XIII. Imunoonkologie

270. PREDIKCE TOXICITY IMUNOTERAPIE U NSCLC: OD KLINICKÝCH FAKTORŮ K MULTIOMICKÝM MODELŮM –⁠ A STÁLE BEZ JASNÉ ODPOVĚDI

PODHOREC J., POPRACH A.

Klinika komplexní onkologické péče, MOÚ a LF MU Brno

Imunoterapie založená na inhibitorech imunitních kontrolních bodů zásadně změnila léčebné možnosti pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). S jejím stále širším využitím však narůstá význam imunitně podmíněných nežádoucích účinků (immune-related adverse events, irAE), které mohou významně ovlivnit kvalitu života pacientů, kontinuitu léčby i celkovou prognózu. Přestože management irAE prošel v posledních letech výrazným vývojem, možnosti jejich predikce zůstávají omezené a v klinické praxi zatím neexistuje jednoznačně validovaný predikční model. Přednáška nabídne přehled současných trendů v oblasti predikce irAE u NSCLC. Zaměří se na klinické rizikové faktory, laboratorní a imunologické biomarkery i perspektivní molekulární a multiomické přístupy. Diskutován bude potenciální význam periferních krevních parametrů, autoprotilátek, cytokinů, střevního mikrobiomu, cirkulující nádorové DNA i moderních metod založených na umělé inteligenci a integraci multimodálních dat. Součástí sdělení bude také kritický pohled na limity současných poznatků, značnou heterogenitu dostupných studií a rozdílnou reprodukovatelnost publikovaných dat. Přednáška si klade za cíl poskytnout praktický a současně realistický přehled možností predikce imunitně podmíněné toxicity v éře personalizované imunoterapie NSCLC.

333. VLIV PŘENOSNÉHO STRESU ENDOPLAZMATICKÉHO RETIKULA NA IMUNITNÍ DOHLED U OVARIÁLNÍHO A RENÁLNÍHO KARCINOMU

BARTOŠOVÁ R.¹, VAVRUŠÁKOVÁ B.¹, ZÁCHEJOVÁ A.¹, MORÁŇ L.¹, KAZDA T.²

¹ RECAMO, MOÚ Brno, ² RECAMO a Klinika radiační onkologie, MOÚ Brno

Nádorově imunitní mikroprostředí (TIME) představuje komplexní dynamický ekosystém, který zásadně ovlivňuje vznik a progresi nádorových onemocnění i jejich odpověď na terapii. Charakteristickým rysem TIME je přítomnost nepříznivých faktorů, jako je hypoxie, nedostatek živin či oxidativní stres, které vedou k aktivaci stresu endoplazmatického retikula (ERS). Chronická aktivace ERS podporuje přežívání nádorových buněk, rezistenci vůči terapii a současně narušuje efektorové funkce imunitních buněk, čímž přispívá ke vzniku imunosupresivního mikroprostředí. Nedávno byla popsána schopnost stresovaných nádorových buněk indukovat podobný ERS v okolních nenádorových buňkách, včetně imunitních buněk. Tento fenomén, označovaný jako přenosný ERS (TERS), je považován za klíčový faktor přispívající k nádorové progresi. Cílem projektu je prohloubit znalosti o roli TERS v imunitním dohledu a karcinogenezi u ovariálního karcinomu (OC) a renálního karcinomu (RCC). Přestože jsou obě malignity považovány za imunogenní, účinnost imunoterapie je u nich silně limitována výrazně imunosupresivním TIME. V rámci pilotních in vitro experimentů byly buněčné linie OC a RCC ošetřeny modulátory ERS –⁠ tunicamycinem a HA-15 (induktory ERS) a chemickým chaperonem TUDCA (inhibitor ERS, potenciální léčivo). Kondiciované médium (CM) bylo následně použito ke kultivaci imunitních buněk (JURKAT, PBMC). Následně byla analyzována exprese vybraných markerů ERS (např. BiP, CHOP, IRE1a) a imunitních markerů (např. FOXP3, IL-2, CTLA-4) na genové (RT-qPCR) i proteinové (Western blot, ELISA) úrovni. Získané výsledky naznačují, že nádorové buňky uvolňují do svého okolí solubilní faktory, které jsou schopné modulovat stav a funkci imunitních buněk i bez přímého buněčného kontaktu. Současně byly pozorovány rozdíly v indukci ERS mezi jednotlivými modely –⁠ u RCC buněk byla detekována významná aktivace markerů ERS, zatímco u OC buněk nebyla obdobná odpověď detekována. Přesto CM z OC buněk vedlo ke změnám v imunitních buňkách, což naznačuje, že k přenosu stresových signálů a modulaci imunitní odpovědi může docházet i při mírné aktivaci ERS. Získané výsledky podporují roli TERS jako potenciálního mechanizmu regulace imunosupresivního TIME.

Stipendista programu Brno Ph.D. Talent –⁠ financuje statutární město Brno. Podpořeno z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. NW24J-03-00038. Podpořeno projektem SALVAGE (OP JAK; reg. č. CZ.02.01.01/00/22_008/0004644) –⁠ spolufinancováno EU a státním rozpočtem ČR.

357. CIRCULATING MIRNAS PREDICT IMMUNOTHERAPY OUTCOME IN NSCLC PATIENTS

POLÍVKA J.¹, SHETTI D.², PEŠTA M.³, SINGH M.3, BUREŠOVÁ M.4, AMBROZKIEWICZ F.², VAŇKOVÁ B.5, HLAVÁČ V.², HEMMINKI K.², SVATOŇ M.4

¹ Department of Histology and Embryology, Second Faculty of Medicine, Charles University, Prague, ² Biomedical Center, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University, ³ Department of Biology, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University, ⁴ Department of Pneumology and Phthisiology, University Hospital Pilsen, ⁵ Department of Pathology, University Hospital Pilsen

Introduction: Immunotherapy has revolutionized non-small cell lung cancer (NSCLC) treatment, yet robust predictive biomarkers beyond PD-L1 are limited. We studied the differentially expressed (DE) miRNAs in plasma samples of NSCLC patients treated with immunotherapy (±chemotherapy) to find biomarkers that predict treatment outcome and patient’s prognosis. Methods: Total RNA was isolated from paired plasma samples (before treatment/after 2^nd cycle of treatment) of 21 NSCLC patients. Libraries, prepared with NEXTFLEX^® Small RNA-Seq Kit v4, were sequenced on Illumina NovaSeq X Plus. We conducted differential expression analysis using the DESeq2 package, evaluating three key comparisons: (1) treatment effects (after -⁠ vs. before-treatment), (2) response status (responders vs. non-responders at both timepoints), and (3) PD-L1 expression groups (>50% vs. <50% at both timepoints). Significantly dysregulated miRNAs were analysed for survival outcomes using log-rank tests to identify prognostic biomarkers. Results: We identified 77 differently expressed miRNAs (raw p < 0.01, |log2FC| > 0.5). Treatment effect analysis revealed 2 upregulated and 7 downregulated miRNAs. Response status analysis showed 3 upregulated and 29 downregulated miRNAs, while PD-L1 stratification exhibited 29 upregulated and 7 downregulated miRNAs. In responders, before treatment, low expression of hsa-miR-193b-5p and hsa-miR-27b-3p was associated with longer OS (p < 0.01), while low expression of hsa-miR-193a-5p, hsa-miR-193b-5p, hsa-miR-200a-3p, hsa-miR-27b-3p, hsa-miR-365a-3p, and hsa-miR-365b-3p was associated with improved PFS (p < 0.01). After treatment low expression of as hsa-miR-200c-3p and hsa-miR-548an was associated with longer OS (p < 0.01), while low expression hsa-miR-141-5p, hsa-miR-200a-3p, hsa-miR-200b-5p, hsa-miR-200c-3p, and hsa-miR-483-5p was associated with improved PFS (p < 0.01). In PD-L1 expression groups, before treatment, high expression of hsa-miR-154-5p and hsa-miR-889-3p was associated with longer OS (p < 0.01), while no miRNA was associated with PFS. After treatment, high expression of hsa-miR-452-5p was associated with shorter OS and PFS (p < 0.01 respectively), whereas high expression of hsa-miR-6852-5p was linked to longer OS and PFS (p < 0.01 respectively). Conclusion: We identified differentially expressed candidate miRNAs that were significantly associated with OS and PFS, suggesting their potential as biomarkers for prediction of immunotherapy outcome in NSCLC patients.