X. Systémová protinádorová léčba

258. FAKTORY NEGATIVNĚ OVLIVŇUJÍCÍ ODPOVĚĎ NA IMUNOTERAPII V ONKOLOGII

JUŘICA J., GONĚC R.

Ústavní lékárna, MOÚ Brno

Odpověď na imunoterapii v onkologii je ovlivněna řadou faktorů, které zahrnují charakteristiky nádorového mikroprostředí, expresi imunitních checkpointů, nádorovou mutační nálož, primární či získanou rezistenci a také faktory vnějšího prostředí. V posledních letech se stále více pozornosti soustředí na možný negativní vliv komedikace, zejména léčiv ovlivňujících střevní mikrobiom nebo imunitní odpověď. Nejlépe dokumentovaný negativní vliv byl popsán u antibiotik, inhibitorů protonové pumpy a systémově podávaných glukokortikoidů, jejichž podávání v období před zahájením nebo během léčby inhibitory kontrolních bodů může vést ke zhoršení léčebné odpovědi i celkového přežití. U glukokortikoidů se navíc ukazuje souvislost mezi dávkou a mírou potlačení protinádorového efektu imunoterapie. Objevují se však i zmínky o potenciálním nepříznivém vlivu opioidů, pravděpodobně zprostředkovaném jejich imunomodulačním efektem a změnami střevního mikrobiomu. Kromě toho se v literatuře objevují i sporadické zmínky s kontroverzními závěry studií o vlivu H2 antihistaminik. Další diskutované skupiny léčiv zahrnují psychofarmaka, inzulin, aspirin či některá analgetika, jejichž vliv na účinnost imunoterapie zatím není jednoznačný a dostupná evidence je omezená nebo nekonzistentní. Naopak u statinů, metforminu, b-blokátorů nebo dokonce probiotik byly v některých studiích popsány možné příznivé účinky na odpověď na imunoterapii, i tyto výsledky však pocházejí z menších studií a vyžadují další potvrzení nebo vyvrácení. Interpretace dostupných dat je limitována tím, že naprostá většina publikovaných studií má retrospektivní charakter, zahrnuje heterogenní skupiny pacientů z pohledu typu nádoru, stadia onemocnění a linie protinádorové léčby. U hodnocených léčiv se také často liší dávka a délka expozice a načasování s ohledem na podání imunoterapie.

277. PODPŮRNÁ IMUNOMETABOLICKÁ LÉČBA NÁDORŮ

THON V.

RECETOX, MU Brno

Východiska: Současná farmakologická onkologická léčba je cílena na DNA a její replikaci jako léčba cytotoxická, zaměřená na receptory a s nimi spojené aktivační dráhy jako léčba regulační, a léčba imunitní, ovlivňující dílčí imunitní mechanismy. Dosud však zůstává opomíjena léčba metabolická, vycházející z metabolických odlišností nádorových buněk v porovnání s buňkami zdravými. Cíl: V rámci komplexního léčebného přístupu je nezbytné rozvíjet nové terapeutické strategie, které nezasahují pouze proliferaci buněk na úrovni klasických onkogenních drah a DNA. Základním patofyziologickým mechanizmem a příčinou nádorového bujení je porucha na úrovni mitochondrií. Mitochondriální dysfunkce má za následek, že nádorová buňka dokáže i za přítomnosti kyslíku získávat energii pouze substrátovou fosforylací v rámci kvašení, fermentace. To vede také k vytváření kyselého mikroprostředí nádoru, jež je bariérou pro účinnost podávané léčby. Tato skutečnost je zásadním metabolickým rozdílem mezi buňkou nádorovou a buňkou zdravou, která získává energii oxidativní fosforylací. Dva hlavní kvasné zdroje energie pro nádorové buňky jsou glukóza a glutamin. Společné omezení glykolýzy a glutaminolýzy snižuje proliferaci nádorových buněk. Významné jsou proto redukce sacharidů ve stravě, pohyb a využití kombinace léků, které inhibují glykolýzu a glutaminolýzu. Současně s tím dochází k vyvážené regulaci uvolňování inzulinu. Podstatné je monitorovat glukózo-ketonový index (GKI), který musí být v rámci účinné léčby dosažen 2 nebo nižší. Tímto přístupem je možné významně zlepšit účinnost dosavadní léčby a snížit její nežádoucí účinky. Zvyšuje se kvalita života. Závěr: Imunometabolická léčba nádorů umožňuje zvýšit kvalitu života a podpořit účinnost celkové terapie. Fyziologicky inhibuje růst nádorů i tvorbu metastáz. Tento podpůrný doplňkový postup nijak nezasahuje do standardních léčebných režimů. Pozitivně zvyšuje účinnost dosavadní léčby a snižuje její toxicitu.