Krvácivé epizody jsou hlavním projevem hemofilie a 10–25 % z nich představuje krvácení do svalů. Fyzioterapie, která po tomto krvácení následuje, má svá pravidla. Měly by také být stanoveny hodnoticí parametry, díky nimž je možné sledovat účinnost intervence. Vhodné jsou skórovací stupnice či dotazníky z Kompendia hodnoticích nástrojů sestaveného Světovou hemofilickou federací (WFH).

Zlatý standard je označení, které si léčiva nebo terapeutické postupy musejí opravdu zasloužit. I tak ovšem může být jejich pozice kdykoli ohrožena.

Generalizovaná úzkostná porucha (GAD) je často poddiagnostikovaná nemoc. Buď není zjištěna vůbec a potíže jsou pokládány za běžné obavy a starosti, nebo je mylně diagnostikována jinak, nejčastěji jako smíšená úzkostně-depresivní porucha nebo porucha přizpůsobení. Stejně tak je často nastavena nesprávná léčba. Následující článek v této souvislosti prezentuje kazuistiku pacientky trpící GAD s komorbidní somatoformní poruchou a závislostí na zolpidemu.

Octocog alfa je humánní rekombinantní faktor VIII určený pro léčbu pacientů s hemofilií A. Cílem mezinárodní studie AHEAD je analýza efektu dlouhodobé léčby tímto přípravkem na stav kloubů, výskyt krvácivých epizod a kvalitu života pacientů. Plánovaná délka sledování je 8 let. Předběžná analýza dat po 3letém sledování potvrzuje efektivitu a bezpečnost léčby octocogem alfa. Významným zjištěním je zejména vysoká efektivita profylaktické léčby tímto přípravkem, vedoucí u třetiny pacientů k nulovému výskytu krvácení.

Jedinečná a průlomová klinická studie naznačuje, že okamžitá* a dlouhotrvající úleva od bolesti s elmex® Sensitive Professional™ významně zlepšuje kvalitu života pacientů.

Febrilní neutropenie (FN) je závažnou a potenciálně fatální komplikací onkologické léčby, zvláště u pacientů léčených myelosupresivním chemoterapeutickým režimem. Četné studie prokázaly, že profylaxe v podobě podávání faktoru stimulujícího granulocytové kolonie (G-CSF) signifikantně snižuje riziko rozvoje FN a riziko nutnosti snížit dávkování a intenzitu chemoterapie v důsledku FN. Tento přehledový článek shrnuje výsledky klinických studií sledujících efekt lipegfilgrastimu, jednoho z pegylovaných G-CSF, v profylaxi FN u pacientů se solidními nádory nebo lymfoproliferativním onemocněním léčených chemoterapeutickým režimem s vysokým a středním rizikem rozvoje FN.

Pro léčbu hypertenze máme v současnosti k dispozici řadu efektivních léčiv, účinná terapie však často vyžaduje použití kombinace 2 a více účinných látek. Důležitým faktorem při volbě terapie vhodné pro konkrétního nemocného je i jeho adherence k předepsané léčbě. S narůstajícím počtem pilulek ke spolknutí se snižuje pravděpodobnost dodržování léčebného režimu. Ukazuje se, že efektivním nástrojem je fixní kombinace, tedy kombinace více účinných látek v jedné tabletě.

Kardiovaskulární (KV) onemocnění jsou u pacientů s diabetem 2. typu (DM2) hlavní příčinou úmrtí. Ovlivnění kardiovaskulárního rizika změnami životního stylu a farmakologickou terapií je proto zásadní. Souhrnný článek uveřejněný v časopisu Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity se kromě klasických kardiovaskulárních rizikových faktorů věnuje i vlivu nově zjištěných rizikových faktorů, mezi něž patří poruchy spánku, socioekonomický status a působení chronického stresu.

Obezřetnost potřebujeme na každém kroku, a v medicíně především. Vysvětluje stanovená diagnóza všechny pacientovy symptomy? To je základní otázka, kterou si autoři následující kazuistiky měli položit. Ale nepoložili.

25. a 26. dubna se opět koná online konference ColgateTalks.

Karcinom plic patří mezi zhoubné nádory s vysokou incidencí a špatnou prognózou. V poslední době se ukazují nadějné výsledky léčby ovlivňující funkci imunitního systému i u pacientů s plicním karcinomem.

V průběhu dvou klinických hodnocení perorálních inhibitorů faktoru Xa pro antikoagulační léčbu pacientů s fibrilací síní (FIS) bylo pozorováno zvýšené riziko cévní mozkové příhody (CMP) u pacientů, kteří byli po ukončení studie převedeni na warfarin. Prezentovaná studie zkoumala data z reálné klinické praxe ve Spojeném království a toto pozorování potvrdila.

Autoři kanadské studie se soustředili na výskyt závažného krvácení u pacientů s fibrilací síní léčených warfarinem. První měsíc léčby se ukázal být z hlediska možného krvácení nejrizikovější.

Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP  vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby. Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti. Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje

Cílem této meta-analýzy je zajištění evidence-based informace, která se týká přesného dávkování buprenorfinu v udržovací léčbě za účelem vylepšení výsledku léčby. Aby došlo k vybrání a zařazení do meta-analýzy, musely být jednotlivé články randomizovány, kontrolovány nebo vycházet z dvojitě slepých klinických studií s buprenorfinem jako studovaným lékem; délka udržovací léčby buprenorfinem musela být 3 týdny nebo delší; dávka buprenorfinu musela být jasně stanovena; výsledky měření musely zahrnovat míru retence v léčbě buprenorfinem; výsledky měření musely zahrnovat nelegální užívání opioidů na základě analytického stanovení možného zneužívání návykových látek z moči jako výstupní proměnné; a výsledky měření musely zahrnovat nelegální užívání kokainu na základě analytického stanovení možného zneužívání návykových látek z moči jako výstupní proměnné. Dvacet devět článků bylo z výběru vyloučeno, protože nesplňovaly kritéria pro zařazení. Autoři článku prezentují výsledky 21 článků, které splnily veškerá vstupní kritéria. Vyšší dávka buprenorfinu (16 -⁠ 32 mg denně) zavdávala předpoklad lepšího setrvání v léčbě pro klienta v porovnání s nižší dávkou (méně než 16 mg denně) (P = 0,009, upravené R2 = 0,40) a pozitivní test moči na opiáty zase dokládal předpoklad vypadnutí z léčby (P = 0,019, upravené R2 = 0,40). Setrvání v léčbě předpovídalo méně případů nelegálního užívání opiátů (P = 0,033, upravené R2 = 0,36) a oproti tomu pozitivní testy moči na přítomnost kokainu předpovídaly vyšší procento nelegálního užívání opiátů (P = 0,021, upravené R2 = 0,36). Existují silné důkazy, které jsou podložené 21 randomizovanými klinickými studiemi, a poukazují na fakt, že vyšší dávky buprenorfinu podávané klientům mohou zlepšovat setrvání klientů v případě udržovací buprenorfinové léčby. Klíčová slova: buprenorfin, dávka, výsledek léčby