Do této průřezové studie bylo zařazeno 47 zdravých dětí ve věku 3–5 let z dětských nemocnic a ambulancí v USA. Výzkum probíhal od srpna 2017 do listopadu 2018.
Děti absolvovaly kognitivní testy: dílčí test rychlého pojmenování objektů z testu fonologického zpracování (CTOOP-2 – Comprehensive Test of Phonological Processing, 2. vydání), test slovní zásoby (EVT-2 – Expressive Vocabulary Test, 2. vydání) a screeningový nástroj pro hodnocení připravenosti učit se číst (GRTR – Get Ready to Read). Dále podstoupily MRI mozku technikou zobrazení tenzorů difuze (DTI), která zobrazuje strukturální detaily bílé hmoty. Parametry měřené pomocí DTI zahrnovaly frakční anizotropii a radiální difuzivitu.
Jejich rodiče vyplnili dotazník ScreenQ. Jde o 15položkový dotazník používání médií s obrazovkou zohledňující domény doporučené AAP: dostupnost zařízení s obrazovkou, frekvence jejich používání, prohlížený obsah a společné používání těchto zařízení (s rodiči). Vyšší skóre znamená větší rozsah používání těchto zařízení.
Průměrný věk zařazených dětí činil 4,5 roku (54,3 ± 7,5 měsíce). Průměrné skóre dotazníku ScreenQ dosahovalo 8,6 bodu (1–19). Po úpravě na věk dítěte vykázalo negativní korelaci se skóre všech 3 použitých kognitivních testů (CTOOP-2, EVT-2 a GRTR). Vyšší hodnoty skóre ScreenQ korelovaly s nižší frakční anizotropií a vyšší radiální difuzivitou drah zapojených do řečových schopností, exekutivních funkcí (kognitivní procesy zajišťující samostatné a účelné jednání jedince) a rozvíjející se schopnosti číst a psát na MRI mozku, a to po úpravě na věk dítěte a příjmy domácnosti.
Tato studie naznačila souvislost mezi nadměrným používáním médií s obrazovkou u dětí předškolního věku a nižší integritou bílé hmoty mozkové, řečovými schopnostmi a připraveností učit se číst a psát. Ukázala potřebu dalšího výzkumu vlivu používání médií s obrazovkou na kognitivní funkce zejména v raných fázích vývoje mozku.
(zza)
Zdroj: Hutton J. S., Dudley J., Horowitz-Kraus T. et al. Associations between screen-based media use and brain white matter integrity in preschool-aged children. JAMA Pediatr 2019 Nov 4: e193869, doi: 10.1001/jamapediatrics.2019.3869 [Epub ahead of print].
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
