Proč se někteří lidé po očkování cítí úplně v pohodě, zatímco jiní si musí jít lehnout s horečkou a chřipkovými příznaky? Podle nedávno publikované studie mikrobiologů z Ústavu Maxe Plancka v Tübingenu za to zřejmě může střevní mikrobiota. Zjistili to analýzou dat od 171 zdravých mladých dospělých, kteří v letech 2021–2022 podstoupili vakcinaci proti COVID-19 a před očkováním a po něm poskytli vzorky krve a stolice a měřili si tělesnou teplotu.
Účastníci s postvakcinační horečkou měli vyšší vstupní hodnotu markerů střevního zánětu a vyšší podíl bičíkatých bakterií ve střevním mikrobiomu. Flageliny – proteiny tvořící bičík i u patogenních druhů jako Salmonella – jsou přitom signálem k aktivaci zánětlivých procesů. Přenesení střevního mikrobiomu účastníků s postvakcinační horečkou do myšího modelu vedlo u pokusných zvířat ke zvýšené reakci na očkování. Ukázalo se také, že strava bohatá na tuk a zpracované potraviny se pojila s vyšší hladinou flagelinů a zánětu, zatímco u účastníků s převážně rostlinnou stravou byla zaznamenána nižší pravděpodobnost rozvoje horečky po očkování. Přítomnost střevního zánětu, flagelinů ani typ stravy nijak neovlivňovaly protilátkovou odpověď.1, 2
Analýza téměř 30 tisíc mozkových skenů 11 720 mladých Američanů sledovaných od 9 let věku, prozatímně publikovaná jako nerecenzovaný preprint, odhalila vzorec dozrávání mozku. Vědci z Massachusetské všeobecné nemocnice v Bostonu sledovali ztenčování mozkové kůry, ke kterému přirozeně dochází v období dospívání. Předpokládá se, že během tohoto procesu zanikají nepoužívané nervové spoje, což následně vede k větší efektivitě fungování mozku. Tyto změny by zároveň mohly přispívat ke vzniku psychiatrických onemocnění, jež se často rozvíjejí v období pozdní adolescence, kdy ztenčování pomalu ustává. Dosud se ale nepodařilo možnou souvislost lépe prozkoumat.
Velká sada dat od dětí snímkovaných každé 2 roky, jejichž rodiče navíc vyplňovali pravidelné dotazníky o duševním zdraví potomků, nyní umožnila důkladnou analýzu trajektorie vývoje mozku. Zdá se, že jednotlivé mozkové oblasti se ztenčují postupně a následují přitom křivku tvaru S, kdy nejprve dochází k rychlé akceleraci, poté ke stabilnímu úbytku a nakonec se ztenčování postupně zpomalí. Toto zpomalení nastává ve věku kolem 13 let nejprve v primárně senzorických oblastech na zadní, boční a vrchní straně mozkové kůry a postupně se posouvá směrem k čelním lalokům, odpovědným za plánování, soustředění a regulaci emocí, kde se ztenčování zpomaluje ve věku asi 16 let. Kortikální ztenčování postupovalo napříč všemi oblastmi rychleji u dívek než u chlapců. Děti, u nichž ztenčování postupovalo oproti vrstevníkům pomaleji, měly vyšší pravděpodobnost rozvoje symptomů deprese a úzkosti.3, 4
O ptačích mozcích se říká, že jim to zrovna moc nemyslí. Nová studie publikovaná na konci října v časopisu Science však naznačuje, že bychom toto úsloví měli přehodnotit. Zkoumala schopnost vran černých (Corvus corone) rozhodovat podle vizuálního podnětu. Vrány měly klovnout do 1 ze 2 tlačítek podle toho, na kterou stranu se pohyboval shluk bodů mezi náhodně se míhajícími tečkami na obrazovce. Stejný úkol se už desítky let používá jako standardizovaný test u primátů. Dvěma pokusným vranám se to dařilo s průměrně 74% úspěšností za přibližně 235 milisekund, což je asi 2× rychleji, než zvládají primáti.
Další analýza ukázala, že už za přibližně 70 ms po vizuálním podnětu docházelo k aktivaci stovek neuronů v nidopallium caudolaterale – oblasti ptačího mozku analogické prefrontálnímu kortexu primátů. Proč je mozek vran tak rychlý, zůstává otevřenou otázkou. Jednou z možných hypotéz je jeho miniaturní velikost a disproporčně vysoký počet neuronů. Tato vyšší nervová hustota vede ke zkrácení vzdálenosti mezi nervovými buňkami, a tím pádem i k rychlejšímu vedení vzruchů a vyšší rychlosti zpracování informací.5, 6
Psi jsou živočišným druhem s pozoruhodně širokým rozptylem délky dožití. Velká plemena rostou rychleji a umírají dříve (někdy i o 10 let) než příslušníci drobných ras. To z nich činí ideální model pro studium stárnutí. Vzhledem k všeobecné oblíbenosti psích společníků je navíc snadné získat o nich rozsáhlá data. Toho využili vědci z Arizonské univerzity, kteří zmapovali methylaci genomu u 894 psů různých plemen.
Ukázalo se, že stárnutí obecně souvisí se ztrátou methylace. Methylové skupiny přitom fungují jako epigenetické značky pro regulaci aktivity genů beze změny jejich sekvence. Ztráta methylace byla obzvláště patrná u transpozonů rodiny LINE1. Tyto repetitivní úseky DNA jsou schopné se v genomu přemísťovat z místa na místo, což může vést k různým poruchám funkce genů. Methylace transpozony udržuje v neaktivním stavu. V průběhu života docházelo ke ztrátě methylace transpozonů napříč psími plemeny, velcí psi však ročně ztráceli průměrně o 31 % více methylových značek než drobná plemena. Zatím není jasné, zda změny methylačních vzorců stárnutí přímo způsobují, nebo zda pouze zvyšují aktivitu transpozonů.7–9
(este)
Zdroje:
1. Huus K. E., Abo H., Tan Y. H. et al.; µHEAT Study Group. The human gut microbiome primes fever after vaccination. Science 2026 Oct 8; 394 (6820): eaea7733, doi: 10.1126/science.aea7733.
2. Wilcox C. Postvaccine fever is a gut reaction. ScienceAdviser, 2026 Oct 13. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-why-big-dogs-age-faster-little-ones
3. Clauss J. A., Zhi D., Perdomo S. A. et al. Inflections in adolescent cortical maturation signal psychopathology risk. bioRxiv, 2026 Oct 11, doi: 10.64898/2026.10.08.755024. [Nerecenzovaný preprint]
4. Kozlov M. Teen depression and anxiety predicted by childhood brain development. Nature 2026 Oct 21, doi: 10.1038/d41586-026-03357-9 [Epub ahead of print].
5. Schmidbauer P., Nieder A. Ultrarapid decision-making in an avian brain. Science 2026 Oct 22; 394 (6822): 445–449, doi: 10.1126/science.aed6459.
6. Colombo M., Poutrain-Sorel O. The cognitive power of the avian brain. Science 2026 Oct 22; 394 (6822): 385, doi: 10.1126/science.aem0341.
7. Mariner B. L., McCoy B. M., Greenier A. et al.; Dog Aging Project Consortium. Epigenetic aging and transposon dysregulation reflect size-related lifespan compression in dogs. Science 2026 Oct 8; 394 (6820): eaeb2986, doi: 10.1126/science.aeb2986.
8. Wilcox C. Why big dogs age faster than little ones. ScienceAdviser, 2026 Oct 13. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-why-big-dogs-age-faster-little-ones
9. Ledford H. Big dogs age faster than little ones — rogue ‘jumping genes’ might be to blame. Nature 2026 Oct 22; 658 (8137): 852–853, doi: 10.1038/d41586-026-03199-5.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
