Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37
    Zkušenosti s Ovosanem v onkologii
    5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika
    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
    Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje
    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Zpráva nad zlato aneb má rodič právo na informace o výskytu COVID-19 na škole?

5. ledna 2021
7 min čtení
Nejen v posledních dnech se hojně diskutuje přiměřenost či nepřiměřenost protiepidemických opatření ve školství. V této souvislosti je jedním z klíčů ke zpomalení epidemie zodpovědnost rodičů, kteří děti s virózou nechají otestovat, a jsou-li pozitivní, nahlásí je ve škole, a současně perfektní informovanost ostatních rodičů prostřednictvím školy. Jenže přesně toto se na řadě škol nedodržuje, a přitom jsou vlastně „všechny pokyny dodrženy a postupy splněny“. O čemž ostatně svědčí i níže prezentovaná čerstvá „kazuistická“ zkušenost doplněná výkladem a interpretací příslušných právních předpisů v reálné praxi.

Protiepidemická opatření ve školách: očekávání vs. realita

Až do prosince jsem věřila tomu, že v případě výskytu COVID-19 ve třídě, kterou navštěvuje moje dítě, budu o této skutečnosti školou informována. Logický postup, který jsem očekávala, byl, že dítě s pozitivním testem co nejdříve nahlásí rodič třídnímu učiteli a o něco později se o něm dozví ředitel školy od hygienické stanice. V nejkratším možném čase prostřednictvím mailů dojde k předání informace rodičům ostatních žáků třídy (samozřejmě bez uvedení jména pozitivní osoby). Učiní tak buď třídní učitel, nebo pověřená osoba (ředitel). Ostatní rodiče zváží míru rizika kontaktu svého dítěte s nemocným spolužákem a podle toho mohou: a) nechat děti co nejdříve otestovat, b) hlídat jejich zdravotní stav bedlivěji než normálně, c) sami sebe a členy své rodiny považovat za potenciálně ohrožené a přizpůsobit tomu své aktivity, zejména docházku do práce nebo třeba vánoční návštěvu prarodičů.

Reklama

Do karantény nejde celá třída, ale pouze někteří žáci. Podle pokynů uvedených v dokumentu „Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke COVID-19“, který v srpnu vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, jsou totiž do karantény (a na PCR test) posílány pouze děti, které byly v bezprostředním kontaktu s pozitivním žákem. Které děti jsou v riziku a které nikoliv, když chodí všechny do jedné třídy, se určuje obtížně. Můžeme jen spekulovat o tom, jak a kým jsou vybrány, a můžeme předpokládat, že je jich v karanténě méně, než by bylo vhodné. Pokud se epidemii nepodaří podchytit, pak se může velmi rychle rozšířit v rámci školy (jednak záludně přes sourozence spolužáků v jiných třídách, dále přes společné prostory jako třeba školní jídelnu, toalety, ale také přes učitele). Jenže epidemie se dostane i mimo školu, a to prostřednictvím rodin a přátel.

Reklama

Koronavirová Hlava XXII

Koronavirová infekce se u prvního žáka na naší škole objevila zřejmě 11. prosince 2020, další 2 kamarádi v jiné třídě onemocněli později, šli na testy a 17. prosince informovali školu. O víkendu (20. 12.) už bylo pozitivních 5 dětí ve 3 třídách. Postupně onemocněly celé rodiny včetně naší, protože jsme měli virus, který nezahálel, a od nákazy po horečku uplynuly dva dny. Jako štafetový kolík ji od dětí chytili rodiče, přátelé, kolegové v práci. Před Silvestrem bylo minimálně 19 pozitivních studentů v 6 třídách, ale informace je to spekulativní, získaná „potrubní poštou“.

Zarážející pro mnoho rodičů bylo, že jsme se o výskytu COVID-19 od vedení školy nedozvěděli. Na poslední chvíli jsme před Vánocemi hledali volná místa na testy. Když jsem viděla rychlost infekce a potenciální riziko pro rodiny studentů, vznesla jsem dotaz na ředitelství školy, jak je možné, že jsme o infekci nebyli informováni. Požadovala jsem, aby ředitelka o situaci oficiálně informovala všechny rodiče ještě před vánočními svátky. Nežádala jsem jména, jen počty studentů a třídy, ve kterých se již COVID-19 vyskytl.

Ke svému překvapení jsem se od paní ředitelky dozvěděla, že:

  1. požadované informace nám nesdělí;
  2. jednala dle pokynů pracovníka z Krajské hygienické stanice a podle instrukcí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR, a proto kontaktovala pouze rodiče dětí označených jako „rizikové kontakty“ (viz str. 6 a 7 v dokumentu „Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke COVID-19“);
  3. nesmí kvůli instrukcím v dokumentu GDPR (General Data Protection Regulation) informovat ostatní rodiče z dané třídy, potažmo z celé školy. COVID-19 je stigmatizující onemocnění a paní ředitelka je povinna primárně zachovat anonymitu dotčených osob;
  4. rodiče prý nejsou povinni hlásit škole, že jejich dítě, které bylo ve škole, má prokázanou infekci koronavirem. Pokud rodiče třídnímu učiteli aktivně sami oznámí pozitivitu dítěte za účelem ohlášení této skutečnosti učitelem ostatním rodičům, nesmí učitelé předat informaci rodičům ostatních žáků.

Co říkají právní předpisy

Pátrala jsem, jak je tomu na jiných školách, a zjistila, že se jedná o problém aspoň v pražských školách častější. Na stranu druhou existují školy, ve kterých se informace o výskytu COVID-19 sdělují (samozřejmě v anonymní formě beze jmen žáků). Konzultovala jsem proto MUDr. Ivana Suchardu, který se právním aspektům poskytování zdravotní péče dlouhodobě věnuje (zejména v rámci ČLK), a zde jsou jeho postřehy:

Je pravdou, že pravidla dokumentu GDPR brání poskytnutí informací o výskytu COVID-19 ve třídě či škole, do které chodí naše děti?

Především je třeba říci, že není na místě se ohánět GDPR, pokud nepožadujete osobní údaje, tedy pokud nenavrhujete zveřejňovat identitu nemocných, kterou má GDPR za úkol chránit. Počet studentů s COVID-19 je obecnou informací, která zveřejněna být může. Smyslem i oficiálním účelem Dokumentu GDPR je „stanovit pravidla ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů“, tedy se na něj nelze odvolávat, když se s osobními údaji nepracuje.

Ostatně v případě pochybností je třeba vážit význam a smysl jednotlivých ustanovení a v případě faktické nebo zdánlivé kolize volit menší zlo. Je důležitější chránit osobní údaje i za cenu ohrožení zdraví řady jiných osob? Vždyť například i platné zdravotnické právní předpisy, které velmi přísně regulují zacházení s osobními údaji pacientů, stanoví, že „právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a to pouze v nezbytném rozsahu, mají rovněž osoby, které s pacientem přišly do styku a tyto informace jsou rozhodné pro ochranu jejich zdraví.“ (§ 33, odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o poskytování zdravotních služeb).

Proč to tedy v našem případě vedení školy neudělalo a nahlásilo COVID-19 jen několika „rizikovým kontaktům“? Paní ředitelka zřejmě dodržela povinnosti předepsané ve zprávě z KHS, ale kdyby jednala aktivněji, mohla přispět k zabránění šíření epidemie…

Můj názor je, že ono rozhodnutí (pravidlo?) uvést do karantény jen „rizikové“, tedy ty nejbližší spolužáky nemocných studentů, je mnohem více politicko-ekonomické než epidemiologické. Vždyť studenti nejsou v kontaktu jen během vyučovací hodiny, ale i na chodbách, toaletách, v jídelně i jinde –⁠ a jistě se neomezují jen na ty, kteří sedí v lavici před a za nimi.

S tím dalším souhlasím, problém vidím v obecné nechuti až hrůze „vedoucích“ pracovníků samostatně rozhodovat na vlastní odpovědnost. Někteří lidé nerozhodnou nic, na co nedostanou pokyn z vyšších míst (cituji z vyjádření paní ředitelky „pokud jim není taková povinnost přímo a neodvolatelně (!) uložena“). Vlastně se řídí zásadou „co není uloženo, to je zakázáno“. Jenže tak to v demokratické zemi není. Je to přesně naopak: co není zakázáno (např. zveřejňovat jména pozitivních učitelů nebo žáků), to je povoleno. Nemohu ale ani vyloučit možnost, že paní ředitelku prostě nenapadlo informovat všechny rodiče ve třídě (navíc právě začínaly vánoční prázdniny), a zpětně se hájí tím, že udělala vše, co měla uloženo.

Chci, aby se moje děti ve škole cítily v bezpečí, a soudím, že právě znalost epidemiologické situace je jednou z podmínek. Jaký právní předpis moje děti v tomto směru chrání?

Přinejmenším existuje obecná občanská povinnost učinit vše potřebné, aby se zabránilo vzniku škody (zde na zdraví). Uvádí to např. § 2900 zák. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (nového): „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“

Nebo také § 29 zák. č. 561/2004 Sb., školského zákona: „(2) Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících.“

A konečně manuál MŠMT, str. 7 odst. 2. shora (informace o postupu při zjištění nákazy): Škola neprodleně informuje o vzniklé situaci a následných krocích v provozu školy stanovených KHS a o případné úpravě způsobu vzdělávání děti/žáky/studenty, zákonné zástupce nezletilých dětí/žáků/studentů a svého zřizovatele. (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke COVID-19. Dostupné na: www.msmt.cz/file/53629)

Nevidím tedy nic, co by bránilo vedení škol nebo učitelům informovat rodiče ostatních žáků o výskytu infekce, zejména pokud o takovou informaci někdo požádá.

Při diskusi s ředitelstvím školy jsem apelovala na to, že my rodiče máme na informace právo. Musíme chránit ostatní členy rodiny, prarodiče, rizikové osoby, spolupracovníky v zaměstnání. Infekce přece nekončí za dveřmi naší třídy či našeho bytu, my rodiče se stáváme přenašeči. Bez informací se zodpovědně chovat nemůžeme. Jak to vidíte vy?

Zajímalo by mne, zda při onemocnění některého učitele by byli informováni všichni ostatní učitelé, kteří s nemocným byli ve styku, nebo jen ti, co s ním sedí u jednoho stolu. Předpokládám, že by to byl ten první případ, aby se všichni mohli chovat zodpovědně, například se nechat otestovat. A proč by to u studentů mělo být jiné (až na to, že informaci by měli dostat nejen studenti, ale i jejich zákonní zástupci)?

Bez ohledu na platné příkazy a požadavky právních předpisů, směrnic a nařízení je možné (a podle výše uvedených zákonů vlastně i povinné) nad rámec těchto povinností činit další opatření, která (neodporujíce jiným právním předpisům) snižují možnost šíření nákazy, a tedy i vzniku škod na zdraví, ale i škod finančních (pokud kvůli infekci dotyčný přichází o nějaké zdroje peněz).

Pokud škola –⁠ na žádost rodiče nebo rodičů –⁠ informuje rodiče o výskytu nemoci ve třídě, kam jejich děti docházejí, mohou tito učinit opatření, aby se (v případě, že jejich dítě onemocní, respektive bude infekční) infekce nešířila dále.

Pár slov závěrem aneb i zdravotník je rodič

Co říci na závěr? Sami vidíme, jak se epidemiologická situace v posledním měsíci vyhrotila. Samozřejmě je to způsobeno nemocí samotnou, ale klíčem k tomu, aby epidemie byla zastavena, je naše zodpovědné chování. Patrně je na čase provést revizi dokumentu o provozu škol a nastavení karantén ve třídách. Tento manuál vznikl v srpnu 2020, kdy nikdo ani netušil, jak špatná bude situace ve školním roce. Od té doby přibyla možnost antigenního testování, mnohem více víme o šíření viru, jistě se změnily i postupy trasování.

Pozn. IS: Nejsem si ovšem vůbec jistý, že by se každý nesmysl dal napravit novým předpisem. Žádný manuál nezahrne všechny možné situace. Například citovaný manuál vůbec nic nezakazuje a nařizuje velmi málo. Jediné, co bych tlustým písmem napsal na začátek (nebo na konec) manuálu, je: „Ředitelé škol a učitelé jsou oprávněni činit jakákoliv další účinná opatření proti šíření viru, pokud neodporují platným právním předpisům nebo zdravému rozumu.“

V každém případě je nutné vzít rozum do hrsti a dělat maximum pro to, abychom my sami včasným a zodpovědným sdílením informací mezi školou a rodiči pomohli omezit šíření epidemie COVID-19 v našich rodinách a potažmo v naší společnosti.

RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D.
Gennet, s. r. o., Praha

MUDr. Ivan Sucharda
Gynekologická ambulance, Varnsdorf

Populární články

Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Při příležitosti letošního Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), který připadá na 19. listopad, zástupci českých pneumologů otevřeli nové téma –⁠ nebezpečný překryv onemocnění s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Ač má tato kombinace silně negativní vliv na prognózu, je u ní patrná dlouhodobá poddiagnostikovanost.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicíny
Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší – a co to znamená pro praxi?

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Tentýž virus jako viník, a přesto výrazně jiné chování nádorů. Dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu (OPSCC) způsobený lidským papilomavirem (HPV) je vysoce radiosenzitivní, což umožňuje deeskalaci léčby, a tedy snížení její toxicity. Dlaždicobuněčný karcinom děložního hrdla (CSCC) vyvolaný tímtéž virem naopak vyžaduje agresivní léčbu. Co může být za jejich rozdílným klinickým chováním jaké to má dopady na terapeutickou strategii?
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
V podmínkách běžné ambulantní praxe není podstatné, aby byl pacient s obtížně léčitelným astmatem exaktně klasifikován podle tíže nemoci a fenotypu. To je úkolem specializovaných pracovišť v rámci sítě Národního centra pro těžké astma (NCTA). Pojďme se však podívat, jaký je rozdíl mezi obtížně léčitelným astmatem a těžkým refrakterním astmatem a jaké farmakologické možnosti jsou dostupné pro pacienta odeslaného k centrové léčbě.
Z medicínyTéma měsíceTechnologie
AI ve službách genetického výzkumu − (nejen) nástroj PARMESAN

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2026/37

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/37

18. listopadu 2026
18. listopadu 2026
Ukazují nové listopadové „jednohubky“, co nás čeká v budoucnu? Vymýšlejí si pacienti symptomy, jen aby dostali předpis na antibiotika? Čeká nás něco nového v léčbě hypertriglyceridémie či obstrukční spánkové apnoe? A jak máme přistupovat k syndromu suchého oka?
Z medicíny
Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

Zkušenosti s Ovosanem v onkologii

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Dlouhodobé přežití pacientky, u níž byl během těhotenství diagnostikován glioblastom, přináší otázky týkající se průběhu léčby i interpretace individuálních zkušeností. Během standardní onkologické terapie užívala také doplněk stravy Ovosan. Co lze z tohoto příběhu a dalších pacientských sdělení vyvozovat a jaké údaje jsou potřebné k posouzení případného přínosu jeho souběžného užívání?
Z medicíny
5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

5× aktuálně a prakticky k DM: Světový den diabetu připomíná potřebu rané a komplexní péče o diabetika

16. listopadu 2026
16. listopadu 2026
Princip rané péče, který je tématem letošního Světového dne diabetu připadajícího na 14. listopadu, znamená u diabetika nečekat na rozvoj izolovaných zdravotních problémů, ale vnímat pacientova rizika komplexně a zasáhnout dříve, než dojde k orgánovému poškození. Nabízíme výběr 5 článků, jež vyšly na našem webu a toto téma rozvíjejí v různých směrech diabetologické péče.
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Z medicínyLifestyle
CHOPN a OSA – dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

CHOPN a OSA –⁠ dvojice, která zvedá riziko smrti do 5 let o třetinu

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025
Z medicíny
Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Cílená biologická léčba v indikaci těžkého astmatu

Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Téma: Astma pod kontrolou19. listopadu 2025
Z medicíny
„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/38

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2025/38

11. prosince 2025
11. prosince 2025
Z medicíny
Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Nové poznatky k roli a možnostem erdosteinu v léčbě akutních respiračních infekcí

Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025
Téma: Terapie kašle24. listopadu 2025

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

AI ve službách genetického výzkumu −⁠ (nejen) nástroj PARMESAN

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Hořčík v gynekologické praxi: Proč zůstává často podceňovaným prvkem?

25. listopadu 2025
25. listopadu 2025

Karcinomy děložního hrdla a orofaryngu způsobené HPV: Čím a proč se liší –⁠ a co to znamená pro praxi?

19. listopadu 2025
19. listopadu 2025

Intravezikální instilace HA‑CS v praxi urologa –⁠ potvrzená účinnost a šetrná aplikace pomocí nástavce IALUADAPTER

21. listopadu 2025
21. listopadu 2025

Nostiriazyn –⁠ spolehlivá 1. volba u nekomplikovaných infekcí močových cest

24. listopadu 2025
24. listopadu 2025

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026
Přihlásit