Stále se rozšiřující využívání agonistů receptoru pro glukagonu podobný peptid (GLP-1RA) v léčbě diabetu a obezity je důvodem, proč by lékaři měli být obeznámeni s možnými lékovými interakcemi těchto přípravků. Jedním z efektů GLP-1RA je zpomalení vyprazdňování žaludku. Mohou tedy narušovat absorpci některých perorálních léků, ovlivňovat jejich plazmatickou hladinu a účinnost. Jde především o kontraceptiva, levothyroxin a dabigatran. Bylo doloženo, že:
GLP-1RA není vhodné kombinovat s inhibitory dipeptidylpeptidázy (DPP-4) z důvodu nedostatku údajů o jejich současném podávání. Naopak žádné klinicky relevantní interakce nebyly zjištěny při kombinaci GLP-1RA s warfarinem, digoxinem, lisinoprilem, metforminem, atorvastatinem či paracetamolem, i přes změny v maximální koncentraci a času do dosažení maximální koncentrace těchto léků při současném užívání. Důkazů o interakcích je však stále poskrovnu. Pozornost je třeba věnovat zejména současnému podávání léků s úzkým terapeutickým indexem nebo vyžadujících konkrétní vrcholovou koncentraci pro dosažení účinnosti, jako jsou některá antibiotika.
Zdroj: Wajngarten M. GLP-1 drugs: Interaction risks with oral medications? Medscape, 2026 May 6. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/glp-1-drugs-interaction-risks-oral-medications-2026a1000eg8
Slibná protinádorová aktivita ve 2. linii léčby pokročilého karcinomu pankreatu byla zjištěna ve studii fáze I–II s daraxonrasibem. Jedná se o perorální multiselektivní inhibitor RAS(ON), který cílí na mutované i nemutované (wild type) onkogeny KRAS, HRAS a NRAS v aktivním stavu. Díky tomuto mechanismu působení má potenciál účinnosti u několika RAS-dependentních nádorů, včetně duktálního karcinomu pankreatu (PDAC), nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) a kolorektálního karcinomu (CRC). Citovaná studie, jejíž výsledky byly nedávno publikovány v New England Journal of Medicine, hodnotila daraxonrasib u pacientů s pokročilými solidními nádory s aktivačními mutacemi RAS v dávce 10−400 mg 1× denně. Pro studii fáze III byla zvolena dávka 300 mg/den.
U podskupiny 26 nemocných s mutací RASG12 ve 2. linii léčby bylo dosaženo objektivní odpovědi na léčbu (ORR) ve 35 % případů, medián délky trvání léčebné odpovědi činil 8,2 měsíce, medián přežití bez progrese (PFS) 8,5 měsíce a medián celkového přežití (OS) 13,5 měsíce. Ve skupině 38 pacientů s mutacemi RASG12, RASG13 nebo RASQ61 činil podíl ORR 29 %, medián délky odpovědi 8,2 měsíce, medián PFS 8,1 měsíce a medián OS 15,6 měsíce. Díky těmto výsledkům je nyní daraxonrasib hodnocen v probíhající randomizované studii fáze III RASolute 302 v porovnání s chemoterapií u pacientů s metastatickým PDAC.
Zdroj: Wolpin B. M., Park W., Garrido-Laguna I. et al.; RMC-6236-001 Investigators. Daraxonrasib in previously treated advanced RAS-mutated pancreatic cancer. N Engl J Med 2026 May 7; 394 (18): 1790−1802, doi: 10.1056/NEJMoa2505783.
Podle dat od 402 255 osob z databáze UK Biobank jsou duševní poruchy jako deprese, úzkost a bipolární porucha spojené se zvýšeným rizikem onkologických onemocnění obecně i s konkrétními maligními nádory. Hodnocena byla souvislost 5 psychiatrických onemocnění. Depresivní poruchu mělo 6,4 % účastníků, úzkostnou poruchu 5,4 %, bipolární poruchu 0,4 %, schizofrenii 0,4 % a posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD) 0,1 %. Účastníci byli sledování během období, jehož medián dosáhl 13,4 roku, onkologické onemocnění bylo zjištěno u 68 065 z nich.
Přítomnost depresivní poruchy byla asociovaná se zvýšením rizika výskytu maligních nádorů o 18 % (p < 0,001), úzkostné poruchy o 17 % (p < 0,001) a bipolární poruchy o 29 % (p = 0,01). U schizofrenie a PTSD nebyla významná souvislost s incidencí maligních nádorů zjištěna. Analýza podskupin ukázala, že souvislost mezi depresí či bipolární poruchou a zvýšeným rizikem maligních nádorů obecně je statisticky významná pouze u mužů. Úzkostné a depresivní poruchy vykázaly nejsilnější korelaci s nádory jater, karcinomem plic a hematologickými malignitami, přičemž s úzkostnými poruchami se pojilo také zvýšené riziko karcinomu prostaty.
I když není doložena kauzalita, může přítomnost uvedených duševních poruch pomoci při stratifikaci onkologického rizika.
Zdroj: Amin M. S., Parra-Soto S., Zhou Z. et al. Mental health conditions and incident cancer: a prospective cohort study of 402,255 UK Biobank participants. Int J Cancer 2026 Apr 28, doi: 10.1002/ijc.70527 [Epub ahead of print].
Podle konsenzu 122 expertů z několika oborů (psychologie, psychiatrie, somatická medicína, ekonomie, ošetřovatelství, sociologie, veřejné zdraví, filozofie, teologie) dosaženého delfskou metodou až ve 3 kolech je duševní zdraví tvořeno 19 dimenzemi podle ≥ 75% shody. Těchto 19 dimenzí − včetně tučně uvedených 6 dimenzí s největší shodou (≥ 90 %) − zahrnuje následující položky:
Výsledky tohoto konsenzu pomohou lépe definovat a sjednotit pojem duševního zdraví mezi obory a umožní jeho spolehlivější měření s vlivem na zdravotní politiku a podobu intervencí.
Zdroj: Iasiello M., van Agteren J., Ali K. et al. A Delphi consensus study on the dimensions of positive mental health. Nat Mental Health 2026; 4 : 746–753, doi: 10.1038/s44220-026-00617-5.
(zza)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
