Farmakorezistentní epilepsie (DRE – drug-resistant epilepsy) zůstává zásadní terapeutickou výzvou, neboť přibližně jedna třetina pacientů nadále trpí záchvaty i přes léčbu více protizáchvatovými léky (ASMs). Ačkoliv epileptochirurgie a neuromodulace představují důležité alternativy pro vhodné kandidáty, pro mnoho pacientů nejsou tyto intervence vhodné nebo u nich nedosáhnou adekvátní kontroly záchvatů. V rámci DRE byla definována obzvláště závažná podskupina – ultrarefrakterní epilepsie (URE). Ta je charakterizována přetrváváním záchvatů navzdory vyzkoušení nejméně 6 různých terapeutických přístupů.
Cenobamát (CNB) je relativně nový protizáchvatový lék s duálním mechanismem účinku, který v randomizovaných placebem kontrolovaných studiích prokázal vysokou účinnost. V klíčových studiích dosáhlo stavu bez záchvatů po 12 týdnech léčby 21–28 % účastníků. Tyto výsledky potvrzují i data z reálné klinické praxe – redukce záchvatů o ≥ 50 % dosahuje 55–63 % nemocných a stavu bez záchvatů 13–16 % pacientů. Pokud je CNB nasazen v časné fázi onemocnění, úspěšnost dosažení stavu bez záchvatů se blíží k 20 %.
Nedávno publikovaná studie výsledků léčby českých pacientů s DRE přinesla další poznatky z reálné praxe, které potvrzují klinicky významnou účinnost cenobamátu i u těchto nemocných a zvyšují robustnost dosud publikovaných dat.
Jedná se o retrospektivní multicentrickou observační studii 500 dospělých s DRE, u kterých byla zahájena přídatná léčba cenobamátem v období mezi lednem 2023 a listopadem 2024 v některém ze 3 center pro léčbu epilepsie. Do studie byli zařazeni pacienti s fokální epilepsií, kombinovanou epilepsií nebo epilepsií s neznámým začátkem záchvatů; nemocní s potvrzenou generalizovanou epilepsií do studie zařazováni nebyli. Jednalo se o populaci s vysoce refrakterním průběhem onemocnění, neboť 83,4 % z těchto pacientů splňovalo kritéria pro URE.
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla ≥ 50% redukce frekvence záchvatů ve srovnání s výchozím stavem. Mezi další cílové parametry patřilo dosažení stavu bez záchvatů.
Medián doby trvání léčby cenobamátem činil 17,4 měsíce (s rozmezím 0,1–92,2 měsíce). Průměrná denní dávka CNB v době sběru dat u pacientů byla 234,9 mg (rozmezí 12,5–400 mg) a medián dávky byl 200 mg. Při vstupu do studie dosahovala průměrná měsíční frekvence všech záchvatů 27,5 (medián 8,0). Tonicko-klonické záchvaty byly hlášeny u 46 % pacientů, s průměrnou měsíční frekvencí 3,6 (medián 2,0). V době zahájení terapie cenobamátem měli pacienti v anamnéze léčbu 9 různými ASMs (medián), přičemž CNB byl nasazen jako přídatná léčba ke 3 různým ASMs (medián).
Po minimálně 3 měsících léčby cenobamátem (n = 436) dosáhlo ≥ 50% redukce záchvatů 55,7 % účastníků a stavu bez záchvatů 16,5 %. Podskupina nemocných s tonicko-klonickými záchvaty dosáhla ≥ 50% snížení počtu záchvatů v 74,8 % a stavu bez záchvatů ve 49,6 % případů.
V horizontu 12 měsíců léčby cenobamátem (n = 331) dosáhlo ≥ 50% redukce záchvatů 61,6 % jedinců a stavu bez záchvatů 18,1 % sledovaných. CNB vykazoval vysokou účinnost u epilepsií s výraznými motorickými projevy – mezi pacienty s fokálními záchvaty přecházejícími do bilaterálních tonicko-klonických záchvatů nebo s bilaterálními tonicko-klonickými záchvaty (záchvaty s neznámým začátkem) dosáhlo po 12 měsících kompletní bezzáchvatovosti 46,1 % osob.
Míra účinnosti cenobamátu souvisela také s množstvím již vyzkoušených protizáchvatových léčiv. Stavu bez záchvatů dosáhlo:
Cenobamát byl v této vysoce farmakorezistentní populaci pacientů obecně velmi dobře tolerován. Výskyt nežádoucích příhod (AEs) v průběhu léčby byl zaznamenán u 302 pacientů (60,4 %). Mezi nejčastěji hlášené AEs patřily:
Z hlediska intenzity byla většina těchto nežádoucích příhod mírného (34,4 %) nebo středně závažného rázu (41,4 %). Pouze 23,5 % ze všech AEs bylo klasifikováno jako závažné.
Cenobamát prokázal významnou kontrolu záchvatů u rozmanitých a náročných skupin pacientů, přičemž obzvlášť pozoruhodné výsledky byly zaznamenány u tonicko-klonických záchvatů. Především je třeba zdůraznit, že studie prokázala možnost dosažení bezzáchvatovosti nebo snížení četnosti záchvatů o ≥ 90 % i u pacientů s ultrarefrakterní a vysoce aktivní epilepsií. V podskupině pacientů, kteří již podstoupili resekční epileptochirurgickou operaci a u nichž selhala neuromodulace, bylo 12měsíční bezzáchvatové období dosaženo v 17,1 % případů, což naznačuje potenciální přínos CNB i po selhání invazivních terapií.
Vzhledem ke své vysoké účinnosti, dobré snášenlivosti a vysoké míře dlouhodobé retence by cenobamát měl být považován za klíčovou součást racionální polyterapie u pacientů s epilepsií.
Shrnutí dat z citované studie z české reálné praxe, prezentované jejími autory MUDr. Ondřejem Strýčkem, Ph.D., z I. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny a doc. MUDr. Janou Amlerovou, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol a Homolka v Praze, můžete zhlédnout na videozáznamu ze satelitního sympozia v rámci XXVIII. dnů Jiřího Dolanského. Prezentující vás také seznámí s významem bezzáchvatovosti jako cíle léčby epilepsie, socioekonomickými dopady nekontrolovaného onemocnění a uvedou konkrétní klinické případy použití cenobamátu v praxi.
(labe)
Zdroje:
1. Strýček O., Amlerová J., Pail M. et al. Real-world effectiveness of cenobamate in drug-resistant and ultra-refractory epilepsy: a multicenter study. Epilepsia Open 2026 Jun 18, doi: 10.1002/epi4.70298 [Epub ahead of print].
2. SPC Ontozry. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/ontozry-epar-product-information_cs.pdf
