XXXIV. Vývoj nových léčiv,farmakoekonomika, klinická farmacie v onkologii

79. FARMAKOEKONOMIKA INOVATIVNÍCH MOLEKUL

FÍNEK J.

FN Plzeň

Inovativní léky, indikované zejména na základě vyšetření genomických alterací nádoru, jsou určeny většinou pro limitovanou populaci nemocných, a tedy zatíženy vysokou cenou. Přijatelné náklady na 1 QALY se v českých podmínkách po 20 let drží na hodnotě 1,2 mil Kč, je proto čím dál tím těžší při existující inflaci a nákladech na vývoj překonat pro inovativní molekuly 4 překážku vstupu na trh. Prezentace vysvětluje krátce základní metody farmakoekonomické analýzy, postavení VILP a orphan drugs, u karcinomu pankreatu jakožto fast track diagnóze ukazuje současnou praxi příchodu nových molekul a záludnosti nastavení jednotlivých analýz. Následně představuji 2 modely vstupu nových molekul na náš trh. V prvém modelu vysvětluji zásadní roli nákladů na komparátora v cost utility analysis. Ve druhém modelu si kladu otázku, kolik může stát nová hypotetická molekula s pracovním názvem „czemab“, která je účinnější než standard of care a komparátor (pembrolizumab) při respektování 1,2 mil/QALY. Závěr: Při příchodu nové molekuly na trh a při zachování její nákladové efektivity jsou důležitější než rozdíl v účinnosti inovativní molekuly a komparátoru náklady na komparátor. Čím jsou vyšší, tím má inovativní molekula větší šanci být nákladově efektivní.

146. PROBLEMATIKA ABÚZU PSYCHOAKTIVNÍCH LÁTEK U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

SLÁVIKOVÁ M.

Ústav laboratorní medicíny, FN Brno

V posledních letech dochází k velkému vzestupu užívání a potažmo i zneužívání látek s psychoaktivními vlastnostmi. Hlavní podíl tvoří zejména skupina psychoaktivních látek, které jsou v současné době zařazeny na seznamu mezi psychomodulační látky. Psychomodulační látky představují legislativně regulovanou kategorii psychoaktivních látek s nízkým rizikem, která umožňuje jejich bezpečné využití pro dospělé, přičemž stát stanovuje přísná pravidla pro prodej, kontrolu kvality a ochranu nezletilých. Mezi typické zástupce patří kratom, nízkopotentní konopí a z nich vytvořené různé extrakty či tinktury. V souvislosti rostlinnými extrakty bývá často onkologickými pacienty vyhledáváno užití tzv. Fénixových slz, jedná se o konopný extrakt a řadí se mezi nelegálně vyráběné extrakty. Jeho užití však může být spojeno s řadou nežádoucích účinků, které jsou spojeny s amatérskou a ilegální výrobou a také s nekontrolovaným obsahem delta-9-tetrahydrocanabinolu. Důležité však je, že široká veřejnost je nedostatečně informována o působení psychoaktivních látek na lidský organizmus a také o nežádoucích účincích této skupiny látek, a v praxi tak dochází k závažným intoxikacím anebo i úmrtím.

Podpořeno MZ ČR –⁠ RVO (FNBr, 65269705).

167. UMÍME SPRÁVNĚ DÁVKOVAT RENÁLNĚ ELIMINOVANÁ LÉČIVA?

STROJIL J., ŠIMKOVÁ J.

Ústav farmakologie, 2. LF UK Praha

Úprava dávkování při renálním postižení je zásadním předpokladem bezpečné a účinné farmakoterapie. V onkologické praxi je tato oblast obzvláště kritická, neboť řada cytostatik, cílených látek i podpůrných léků vyžaduje přesné zohlednění glomerulární filtrace. Přesto je tato oblast náchylná k systémové chybě plynoucí ze záměny dvou konceptuálně odlišných přístupů k odhadu funkce ledvin: indexovaných metod (CKD-EPI, MDRD), jejichž výsledky jsou normalizovány na standardní plochu povrchu těla 1,73 m² (ml/min/1,73 m²), a absolutní clearance kreatininu v ml/min (např. Cockcroft-Gault). U pacientů s plochou povrchu těla výrazně odlišnou od 1,73 m² může přímé použití laboratorně reportované hodnoty při dávkování podle hranice uváděné v SPC vést k systematickému poddávkování u obézních pacientů nebo k toxicitě u pacientů s menším povrchem těla. K posouzení klinického dopadu této záměny jsme využili data NHANES a pro každého jedince v populačním vzorku vypočetli absolutní clearance kreatininu (Cockcroft-Gault) i deindexovanou hodnotu CKD-EPI. Simulace ukazuje, že v případě záměny jednotek při cut-off hodnotě 50 ml/min může dojít k nesprávnému dávkování až u 10 % pacientů, častější je poddávkování pacientů s větším povrchem těla. U léků s vyšší cut-off hodnotou je riziko úměrně vyšší. K ověření, zda je tato záměna přítomna i v samotných regulatorních dokumentech, jsme jako proof-of-concept provedli automatizovanou analýzu 382 registrovaných přípravků skupiny ATC J01D (cefalosporiny, karbapenemy) v českém registru SÚKL. Dokumenty byly získány veřejného API SÚKL a analyzovány extrakcí textu a vyhledáváním regulárních výrazů v programu R. Definovali jsme tři typy interní nekonzistence: rozpor jednotek mezi oddílem 4.2 (dávkování) a oddílem 5.2 (farmakokinetika); promiskuitní použití obou typů jednotek v rámci téhož oddílu; a přítomnost obou typů jednotek v jednom odstavci. Ze 368 dokumentů vykazovalo 149 (40,5 %) interní nekonzistenci v jednotkách GFR, přičemž dotčeno bylo 22 léčivých přípravků zahrnujících šest léčivých látek z 14 (42,9 %): cefuroxim, cefadroxil, cefazolin, cefixim, ertapenem a imipenem/cilastatin. Záměna indexovaných a absolutních jednotek GFR je systémovým problémem přítomným jak v klinické praxi, tak v regulatorních dokumentech a vyžaduje cílenou edukaci i revizi dotčených SPC dokumentů. V předkládané práci přinášíme přehled nejčastějších chyb, rizikové léky používané v onkologické péči a odhad klinického dopadu při záměně jednotek.

259. PŘÍMÁ ANTIKOAGULANCIA V ONKOLOGII: INDIKACE A INTERAKCE

GONĚC R., JUŘICA J.

Ústavní lékárna, MOÚ Brno

Přímá antikoagulancia zahrnují inhibitory trombinu (dabigatran) a faktoru Xa (apixaban, rivaroxaban, edoxaban). Všechny jsou indikovány k prevenci cévních příhod u pacientů s nevalvulární fibrilací síní a k terapii nebo prevenci rekurence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie. Vzhledem k průměrnému věku onkologických pacientů existují pacienti spadající do první zmíněné kategorie, ale většina onkologických pacientů spadá do kategorie druhé, i proto že nádorové onemocnění zvyšuje riziko tromboembolických příhod. Vzhledem k tomu, že pacienti často užívají dlouhodobě jak přímá antikoagulancia, tak protinádorovou terapii, je nutné zohledňovat jejich vzájemné interakce. Rivaroxaban a apixaban se metabolizují dominantně prostřednictvím CYP3A4, ale jsou i substrátem transportního proteinu P-gp. Dabigatran a edoxaban se nemetabolizují prostřednictvím cytochromu, jsou ale také substrátem P-gp. Zvýšená pozornost je tak třeba u látek, které indukují nebo inhibují tyto proteiny. U některých kombinací hrozí výrazný pokles účinku antikoagulancií (induktory CYP3A4 nebo P-gp), nebo naopak vyšší riziko krvácivých komplikací (inhibitory CYP3A4, P-gp). V některých případech lze interakci vyřešit úpravou dávkování. Pokud to není možné, je nutná prevence nebo terapie prostřednictvím LMWH.

261. INTERAKČNÍ POTENCIÁL A BEZPEČNOST DOPLŇKŮ STRAVY U DĚTSKÝCH ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

MARTINKOVÁ K.¹, KOZÁKOVÁ Š.², BENDOVÁ M.¹

¹ Úsek klinické farmacie, Nemocniční lékárna, FN Brno, ² Nemocniční lékárna, FN Brno

Úvod: Užívání doplňků stravy a komplementární medicíny je u dětských onkologických pacientů časté, často bez vědomí ošetřujícího lékaře. Tyto přípravky mohou ovlivňovat účinnost i bezpečnost protinádorové léčby, zejména prostřednictvím lékových interakcí. Jedná se o méně regulovanou skupinu s variabilní kvalitou a rizikem mikrobiologické kontaminace, což je významné zejména u imunokompromitovaných pacientů. Data o jejich bezpečnosti v pediatrii jsou omezená. Cíl práce: Shrnout dostupná data o interakčním potenciálu a bezpečnosti vybraných doplňků stravy u dětských onkologických pacientů. Metodika: Narativní přehled literatury zaměřený na doplňky často podávané rodiči, které patří k aktuálně nejpopulárnějším (sulforafan, berberin, resveratrol, kyselina alfa lipoová, artemisinin, kurkumin, kadidlovník, extrakt ze zeleného čaje, aloe vera, chlorella, outkovka pestrá, reishi). Hodnoceny byly mechanizmy interakcí (CYP450, P glykoprotein) a dostupná data o bezpečnosti. Výsledky: Řada přípravků má potenciál klinicky významných interakcí. Berberin, resveratrol, artemisinin, kurkumin i extrakt ze zeleného čaje mohou ovlivňovat aktivitu CYP enzymů a transportérů, a tím měnit expozici léčiv. Antioxidanty (např. sulforafan, kyselina alfa lipoová) mohou teoreticky snižovat účinnost léčby ovlivněním oxidačního stresu. Přípravky jako aloe vera, chlorella, kadidlovník, reishi nebo outkovka jsou užívány pro imunomodulační či protizánětlivé účinky, jejich efekt i bezpečnost však nejsou dostatečně doloženy. Významným rizikem je mikrobiologická kontaminace doplňků. U rostlinných produktů byla popsána bakteriální i mykotická kontaminace, která může u imunokompromitovaných pacientů vést k závažným infekcím. U probiotik jsou popsány vzácné případy bakteriémie či sepse. Závěr: Doplňky stravy mohou představovat významné riziko lékových interakcí i infekčních komplikací. Vzhledem k omezené regulaci a nedostatku pediatrických dat je nutné aktivně zjišťovat jejich užívání a individuálně hodnotit rizika.

322. ANALÝZA HLÁŠENÍ ZÁVAŽNÝCH PLICNÍCH TOXICIT ONKOLOGICKÉ LÉČBY V OBDOBÍ 2019–05/2026: VLIV MOŽNÝCH RIZIKOVÝCH FAKTORŮ PRO ROZVOJ PNEUMONITIDY

KRAČMAROVÁ L.¹, KOHOUTEK M.², VODIČKA M.¹, POSPÍŠKOVÁ M.²

¹ Oddělení klinické farmacie, Krajská nemocnice T. Bati Zlín, ² Onkologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati Zlín

Poléková pneumonitida je závažná nežádoucí reakce protinádorové léčby, která může komplikovat průběh onkologické terapie a zhoršovat prognózu pacienta. V období 2019–05/2026 bylo v Krajské nemocnici T. Bati Zlín identifikováno a hlášeno farmakovigilanci 16 podezření na polékovou pneumonitidu po onkologické léčbě. Jednalo se převážně o toxicitu imunoterapie, u níž je pneumonitida vzácným, ale známým nežádoucím účinkem terapie: vyskytla se u 9 z 16 našich pacientů (56,25 %). Vzhledem k výraznému nárůstu počtu hlášení plicní toxicity od roku 2024 byl analyzován vliv potenciálních rizikových faktorů pro vznik polékové pneumonitidy se zaměřením na věk, pohlaví, předchozí radioterapii v oblasti hrudníku, kouření, prodělání onemocnění covid-19 a preexistujícího plicního onemocnění. Ze 16 pacientů s polékovou pneumonitidou bylo 11 žen (68,75 %), medián věku všech osob byl 60 let. U každého pacienta byl identifikován alespoň jeden ze zmíněných rizikových faktorů: každý pacient prodělal buď radioterapii na oblast hrudníku, kouřil, měl preexistující plicní onemocnění, nebo prodělal onemocnění covid-19 před vznikem pneumonitidy. V letech 2019–2022 byl hlášen jeden výskyt pneumonitidy ročně, s nulovou incidencí v roce 2023. V roce 2024 dochází k rapidnímu vzestupu výskytu pneumonitid, a to nejen po terapii checkpoint inhibitory, ale i po jiných lécích; v letech 2024–05/2026 byly nahlášeny plicní komplikace po pembrolizumabu (6 pacientů), olaparibu (2 pacientky), bleomycinu (2 pacienti), everolimu a trastuzumabu deruxtekanu (po 1 osobě). Cílem tohoto sdělení je poukázat na nutnost zvýšené observace pacientů z hlediska plicních komplikací onkologické léčby, zejména u pacientů s výše zmíněnými potenciálními rizikovými faktory. Z analýzy se zdá, že kombinace několika rizikových faktorů nejen zvyšuje riziko výskytu pneumonitidy, ale i zhoršuje její průběh a riziko fatálních komplikací.