Studie dánsko-čínského týmu publikovaná v lednu 2018 v časopisu Pediatrics se zabývala prokázáním či vyvrácením možné spojitosti mezi užíváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) u budoucích otců a rizikem rozvoje poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) u jejich dětí. Výzkumníci měli k dispozici data z národního registru týkající se rozsáhlé populační kohorty.
ADHD (attention deficit hyperactivity disorder) řadíme mezi tzv. neurovývojové poruchy. Celosvětová prevalence ADHD u dětí a adolescentů se odhaduje na 3,4 %. Porucha je charakterizovaná nepozorností, motorickým neklidem a impulzivitou postižených dětí, které následkem toho nejsou schopné regulovat svoje chování a většinou působí konfliktně až agresivně. Onemocnění může mít i dlouhodobé důsledky zahrnující poruchy chování, antisociální jednání a drogovou závislost.
V etiopatogenezi ADHD se uplatňují genetické i environmentální faktory, přesná příčina vzniku choroby však není objasněna. V odborné literatuře se objevuje řada prací, které vyzdvihují prenatální faktory podílející se na vzniku ADHD (např. nikotinismus matek, abúzus alkoholu a drog nebo expozice toxinům z okolního prostředí).
V současné době však existuje minimum poznatků o možné roli paternálních faktorů v etiopatogenezi ADHD. Je známo, že xenobiotické vlivy na paternální gamety mohou způsobit reprodukční a vývojové abnormality u potomků (vrozené vývojové vady, růstovou retardaci, poruchy chování a vývojové deficity), eventuálně ovlivnit karcinogenezi. Mezi xenobiotika s vlivem na paternální faktory patří i farmaka užívaná k léčbě depresivních či s anxietou spojených onemocnění. Studie provedené ve skandinávských zemích a v Nizozemsku ukazují, že třetina otců užívala nejméně jeden lék po dobu 6 měsíců před koncepcí.
Vlivu selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu po dobu 3 měsíců před koncepcí bylo vystaveno nejméně 1,4 % budoucích otců. Z literatury je známo, že SSRI mohou indukovat zhoršení kvality spermatu a abnormální fragmentaci DNA spermií. Tyto změny mohou být asociovány se zhoršenou schopností koncepce, ztrátou těhotenství a vyšším rizikem nežádoucích účinků na potomky (psychomotorická retardace, změny sociálního a adaptivního chování aj.).
Cílem prezentované studie bylo zjistit, zda existuje spojitost mezi užíváním SSRI u budoucích otců a rizikem rozvoje ADHD u jejich dětí. Do výzkumu byla zařazena data z dánského národního registru zahrnující kohortu 781 470 dětí z jednočetných těhotenství. Děti se narodily v období 1996–2008, jejich sledování probíhalo až do roku 2003. Potomci, jejichž otcové užívali SSRI nejméně 3 poslední měsíce před koncepcí, byli označeni jako exponovaní. Pomocí Coxovy regresní analýzy byl vypočítán poměr rizik (HR – hazard ratio) pro ADHD.
Z celkového počtu zařazených dětí mělo 12 520 jedinců stanovenou diagnózu ADHD. Exponované děti měly o 26 % vyšší riziko vývoje ADHD než děti neexponované SSRI (HR 1,26; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,06–1,51). U otců užívajících SSRI v období 3–12 měsíců před koncepcí činil poměr rizik pro ADHD u potomků 1,35 (95% CI 1,10–1,66), u otců exponovaných pouze 3 měsíce před koncepcí potom 1,31 (95% CI 0,95–1,82).
Užívání SSRI u otců bylo spojeno s mírně zvýšeným rizikem rozvoje ADHD. U podskupiny exponovaných dětí otců se SSRI a afektivními poruchami však vyšší riziko ADHD zjištěno nebylo. Lze tedy předpokládat, že na rozvoj ADHD u potomků otců má vliv zejména vlastní paternální onemocnění (eventuálně jiné, nezjištěné faktory), nikoliv samotná terapie prostřednictvím SSRI.
(moa)
Zdroj: Yang F., Liang H., Chen J. et al. Prenatal paternal selective serotonin reuptake inhibitors use and risk of ADHD in offspring. Pediatrics 2018 Jan; 141 (1), pii: e20171081, doi: 10.1542/peds.2017-1081.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
