Výsledky léčby R/R CLL selektivním inhibitorem antiapoptotického proteinu Bcl-2 venetoklaxem u pacientů s předchozí terapií inhibitory signální dráhy B-buněčného receptoru (BCRi) či bez nich zkoumala řada retrospektivních kohortových studií. Prospektivních sledování terapeutických sekvencí u R/R CLL však zatím není mnoho. Jedním z nich je observační studie VeRVe, která probíhala v rámci Rakouska, Německa a Švýcarska a sledovala pacienty léčené kombinací venetoklaxu s anti-CD20 monoklonální protilátkou rituximabem (VenR).
Do analýzy bezpečnosti bylo zahrnuto 94 pacientů, kteří byli do dubna 2021 léčeni alespoň 1 dávkou režimu VenR v souladu s lokální registrací přípravků. Hodnocení účinnosti využilo data 72 probandů, u nichž byl alespoň jednou proveden záznam o terapeutické odpovědi. Terapie byla vedena a kontrolní návštěvy rozvrhovány ošetřujícím lékařem dle místních zvyklostí.
Záznamy byly prováděny při vstupu do studie, 1× týdně v období eskalace dávky, 1× měsíčně v průběhu prvních 6 měsíců léčby a následně v intervalu 3 měsíců až do dosažení maximální doby sledování (3 roky).
Hodnocení odpovědi dle kritérií Mezinárodního workshopu pro CLL (iwCLL) bylo zaznamenáno na konci období titrace dávky a po 3, 12 a 24 měsících. Analýza byla provedena jak v podskupině pacientů dosud neléčených BCRi, tak v kohortě předléčené BCRi.
Medián věku při vstupu do studie činil 72 let u pacientů bez předchozí léčby BCRi a 71 let u předléčených nemocných. Medián počtu předchozích linií léčby byl 1 (rozpětí 1–10), u 61 % nemocných se jednalo o chemoimunoterapii (tito pacienti nebyli léčeni BCRi), 34 % užívalo nejméně 1 předchozí režim s BCRi a 7 % bylo léčeno jinými modalitami.
Nemocní bez předchozí léčby BCRi prodělali průměrně 1 linii léčby (rozpětí 1–4). Pacienti předléčení BCRi absolvovali v průměru 3 předchozí terapie (rozpětí 1–10), přičemž léčba BCRi s mediánem doby trvání 18 měsíců (rozpětí 1–61) představovala poslední režim před nasazením VenR u 91 % z nich. Nejčastějším důvodem pro ukončení terapie BCRi byly nežádoucí příhody (n = 11) a progrese onemocnění (n = 12).
Rizikové faktory i komorbidity se častěji vyskytovaly u skupiny pacientů po léčbě BCRi (dle podskupin: přítomnost del(17p) u 38 %, mutace TP53 u 34 %, nemutovaný IGHV u 41%, ≥ 1 komorbidita u 84 %) oproti nepředléčené populaci (del(17p) u 14 %, mutace TP53 u 16 %, nemutovaný IGHV u 40 %, ≥ 1 komorbidita u 65 %).
Odpovědi na léčbu v období 12 měsíců od zahájení terapie VenR dosáhlo 83 % pacientů bez předchozího podávání BCRi. U celkem 55 % byla nejlepší zaznamenanou odpovědí kompletní remise (CR) nebo kompletní remise bez normalizace krevního obrazu (CRi), 28 % léčených dosáhlo parciální remise (PR). Ve skupině nemocných předléčených BCRi dosáhlo terapeutické odpovědi 85 % (30 % CR + CRi, 55 % PR).
Odhad 12měsíčního celkového přežití (OS) činil po přibližně 315 dnech sledování 94,8 % ve skupině bez předchozí léčby BCRi, zatímco v předléčené skupině to bylo 79,1 %. Odhad 12měsíčního přežití bez progrese onemocnění (PFS) dosáhl ve skupině bez předchozí léčby BCRi 94,8 %, zatímco v předléčené skupině 75,7 %, s mediánem doby sledování 371 dní.
Nežádoucí příhody se vyskytly u 79 % pacientů bez předchozí léčby BCRi a 90 % předléčených, závažné nežádoucí příhody byly hlášeny u 25 %, respektive 44 % účastníků. Nebyly pozorovány žádné nové bezpečnostní signály.
Data z běžné klinické praxe ukázala, že obě skupiny pacientů s R/R CLL, tedy čítající jedince dosud neléčené i léčené BCRi, vykazovaly na kombinované terapii VenR srovnatelnou míru dosažení celkové odpovědi. Nicméně míra dosažení kompletní remise i míry odhadovaného 12měsíčního PFS a OS byly vyšší u pacientů nepředléčených BCRi.
Léčba VenR byla v obou skupinách dobře snášena a kombinace venetoklaxu s rituximabem tak představuje vhodný terapeutický režim jak u pacientů s R/R CLL, kteří dosud neprodělali léčbu BCRi, tak u nemocných, jimž byla terapie BCRi v minulosti nasazena.
(este)
Zdroj: Rossi D., Hebart H., Losem C. et al. Safety and effectiveness of venetoclax/rituximab in BCRi-naïve and BCRi-exposed patients with relapsed/refractory CLL under real-life conditions. Data from the observational VeRVe study. Blood 2021; 138 (suppl. 1): 3735, doi: 10.1182/blood-2021-145555.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
