XXIII. Nádory tlustého střeva a konečníku

296. VYUŽITÍ IL-6 V CHIRURGII KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU: OD ČASNÉ DETEKCE KOMPLIKACÍ K PREDIKCI ONKOLOGICKÝCH VÝSLEDKŮ

SVOBODA M.¹, PROCHÁZKA V.¹, LACINA L.², SMETANA JR. K.³, SKŘIVANOVÁ K.⁴, PAVLÍK T.⁵, BRÁBEK J.⁶, KALA Z.¹

¹ Chirurgická klinika, FN Brno, ² Anatomický ústav, 1. LF UIK Praha, ³ Anatomický ústav, 1. LF UK Praha, ⁴ Oddělení klinické psychologie, FN Brno, ⁵ Institut biostatistiky a analýz, LF MU Brno, ⁶ Katedra buněčné biologie, BIOCEV, Přírodovědecká fakulta, UK Praha

Východiska: Včasná detekce pooperačních komplikací v kolorektální chirurgii je důležitá nejen z hlediska adekvátní léčby, ale také z hlediska umožnění následného zahájení onkologické terapie. Interleukin-6 (IL-6) je cytokin akutní zánětlivé odpovědi a současně má významnou roli v nádorovém mikroprostředí. Cílem sdělení je představit naši zkušenost s pooperační monitorací IL-6 –⁠ od časné detekce komplikací po hodnocení dlouhodobých onkologických výsledků. Soubor pacientů a metody: V prospektivně sledovaném souboru 115 pacientů po elektivní operaci pro kolorektální malignitu byly hladiny IL-6 vyšetřeny 1. a 3. pooperační den (POD1, POD3) a korelovány s pooperačními komplikacemi. Následně byla provedena extenze sledování zaměřená na 3leté celkové přežití (OS) a přežití bez známek onemocnění (DFS). Do této analýzy bylo zařazeno 69 pacientů bez neoadjuvantní léčby. Pacienti byli stratifikováni podle mediánu IL-6 v POD1 a POD3. OS a DFS byly hodnoceny Kaplanovou-Meierovou metodou a diskriminační schopnost pomocí ROC analýzy. Výsledky: Vyšší hladiny IL-6 v POD1 i POD3 byly signifikantně spojeny s komplikacemi a IL-6 již v POD1 predikoval potřebu antibiotické léčby, pobyt na JIP i délku hospitalizace. V onkologické analýze byl medián sledování 1 196 dnů; 18 eventů bylo zaznamenáno u 15 pacientů (21,7 %), tj. 2 lokální recidivy, 5 metachronních metastáz a 11 úmrtí. Medián IL-6 byl 80,0 pg/ml v POD1 a 21,6 pg/ml v POD3. Pacienti s IL-6 pod mediánem měli signifikantně lepší OS POD1 (p = 0,012; AUC 0,843) i POD3 (p = 0,005; AUC 0,800) a také lepší DFS POD1 (p = 0,018; AUC 0,784) i POD3 (p = 0,011; AUC 0,723). Závěr: Časná pooperační hladina IL-6 po resekci kolorektálního karcinomu může odrážet nejen riziko komplikací, ale i dlouhodobou prognózu. Rutinně dostupná monitorace IL-6 by mohla přispět k pooperační rizikové stratifikaci, individualizaci sledování a optimalizaci návazné onkologické péče.

311. KDY UZAVŘÍT PROTEKTIVNÍ ILEOSTOMII?

ADAMOVÁ Z.¹, FILOVÁ M.², PECHALOVÁ V.², CHROSTEK M.¹, SLOVÁČEK R.²

¹ Chirurgické oddělení, Moravskoslezská nemocnice ve Frýdku-Místku Frýdek-Místek, ² Chirurgické oddělení, Vsetínská nemocnice

Úvod: Dehiscence anastomózy je vážnou a potenciálně fatální komplikací. Vytvoření dočasné protektivní ileostomie (PIS) má za cíl snížit riziko vzniku klinicky relevantních anastomotických leaků. Současně však PIS nese riziko komplikací, představuje pro pacienta diskomfort, pro zdravotní pojišťovny náklady spojené s péčí o stomii. Načasování okluze ileostomie není jednotné, doporučení na toto téma neexistují. Na našich pracovištích se přikláníme k časné destomizaci. Materiál a metody: Jednalo se retrospektivní, bicentrickou studii, do které byli zařazeni onkologičtí pacienti s tumorem sigmatu a rekta operovaných na našich pracovištích v letech 2020–2025. Současně jsme dohledali i další, u kterých byla PIS indikovaná pro benigní diagnózu. Srovnali jsme demografická data, dobu do okluze PIS, do zahájení onkologické léčby, komplikace související s existencí PIS a poté s jejím zanořením. Výsledky: Celkově bylo do naší studie zahrnuto 275 pacientů operovaných pro kolorektální karcinom levé části tračníku. Z toho u 25 pacientů byla vyšita PIS. Věkové složení, poměr mužů a žen, staging onkologického onemocnění, počet akutních výkonů a množství dehiscencí se statisticky významně nelišily. Začátek onkologické léčby byl v případě pacientů s PIS posunut v průměru o 13 dní (statisticky není tento rozdíl signifikantní). Protektivní ileostomii mělo za tuto dobu celkem 38 pacientů. U 42 % z nich jsme řešili komplikace této stomie (renální dysfunkci, dehydrataci, parastomální kýlu, ileus apod.). Po okluzi jsme ošetřovali u 13 % pacientů infekci chirurgické rány, jeden (3 %) měl pooperačně SIRS. Závěr: Při porovnání publikovaných dat je patrné, že načasování uzavření PIS se značně liší (od 2 týdnů až do 6 měsíců). Dle našich výsledků časná okluze do 3 týdnů nese stejné riziko pooperačních komplikací jako pozdější termín operace (95 % bylo uzavřeno do 6 týdnů). Současně samotná existence PIS znamená pro pacienta 40% riziko komplikací. Pro všechny pacienty znamená diskomfort. Z těchto důvodů preferujeme časný uzávěr PIS. Míra komplikací v našem souboru je podobná či nižší, než je uváděno v literatuře. Časný uzávěr PIS považujeme za součást ERAS postupu.

327. LÉČBA LOKÁLNĚ POKROČILÉHO KARCINOMU REKTA: SROVNÁNÍ ONKOLOGICKÝCH VÝSLEDKŮ A VLIV NA SYNDROM NÍZKÉ PŘEDNÍ RESEKCE

OPLUŠTILOVÁ A., KARAS KŘIVONOSKOVÁ S., TRENKLEROVÁ M., BOUBLÍKOVÁ L., LOHYNSKÁ R.

Onkologická klinika, 1. LF UK a Fakultní Thomayerova nemocnice Praha

Úvod: Totální neoadjuvantní terapie (TNT) nebo chemoradioterapie/radioterapie (CRT) jsou základním pilířem léčby lokálně pokročilého karcinomu rekta (LARC). Tyto léčebné modality, společně s chirurgickým výkonem, ovlivňují nejen radikalitu léčby, ale i následnou kvalitu života pacienta. Metodika: V souboru 101 pacientů léčených ve Fakultní Thomayerově nemocnici v letech 2020–2026 bylo 69 pacientů (pts) léčených TNT a 32 pts ve skupině CRT. U těchto skupin bylo srovnáváno dosažení patologické kompletní remise (ypCR/cCR), výskyt lokální recidivy a vzdálených metastáz. Dále byly zkoumány faktory ovlivňující závažnost syndromu nízké přední resekce (LARS) u 40 pacientů bez trvalé stomie, kteří vyplnili alespoň jeden LARS dotazník s odstupem minimálně 6 měsíců od operace či u pacientů s non-operativním managementem (NOM). Výsledky: Patologické kompletní remise bylo dosaženo u 28 pts (40 %) ve skupině TNT a u 10 pts (31 %) v CRT (p = 0,504). Lokální recidiva se vyskytla u 9 pts (13 %) v TNT vs. 2 pts (6 %) v CRT, vzdálené metastázy u 12 pts (17 %) v TNT vs. 2 pts (6 %) v CRT. U pacientů < 60 let (celkem 25 pts) trpělo „závažným LARS“ 17 pts (68 %), > 60 let (celkem 15 pts) 4 pts (27 %) (p = 0,003). Vzdálenost tumoru od análního svěrače, BMI, pohlaví, vstupní performance status (PS), délka tumoru, vstupní T ani N staging nevykazovaly v našem souboru statisticky významnou korelaci s výsledky dotazníků. Závěr: Míra dosažení patologické kompletní remise v našem souboru u TNT skupiny (40 %, p = 0,504) je vyšší než v referenčních velkých studiích RAPIDO (pCR 28,4 %) a PRODIGE 23 (pCR 27,8 %). Z faktorů ovlivňujících kvalitu života vykazují pacienti < 60 let statisticky signifikantně (p = 0,003) horší výsledky v oblasti vyprazdňování. Další faktory v našem souboru zatím nekorelují s tíží LARS se statistickou signifikancí, což se v budoucnu pravděpodobně změní zvýšením počtu pacientů.

MZ ČR –⁠ RVO (Thomayerova nemocnice–TN, 00064190). Podpořeno ze státního rozpočtu prostřednictvím MŠMT projektem VVI CZECRIN (LM2023049). Projekt Národní ústav pro výzkum rakoviny (Program EXCELES, číslo projektu: LX22NPO5102) –Financováno Evropskou unií –⁠ Next Generation EU.