Fenofibrát se znovu dostává do popředí zájmu nejen jako hypolipidemikum, ale také jako modalita přispívající ke zpomalení progrese časné diabetické retinopatie (DR). O aktuálních datech, praktických dopadech do klinické praxe i postavení fenofibrátu v současných doporučeních hovoříme s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D., ze 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
MUDr. Jakub Mitro vede ordinaci praktického lékaře pro dospělé v Plzni a patří mezi ty, kteří kladou značný důraz na edukaci svých pacientů. Věří totiž, že právě tímto způsobem může přispět k naplnění Národního kardiovaskulárního plánu (NKP). Které překážky spatřuje v systému sdílené péče o pacienty s kardiovaskulárními (KV) onemocněními a jak je v podmínkách běžné klinické praxe navrhuje překonat?
Fixní kombinace trandolaprilu a verapamilu nabízí vedle účinné kontroly krevního tlaku také kardioprotektivní, nefroprotektivní i metabolické benefity. Jak ukazují klinická data, může být vhodnou volbou zejména u polymorbidních pacientů, nemocných s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) či metabolickým syndromem. Podrobněji o této problematice hovoříme s prof. MUDr. Hanou Rosolovou, DrSc., z Centra preventivní kardiologie při II. interní klinice LF UK a FN Plzeň.
Biologická léčba představuje novou možnost terapie těžkých forem chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a přináší šanci na cílenější, individualizovaný přístup k pacientům s vysokým rizikem exacerbací. O jejím současném i budoucím místě v klinické praxi hovoříme s MUDr. Jaromírem Zatloukalem, Ph.D., z Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc.
Léčba akutní myeloidní leukémie (AML) prošla v posledních letech převratným vývojem. Zavedení cílených léků a hlubší poznání molekulární podstaty onemocnění rozšiřují terapeutické možnosti zejména u pacientů nevhodných k intenzivní chemoterapii. Jaké místo má dnes kombinace venetoklaxu s azacitidinem v klinické praxi, jakou roli hraje molekulární diagnostika a kam se léčba AML posune v následujících letech? I o tom hovoříme s MUDr. Martinem Čerňanem, Ph.D., z Hemato-onkologické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Prognóza nemocných s Friedrechovou ataxií se v posledních letech změnila výrazně k lepšímu díky nástupu moderní léčby. Na aktuální zkušenosti i další perspektivy v této oblasti se ptáme vedoucího Centra vysoce specializované péče pro vzácná neurologická onemocnění při Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol v Praze doc. MUDr. Martina Vyhnálka, Ph.D. Zde jsou totiž dispenzarizováni všichni pacienti s Friedreichovou ataxií léčení inovativní terapií v Česku a centrum je zapojené do evropské i celosvětové sítě takto specializovaných pracovišť.
