KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Primární hyperhidróza postihuje přibližně 4,8 % populace, z čehož významná část zůstává bez diagnózy a tím pádem i léčby. Je způsobena dysregulací autonomního nervového systému vedoucí k nadměrné sekreci potu bez termoregulační funkce. Typicky se objevuje již v dětství nebo na začátku puberty a přetrvává do dospělosti. Sklon k onemocnění bývá dědičný.
V období dospívání si adolescent vytváří sociální vztahy, čelí tlaku vrstevníků a formuje vlastní sebevědomí. Nadměrné pocení jej tak může přivádět do trapných momentů a výrazně mu komplikovat život. Přesto pacienti vyhledávají lékaře nejčastěji až mezi 20. a 30. rokem života, diagnóza tedy přichází s výrazným zpožděním za nástupem obtíží.
Rodiny, které se s lehčí formou pocení naučily žít, o nemoci u dětí často ani neuvažují. Pro adolescenta samotného je navíc obtížné o pocení mluvit; často jej zmiňuje jen mimochodem, u jiných potíží.
Diagnóza primární hyperhidrózy je většinou stanovena na základě anamnézy a klinického vyšetření. Patologické ohniskové pocení by mělo trvat alespoň 6 měsíců a zároveň jsou přítomné minimálně 4 z těchto 7 charakteristik:
Nejprve je nutné vyloučit sekundární hyperhidrózu, jejíž příčinou je jiné onemocnění, například endokrinní porucha, infekce nebo užívání některých léků.
Volba léčby se odvíjí od lokalizace a míry obtíží. U mírnějších forem jsou 1. volbou volně dostupné antiperspiranty s obsahem solí hliníku. Jejich nevýhodou bývá časté dráždění pokožky při dlouhodobém používání. Další možností je iontoforéza, jejíž účinnost je však individuální.
U závažnější axilární hyperhidrózy, kdy lokální terapie solemi hliníku selhává, představuje účinnou, a přitom šetrnou volbu topické anticholinergikum ve formě krému s účinnou látkou glykopyrroniem.
Přípravek Axhidrox (glykopyrronium 8 mg/g, krém) je indikovaný k lokální léčbě těžké primární axilární hyperhidrózy u dospělých a dospívajících od 12 let věku. Jde o první topické anticholinergikum ve formě krému, jež nabízí neinvazivní a dobře tolerovanou alternativu k běžným antiperspirantům. Glykopyrronium působí jako kompetitivní antagonista acetylcholinu na muskarinových receptorech potních žláz, čímž tvorbu potu v místě aplikace cíleně snižuje.
Dávkování je u dospívajících shodné jako u dospělých: 2 stisky pumpičky na 1 podpaží, aplikace 1× denně (nejlépe večer) po dobu prvních 4 týdnů, poté snížení frekvence na 2× týdně dle odpovědi na léčbu. Přípravu pumpičky a aplikaci krému je vhodné nacvičit s rodičem.
Údaje o použití u mladistvých vycházejí z otevřené studie fáze II, do níž bylo zařazeno 42 dospívajících ve věku 12–17 let s těžkou primární axilární hyperhidrózou. Po 4 týdnech denní aplikace klesla průměrná produkce potu o více než tři čtvrtiny.
Bezpečnostní profil byl velmi příznivý, v rámci 8týdenní studie byly hlášeny pouze 2 nežádoucí příhody − suché oko a zvýšení hladiny konjugovaného bilirubinu.
Primární hyperhidróza u dospívajících zůstává podceňovaným tématem. Právě všímavost lékaře ať už při preventivní prohlídce či jako vedlejší zmínka v rámci jiného vyšetření může rozhodnout o tom, zda se adolescent dostane k adekvátní léčbě včas, nebo bude problém dále bagatelizovat a nést si jeho psychosociální dopady dál do dospělosti. Díky rozšíření indikace glykopyrroniového krému Axhidrox na dospívající od 12 let věku mají lékaři k dispozici i pro tuto věkovou skupinu ověřenou, snadno aplikovatelnou a dobře tolerovanou možnost léčby závažné axilární hyperhidrózy.
(lp)
Zdroje:
1. Trojanová P. Lokální hyperhidróza – nedostatečně diagnostikovaný problém zatěžující pacienta. Dermatologie pro praxi 2024; 18 (2): 55–57.
2. Arenberger P. Život s primární hyperhidrózou – pohled dermatologa. AngisRevue 2024; červen–srpen: 26–28.
3. SPC Axhidrox. Sp. zn. sukls27418/2025. Datum revize textu: 28. 1. 2026. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/89825
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
