Chřipka představuje významný, často podceňovaný rizikový faktor kardiovaskulárních příhod. Její populační atributivní riziko pro ischemickou chorobu srdeční (ICHS) bylo odhadnuto na 3,9 %. Nejvyšší riziko komplikací mají starší lidé a pacienti s již přítomným KV onemocněním.
Infekce aktivuje systémovou zánětlivou a protrombotickou odpověď, destabilizuje aterosklerotické pláty a zvyšuje riziko infarktu myokardu (IM), cévní mozkové příhody (CMP) i dekompenzace srdečního selhání (HF). Experimentální studie přitom naznačují, že virus chřipky A (H3N2) nebo jeho komponenty mohou v aterosklerotických plátech a myokardu přetrvávat ještě několik týdnů po infekci.1
Vakcíny proti chřipce snižují riziko infekce chřipkovými viry až o 60 %. Klinické důkazy naznačují, že jejich přínos přesahuje prevenci samotné infekce – u očkovaných osob bylo popsáno přibližně 30% snížení rizika závažných KV příhod (MACE). Většina randomizovaných klinických studií hodnotila inaktivované vakcíny proti chřipce.1
IAMI byla randomizovaná dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná multicentrická studie, která hodnotila podání vakcíny proti chřipce časně po IM nebo u pacientů s vysoce rizikovou ICHS. Ve srovnání s placebem vedlo očkování ke snížení výskytu primárního kombinovaného cílového ukazatele (úmrtí z jakékoliv příčiny, IM nebo trombóza stentu; výskyt u 5,3 % očkovaných vs. 7,3 % v kontrolní skupině) i celkové (2,9 vs. 4,9 %) a KV mortality (2,7 vs. 4,5 %) během 12měsíčního sledování.2
Přínos očkování u pacientů se stabilním srdečním selháním hodnotila studie IVVE. Ta sice nesplnila předem definované společné primární cílové ukazatele (výskyt KV úmrtí, nefatální IM či CMP, hospitalizace pro HF) za celé období sledování, prokázala však snížení výskytu pneumonie (poměr rizik [HR] 0,58; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,42–0,80; p = 0,0006) a hospitalizací z jakékoliv příčiny (HR 0,84; 95% CI 0,74–0,97; p = 0,013). Předem plánovaná analýza navíc ukázala, že během období nejvyšší cirkulace chřipky bylo očkování spojené se snížením KV příhod, pneumonie, úmrtí i hospitalizací.3
Otázku rozdílu mezi typy vakcín řešila studie INVESTED, která porovnávala vysokodávkovou trivalentní a standardní tetravalentní vakcínu proti chřipce u pacientů s vysokým KV rizikem. Mezi oběma strategiemi nebyl prokázán významný rozdíl v riziku kardiopulmonálních hospitalizací ani úmrtí.4
Současná doporučení ESC i American College of Cardiology (ACC) považují každoroční očkování proti chřipce za standardní součást péče o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním, protože přispívá ke snížení KV morbidity a mortality. Očkování by proto mělo být vnímáno jako nedílná součást sekundární kardiovaskulární prevence.1, 5
V klinické praxi představuje každá hospitalizace i ambulantní kontrola příležitost doporučit či podat očkování. U pacientů po akutním IM bylo prokázáno, že podání vakcíny již během hospitalizace je bezpečné a přináší klinický benefit, proto by nemělo být zbytečně odkládáno.1
Doporučení se vztahují napříč spektrem KV onemocnění, včetně chronických koronárních syndromů, HF, vrozených srdečních vad a plicní arteriální hypertenze. Zvláštní doporučení se týkají také pacientů po srdeční transplantaci, u nichž je doporučováno každoroční očkování inaktivovanou vakcínou, které lze podat již od 1 měsíce po transplantaci, aby byla zajištěna ochrana během chřipkové sezony. Imunitní odpověď může být u těchto pacientů ve srovnání se zdravou populací nižší.1
Vzhledem k dostupným důkazům by každoroční očkování proti chřipce mělo být běžnou součástí péče o pacienty s KV onemocněním.1 Česká vakcinologická společnost ČLS JEP doporučuje očkovat všechny osoby s chronickým onemocněním srdce a cév od 6 měsíců věku s využitím trivalentních očkovacích látek.6 Na letošní chřipkovou sezónu Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje vakcíny se 2 kmeny chřipky A (aktuálně cirkulující varianty kmenů H1N1pdm09 a H3N2) a 1 variantou chřipky B (linie Victoria).7 Pro zachování optimální účinnosti očkovací látky po celou dobu trvání chřipkové sezóny by se mělo očkovat v období od října do prosince.6
(sych)
Zdroje:
1. Heidecker B., Libby P., Vassiliou V. S. et al. Vaccination as a new form of cardiovascular prevention: a European Society of Cardiology clinical consensus statement. Eur Heart J 2025; 46 : 3518–3531, doi: 10.1093/eurheartj/ehaf384.
2. Fröbert O., Götberg M., Erlinge D. et al. Influenza vaccination after myocardial infarction: a randomized, double-blind, placebo-controlled, multicenter trial. Circulation 2021; 144 : 1476–1484, doi: 10.1161/CIRCULATIONAHA.121.057042.
3. Loeb M., Roy A., Dokainish H. et al. Influenza vaccine to reduce adverse vascular events in patients with heart failure: a multinational randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet Glob Health 2022; 10 (12): e1835–e1844, doi: 10.1016/S2214-109X(22)00432-6.
4. Vardeny O., Kim K., Udell J. A. et al. Effect of high-dose trivalent vs standard-dose quadrivalent influenza vaccine on mortality or cardiopulmonary hospitalization in patients with high-risk cardiovascular disease: a randomized clinical trial. JAMA 2021; 325 (1): 39–49, doi: 10.1001/jama.2020.23649.
5. Heidenreich P., Bhatt A., Nazir N. T. et al. 2025 Concise clinical guidance: an ACC expert consensus statement on adult immunizations as part of cardiovascular care: a report of the American College of Cardiology Solution Set Oversight Committee. J Am Coll Cardiol 2025; 86 (21): 2085–2098, doi: 10.1016/j.jacc.2025.07.003.
6. Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP k očkování proti chřipce. ČVS, 30. 6. 2025. Dostupné na: https://vakcinace.eu/storage/files/3/doporuceni_a_stanoviska/2025/ockovani_proti_chripce_final.pdf
7. Recommendations for influenza vaccine composition for the 2026-2027 northern hemisphere season. World Health Organization, 2026 Feb 27. Dostupné na: www.who.int/news/item/27-02-2026-recommendations-for-influenza-vaccine-composition-for-the-2026-2027-northern-hemisphere-season
