Primář gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice doc. MUDr. Martin Bortlík, Ph.D., v úvodu zdůraznil, že navzdory rostoucí dostupnosti moderní léčby zůstává její využití v české praxi nedostatečné. „Počty pacientů léčených biologiky nebo malými molekulami v Česku rostou, nicméně na otázku, zda je tento stav dostatečný, je odpověď jednoznačná: není,“ podotkl.
Prevalence IBD v naší zemi se blíží 1 % populace, tedy více než 90 tisícům pacientů. V posledních letech dále roste počet nemocných, současně však klesá počet hospitalizací, operačních výkonů i pobytů na JIP, což je odborně interpretováno jako důsledek přínosu moderní farmakoterapie.
Z mezinárodního pohledu však Česko nadále zaostává v podílu pacientů léčených cílenými látkami, na což bylo v diskusi opakovaně upozorňováno.
Diskuse se zaměřila na význam časného nasazení cílené terapie, která je spojena s vyšší pravděpodobností dosažení remise a nižším rizikem relapsu onemocnění. Zmíněn byl koncept „okna příležitosti“, tedy období, kdy je léčebná intervence nejúčinnější. Ten však v praxi zatím není systematicky zohledněn v úhradových mechanismech.
V této části docent Bortlík upozornil, že právě opožděné zahajování moderní terapie může zásadně ovlivnit dlouhodobý průběh onemocnění.
Diskuse se dále věnovala přetrvávajícímu nadužívání systémových kortikosteroidů, často mimo doporučené postupy, a rizikům s tím spojeným, zejména při dlouhodobém podávání a překračování kumulativních dávek.
Diskutována byla také problematika nasazování mesalazinu u Crohnovy choroby, jehož efekt není podle současných doporučení není v této indikaci prokázán, přesto je v praxi jeho využívání stále časté.
MUDr. Tomáš Vaňásek, Ph.D., ze II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové se věnoval organizaci péče a nesouladu mezi doporučenými postupy a realitou klinické praxe. V návaznosti na jeho sdělení byla diskutována fragmentace péče a opožděná eskalace léčby u části pacientů.
Současně byla zmíněna rostoucí zátěž endoskopických pracovišť, na která jsou často referováni pacienti s méně závažnými obtížemi, což může omezovat dostupnost péče pro nemocné s komplexními formami IBD.
Identifikovány byly klíčové systémové problémy:
V diskusi zaznělo, že tyto faktory společně zpomalují implementaci moderní léčby do běžné klinické praxe.
Diskutován byl rovněž ekonomický dopad moderní léčby. Přestože totiž biologická terapie představuje významnou položku přímých nákladů, v dlouhodobém horizontu může vést ke snížení hospitalizací, chirurgických výkonů i invalidity.
Mezi hlavní navrhovaná opatření patří:
V závěrečném shrnutí docent Bortlík vyzdvihl, že hlavním limitem současné péče o pacienty s IBD v Česku je nikoliv nedostatek terapeutických možností, ale jejich pozdní a nejednotné využívání v praxi. „Otázkou již není, zda moderní léčba funguje, ale jde o to, jak zajistit její včasnou dostupnost pro pacienty, kteří z ní mohou nejvíce profitovat,“ uzavřel diskusi.
(pr)
Zdroj: Bortlík M., Matějková P., Vaňásek T. Změna paradigmatu péče o pacienty s IBD. 8. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, Praha, 17. 10. 2025.
