Autoři studie, publikované v prestižním časopise The American Journal of Gastroenterology, zkoumali supresi produkce žaludeční kyseliny při terapii 40 mg omeprazolu denně. Zároveň se věnovali i vztahu mezi sérovým gastrinem a žaludečním pH při této léčbě.
Do studie bylo zahrnuto 19 zdravých mužů (průměrný věk 25 let), u kterých bylo před vstupem do studie provedeno vyšetření sekrece gastrinu a 24hodinová pH-metrie v žaludku i jícnu. Poté každý z dobrovolníků absolvoval sedmidenní léčbu každým ze tří léčebných režimů – omeprazol 20 mg dvakrát denně, omeprazol 40 mg ráno a omeprazol 40 mg večer. Šestý den každého léčebného cyklu jim byl znovu odebrán gastrin a provedeny pH-metrie. Stravovací režim a denní aktivity byly u jednotlivých subjektů během celé studie srovnatelné. Léky byly užívány nalačno.
Všechny léčebné režimy vedly k signifikantnímu snížení produkce žaludeční kyseliny (p < 0,01), pH bylo během měření vyšší v žaludku i jícnu. Doba expozice kyselině, tedy doba, po kterou je pH nižší než 4, byla při měření v jícnu srovnatelná ve všech skupinách. Při měření pH v žaludku pak byla doba expozice kyselině nižší při dávkování 2× denně, při podávání 1× denně byly výsledky srovnatelné ráno i večer. U 15 z 19 subjektů lepší supresi kyseliny vyvolalo dávkování 2× denně (p < 0,05). Ve srovnání s hodnotami před vstupem do studie byly všechny léčebné režimy spojeny se signifikantním poklesem sérového gastrinu (p < 0,01) i doby expozice kyselině (p < 0,01). Korelace mezi změnou hladiny sérového gastrinu a doby expozice kyselině ale nalezena nebyla.
Dávkování omeprazolu 20 mg 2× denně vede u většiny testovaných subjektů k větší supresi žaludeční kyseliny než dávkování 40 mg 1× denně. Hladiny sérového gastrinu s pH v žaludku nekorespondují, k hodnocení účinků léčby je nutné provedení pH-metrie.
(epa)
Zdroj: Kuo B., Castell D. O. Optimal dosing of omeprazole 40 mg daily: effects on gastric and esophageal pH and serum gastrin in healthy controls. Am J Gastroenterol. 1996 Aug; 91 (8): 1532–8.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.