Funguje BCG vakcinace novorozenců i jako prevence astmatu?
Astma patří mezi velmi rozšířená onemocnění schopná značně zhoršit kvalitu života, a navzdory pokrokům v léčbě zůstává významným problémem. Dodnes však existují jen omezené možnosti, jak mu předcházet. Právě hledání účinné prevence představuje ve výzkumu astmatu hlavní výzvu. Australský tým nedávno ověřoval případnou účinnost očkování novorozenců vakcínou Bacillus Calmette-Guérin (BCG), tedy modulace imunity očkováním vyvinutým pro prevenci tuberkulózy.
Nový nápad to není. Některé práce již naznačily, že vakcína BCG potenciálně může působit imunomodulačně nad rámec prevence tuberkulózy a ovlivnit rozvoj alergických a autoimunitních onemocnění. Rovněž proti astmatu již byla studována, a to u myší i lidí. Zatímco u myší jasně přesvědčila, u lidí výsledky nejsou jednoznačné. Navíc se také dosud nejednalo o randomizovanou kontrolovanou studii – právě tu koncipovali autoři práce přiblížené níže. Zajímala je účinnost při prevenci nejen astmatu, ale též infekcí a alergií u dětí.
Koncepce studie
Multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie fáze III MIS BAIR proběhla v australském státě Victoria. Celkem 1272 kojenců bylo v období od srpna 2013 do září 2016 náhodně rozděleno v poměru 1 : 1 buď k očkování (n = 637, tyto děti dostaly 1 intradermální dávku 0,05 ml vakcíny BCG-Denmark nad levou deltoidní oblast), nebo do kontrolní skupiny bez něj (n = 635). Studie zahrnovala část 1 (od narození do 1 roku věku) a část 2 (od 1 roku do 5 let věku) – v ní pokračovalo 80,7 % (1027) dětí.
Primární cílový ukazatel tvořil výskyt astmatu v 5 letech věku. Na konci 1. části alergologická sestra provedla kožní prick test (SPT) na panel aeroalergenů a potravinových alergenů. Výskyt astmatu v 5 letech byl hodnocen validovaným dotazníkem z Mezinárodní studie astmatu a alergií v dětství (ISAAC) a doplňujícími otázkami na téma medikace astmatu. Mezi sekundární cílové ukazatele patřily současný výskyt astmatu (aktivní astma) či „sípavého onemocnění“, tíže astmatu a užívání preventivních léků.
Studijní soubor
Charakteristika obou studijních ramen byla srovnatelná, chlapců a dívek bylo v celém souboru i v jednotlivých ramenech téměř stejně (49,5 % dívek). Průměrná porodní hmotnost dětí činila 3,4 kg, gestační věk při porodu 39,3 týdne, v době randomizace bylo novorozencům průměrně 46,9 hodiny. V každém ročním období se narodila zhruba čtvrtina celkového souboru, téměř 64 % dětí se narodilo vaginální cestou.
Matkám bylo při porodu průměrně 32,6 roku, v 53,9 % se jednalo o prvorodičky. Pouze 3,4 % žen v těhotenství kouřilo, kuřáka v domácnosti během gravidity mělo 17,5 %. V prvních 5 letech života bylo kouři vystaveno přibližně 22 % dětí, 52,5 % rodin mělo někdy psa a 37 % kočku.
V rodinné anamnéze bylo časté zastoupení astmatu (u 45,5 % rodičů) a výskyt atopického onemocnění (82,5 %), oba rodiče s atopickým onemocněním mělo přibližně 30 % dětí v obou skupinách.
Klíčová zjištění
Kompletní data pro primární ukazatel byla k dispozici u 777 dětí (tj. 61 % původního souboru), a to 432 ve skupině BCG a 345 v kontrolní. Astma bylo zjištěno u 14,4 % dětí ve skupině BCG vs. 16,0 % v kontrolní (upravený rozdíl rizik [aRD] −1,7 procentního bodu; 95% interval spolehlivosti [CI] −7,4 až 3,9). Podobný trend naznačily sekundární výsledky, včetně výskytu těžkého astmatu a užívání preventivních léků, s aRD −3,9 (95% CI −7,7 až 0,0), resp. −5,6 (95% CI −10,9 až −0,4) ve prospěch skupiny BCG.
Děti narozené rodičům s astmatem měly vyšší pravděpodobnost výskytu astmatu. Ve skupině s vysokým rizikem (oba rodiče astmatici) byl výskyt astmatu nižší mezi účastníky očkovanými BCG (17,6 vs. 24,7 %; aRD −7,2; 95% CI −15,9 až 1,5), i když výsledek statistického testování interakce nebyl signifikantní.
Post hoc analýza podskupin ukázala, že u dětí s alergickou senzibilizací bylo riziko astmatu obecně vyšší. V případě očkování vakcínou BCG se riziko oproti kontrolám o 6,2 procentního bodu snížilo (17,6 vs. 23,3 %), což odpovídalo to potřebě očkovat 18 dětí k prevenci 1 případu. Test interakce ale ani zde neměl statistickou významnost.
Byl pozorován rozdílný účinek očkování v závislosti na pohlaví. Větší se jevil u dívek, ale ani tady nebyl test interakce statisticky významný.
Závěr
V randomizované kontrolované studii MIS BAIR bylo očkování novorozenců vakcínou BCG spojeno s mírným snížením výskytu astmatu, zejména těžkého, a u vysoce rizikových dětí. Klinicky významný protektivní účinek novorozeneckého očkování vakcínou BCG na incidenci astmatu nebyl prokázán.
Potenciální přínosy očkování BCG je nutno vždy pečlivě zvážit s ohledem na její rizika, zejména diseminovanou infekci BCG u dětí se vzácnými vrozenými poruchami imunity. Pro potvrzení výsledků studie MIS BAIR a prozkoumání případných dlouhodobých přínosů tohoto očkování je třeba provést další studie s větším počtem účastníků (zejména z rizikových skupin).
(esr)
Zdroj: Pittet L. F., Forbes E. K., Donath S. et al.; Melbourne Infant Study: BCG for Allergy and Infection Reduction (MIS BAIR) Group. Neonatal BCG vaccination to prevent asthma: results from the MIS BAIR randomized controlled trial. Pediatr Allergy Immunol 2025 Jun; 36 (6): e70110, doi: 10.1111/pai.70110.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Vakcíny proti karcinomu pankreatu – nová naděje v onkologii
- Je vhodné očkovat do stále stejné paže?
- Kečup má dlouhou historii, původně byl zamýšlen jako lék
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/30
- Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?