Postmenopauzální osteoporóza je celosvětově hlavní příčinou zlomenin způsobených křehkostí kostí.1 Aktuální doporučené postupy staví léčbu osteoporózy na jasné logice − nejprve se zaměřit na to, co zmůže samotný pacient, a teprve poté vrstvit další kroky.2
Základní léčba zahrnuje dostatečný příjem vápníku (doporučený příjem 1200–1500 mg/den) a vitaminu D (doporučený příjem u populace nad 50 let: 800–1000 IU/den; bezpečný horní limit: 2000 IU/den), dostatek bílkovin, pravidelný pohyb a prevenci pádů. Tento rámec je důležitý i pro osteopenii, v režimových opatřeních a suplementaci se postup v prvních bodech neliší: Pokud je příjem kalcia a vitaminu D ze stravy nedostatečný, má být doplněn.2
V praxi nejde o prostou adici suplementace, ale jedná se o cílené zajištění podmínek pro mineralizaci kostí a podporu svalové funkce, rovnováhy, bezpečné mobility, a tím pádem i o sekundární prevenci pádů. Cvičení podporuje tvorbu kostí, zvyšuje svalovou sílu a rovnováhu a snižuje riziko pádů, zatímco vápník a vitamin D zajišťují správnou mineralizaci kostí.1
Přestože cvičení, vápník a vitamin D jsou standardními preventivními opatřeními, synergické účinky jejich kombinovaného užívání na BMD zůstávají nejasné. Aktuální systematický přehled a metaanalýza1 13 randomizovaných kontrolovaných studií u postmenopauzálních žen porovnává cvičení se suplementací Ca a vitaminu D oproti samotné suplementaci. Ve většině studií byl podáván vápník v dávkách 600–1500 mg/den a vitamin D v dávkách 800–1000 IU/den.
Cvičební intervence se lišily typem, frekvencí a intenzitou a zahrnovaly například vibrační trénink se zapojením celého těla (WBV), zdravotní cvičení a taneční skupinové aktivity, tréninky odporové, s nárazy (poskoky, dupání s dopadem na paty), zátěžové nebo kombinované, ale také aerobní aktivity a chůzi. Frekvence cvičení byla pravidelná, obvykle 2–7× týdně, po dobu 30–75 minut na lekci, přičemž pacientky byly sledovány po dobu až 24 měsíců. Účastnice byly obecně více než 2 roky po menopauze, s průměrným věkem mezi 52 a 68 lety.
Ve srovnání se samotným podáváním kalcia a vitaminu D kombinované suplementace významně zvýšily BMD bederní páteře (standardizovaný průměrný rozdíl [SMD] 0,31; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,06–0,55) a krčku femuru (SMD 0,47; 95% CI 0,09–0,84) u sledovaných žen. Tento příznivý trend byl konzistentně pozorován, i když ne vždy se statistickou významností, také v ostatních oblastech skeletu.
Mezi různými způsoby cvičení přinesl nejkonzistentnější a nejvýznamnější výsledky vibrační trénink. Tradiční pomalejší metody cvičení také zvýšily kostní hmotu bederní páteře. Trénink s odporem, nárazem a aerobní trénink vykazovaly omezené účinky. Kratší trvání intervencí (≤ 6 měsíců) bylo spojené s větším nárůstem BMD, což naznačuje časnou reakci na kombinované intervence. Dle těchto výsledků mohou z pozitivní synergie cvičení a užívání kalcia s vitaminem D těžit jak zdravé a fyzicky zdatné ženy, tak křehké, mobilně omezené nebo k bolesti náchylné osoby, kterým bude bližší jiný druh pohybu.
ElDeeb et al.3 ve své studii reportovali kromě vlivu suplementace a vibračního tréninku na BMD také jistější chůzi pacientů, která může přispívat k prevenci pádů u seniorů. Sen et al.4 potom ve studii, v níž se ženy věnovaly buď vibračnímu tréninku, nebo cvičení s nárazy, navíc zaznamenali zlepšení funkční mobility, kvality života spojené se zdravím (HRQoL) a zmírnění depresivních symptomů u postmenopauzálních žen.
Citovaná metaanalýza ukázala, že cvičení v kombinaci s užíváním Ca a vitaminu D může pomoci významně zvýšit hustotu kostního minerálu u žen po menopauze, zejména v bederní páteři a krčku femuru. Tento kombinovaný přístup nabízí praktickou, na důkazech založenou a proveditelnou strategii pro zachování zdraví skeletu u postmenopauzálních žen, postavenou na strukturovaném cvičení spolu s adekvátní nutriční podporou. Pro zkoumání optimální intenzity cvičení, dlouhodobé udržitelnosti a vlivu zlepšení hustoty kostí na snížení rizika zlomenin jsou potřeba další výzkumy.
(lexi)
Zdroje:
1. Bai J., Huang W., Yan R., Du X. Effects of combined exercise and calcium/vitamin D supplementation on bone mineral density in postmenopausal women: a systematic review and meta-analysis. Nutrients 2025; 17 (24): 3866, doi: 10.3390/nu17243866.
2. Dejdarová L., Halata D., Bezdíčková L., Nosek T. Osteoporóza. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2024. Dostupné na: www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/45/dp-osteoporoza-2024.pdf
3. ElDeeb A. M., Abdel-Aziem A. A. Effect of whole-body vibration exercise on power profile and bone mineral density in postmenopausal women with osteoporosis: a randomized controlled trial. J Manipulative Physiol Ther 2020; 43 (4): 384–393, doi: 10.1016/j.jmpt.2019.12.003.
4. Sen E. I., Esmaeilzadeh S., Eskiyurt N. Effects of whole-body vibration and high impact exercises on the bone metabolism and functional mobility in postmenopausal women. J Bone Min Metab 2020; 38 : 392–404, doi: 10.1007/s00774-019-01072-2.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
