaň.3 Na letošek WHO doporučuje trivalentní vakcínu se 2 kmeny chřipky A (varianta H1N1pdm09 odpovídající kmenu Missouri/11/2025 a varianta H3N2 odpovídající kmenu Darwin/1454/2025) a 1 kmenem chřipky B (linie Victoria).6 Všechny 3 varianty se oproti loňské vakcíně liší.7 Tetravalentní vakcína, která navíc obsahovala kmen chřipky B linie Yamagata, se již od sezóny 2024–2025 nedoporučuje vzhledem k tomu, že tato varianta nebyla v populaci od roku 2020 detekována.6
Podle aktuálně platných doporučení je ideální proti chřipce očkovat v období od října do prosince, aby byla optimální účinnost vakcíny zachována po celou dobu trvání chřipkové epidemie.8 Podle údajů z literatury se předpokládá, že imunitní ochrana po očkování se snižuje v různé míře podle typu podané vakcíny, studované populace i způsobu stanovení.9 Udává se měsíční pokles o 6–11 % pro variantu H1N1pdm09 a přibližně 7 % pro kmen H3N2 i chřipku B. Významná ochrana tak přetrvává nejméně 6 měsíců, což odpovídá hlavní chřipkové sezóně.10
Imunitní odpověď na vakcínu se začíná vytvářet již během prvních dnů po očkování, dosažení plné odpovědi lze očekávat přibližně za 2 týdny po podání látky.11
Česká vakcinologická společnost ČLS JEP (ČVS) doporučuje každoročně očkovat všechny jedince od 6 měsíců věku. Očkování je doporučeno zejména pro všechny dospělé starší 50 let, děti od 6 měsíců do 5 let věku, těhotné ženy a ženy plánující těhotenství během chřipkové sezóny, zdravotnické pracovníky, klienty a zaměstnance zařízení sociální péče a dále všechny osoby ve zvýšeném riziku komplikovaného průběhu chřipky.8
Mezi rizikové skupiny u dětí i dospělých patří pacienti s chronickým onemocněním plic a dýchacích cest, srdce a cév, ledvin, jater, chronickými neurologickými či metabolickými onemocněními, poruchami imunity nebo obezitou.8
Chřipka je infekční onemocnění dýchacích cest s vysokou morbiditou a mortalitou. Nejvyšší riziko komplikací mají senioři, děti do 5 let věku, těhotné a osoby s některými chronickými onemocněními. Každoroční přeočkování proti sezónní chřipce snižuje riziko infekce i rozvoje jejích komplikací a dekompenzace průvodních onemocnění, včetně rizika úmrtí. Vakcinace navíc nepřímo chrání také blízké rizikové kontakty očkovaného.8
(este)
Zdroje:
1. Iuliano A. D., Roguski K. M., Chang H. H. et al. Estimates of global seasonal influenza-associated respiratory mortality: a modelling study. Lancet 2018; 391 (10127): 1285–1300, doi: 10.1016/S0140-6736(17)33293-2.
2. Seasonal influenza. Medicines & Healthcare products Regulatory Agency, 2026. Dostupné na: https://nibsc.org/science_and_research/virology/influenza_resource_/seasonal_influenza.aspx
3. Influenza resource centre. Medicines & Healthcare products Regulatory Agency, 2026. Dostupné na: https://nibsc.org/science_and_research/virology/influenza_resource_.aspx
4. Global influenza programme. World Health Organization, 2026. Dostupné na: www.who.int/teams/global-influenza-programme/vaccines/who-recommendations
5. 70 years of GISRS – the Global Influenza Surveillance & Response System. World Health Organization, 2022 Sep 19. Dostupné na: www.who.int/news-room/feature-stories/detail/seventy-years-of-gisrs---the-global-influenza-surveillance---response-system
6. Recommendations for influenza vaccine composition for the 2026-2027 northern hemisphere season. World Health Organization, 2026 Feb 27. Dostupné na: www.who.int/news/item/27-02-2026-recommendations-for-influenza-vaccine-composition-for-the-2026-2027-northern-hemisphere-season
7. Questions and Answers: Recommended composition of influenza virus vaccines for use in the northern hemisphere 2026-2027 influenza season and development of candidate vaccine viruses for pandemic preparedness. World Health Organization, 2026 Feb 27. Dostupné na: https://cdn.who.int/media/docs/default-source/vcm-northern-hemisphere-recommendation-2026-2027/b.-27-feb-2026-frequently-asked-questions.pdf
8. Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti chřipce. ČVS, 30. 6. 2025. Dostupné na: www.vakcinace.eu/storage/files/3/doporuceni_a_stanoviska/2025/ockovani_proti_chripce_final.pdf
9. Kynčl J., Havlíčková M. Význam očkování proti chřipce a jeho optimální načasování. Státní zdravotní ústav 2019. Dostupné na: https://szu.gov.cz/temata-zdravi-a-bezpecnosti/a-z-infekce/ch/chripka/vyznam-ockovani-proti-chripce-a-jeho-optimalni-nacasovani/
10. Ferdinands J. M., Fry A. M., Reynolds S. et al. Intraseason waning of influenza vaccine protection: Evidence from the US Influenza Vaccine Effectiveness Network, 2011–12 through 2014–15. Clin Infect Dis 2017; 64 (5): 544–550, doi: 10.1093/cid/ciw816.
11. Timing of influenza vaccination. European Centre for Disease Prevention and Control, 2026. Dostupné na: www.ecdc.europa.eu/en/seasonal-influenza/prevention-and-control/vaccines/timing
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
