Zkušenosti s pilotním používáním AI v mamografickém screeningu představil vedoucí Mamografického centra na Waltrovce a v Berouně a předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu MZ ČR prof. MUDr. Jan Daneš, CSc. Téměř dva roky nabízí svým pacientkám možnost si připlatit za vyhodnocení snímku pomocí AI. V diagnostickém procesu slouží AI jako podpora při zachování dvojího čtení radiology vyžadovaného současnými doporučenými postupy. Kontrola pomocí AI se nehodí pro ženy s implantáty nebo po operaci prsou.
Lékař pacientce v diskrétní zóně vysvětlí všechna úskalí a výhody čtení pomocí AI. Pokud si tuto možnost zvolí, výsledky kontroly AI jí nejsou sděleny přímo, nejprve jsou podrobeny validaci ze strany lékařů. Zodpovědnost za stanovení diagnózy zůstává stále na lékaři.
Přístroj využívající AI umožňuje u vyšetřovaných stratifikovat riziko karcinomu prsu: 70–75 % žen je zařazeno do kategorie s nízkým (low) rizikem, v této skupině je výskyt zhoubného novotvaru velmi vzácný – negativní prediktivní hodnota dosahuje 99,97 %. AI může pacienty zařadit také do skupiny se středním (intermediate) a zvýšeným (elevated) rizikem, snímky těchto žen si zaslouží pečlivé zhodnocení dvěma radiology.
„Lékaři ušetří čas a může se soustředit na komplikované případy. Peníze to celkově moc nešetří, ale zajišťuje to přesun pozornosti lékaře,” vysvětluje prof. Daneš.
K vyšetření je využíván program Transpara, který je schopen detekovat minimálně mikrokalcifikace, suspektní léze a určit denzitu prsní tkáně. Jeho důležitou vlastností je i možnost integrace do systému pro prohlížení a správu zdravotní dokumentace (PACS).
Přínos AI spočívá zejména v detekci drobných karcinomů. Prof. Daneš prezentoval záchyt karcinomu o velikosti 2,4 mm. „Lidé říkají, že jsme trochu perverzní, když máme radost, že zjistíme nádor – my jsme rádi, když je takový malý. Prognóza je pak vynikající,” řekl.
V rámci popisovaného pilotního projektu byly za loňský rok vyhodnoceny mamografické snímky 3619 žen a za rok 2025 (leden–srpen) 2778. Z toho počtu vzešla indikace k 25, resp. 24 biopsiím a nakonec bylo identifikováno 16, resp. 18 maligních nálezů.
V literatuře se nárůst zjištěných karcinomů díky AI pohybuje okolo 20 %, ve sledovaném vzorku bylo zachyceno o 16,7 % více karcinomů než při standardním mamografickém vyšetření. „Jedná se o karcinomy, které jsme neviděli, ale viděla je jen umělá inteligence,” upřesňuje prof. Daneš. Nenaplnila se přitom obava z nárůstu doplňujících vyšetření.
Možnost kontroly mamografických snímků pomocí AI zatím nebyla petrifikována do sazebníku zdravotních výkonů a prof. Daneš to nehodnotí ani jako pravděpodobné kvůli příliš rychlému vývoji technologií. Přispívá na ni zdravotní pojišťovna OZP, která dlouhodobě podporuje zapojení AI do péče o své klienty. Jedná se ovšem o částku okolo stokoruny, takže marketingová podpora projektu OZP byla klíčová v počátcích projektu.
AI pomáhá hlavně u mladých pacientek se špatně přehlednými prsy, které s úhradou služby formou nadstandardu nemají problém. Částka odpovídá například jedné kávě v kavárně. Podle prof. Daneše má příplatek i „výchovný” charakter. Obliba AI mezi pacientkami podstupujícími mamografický screening dlouhodobě stoupá. Zatímco v minulém roce ji podstoupila zhruba každá druhá (54 %) oslovená žena, letos již téměř dvě ze tří (73,8 %).
A změna přijetí je patrná i na straně radiologů, kterým AI výrazně pomáhá. Podle profesora Daneše slouží jako podpora při rozhodování a snižuje stres.
Legislativa je využití AI v mamografické diagnostice přizpůsobena, ale zároveň nevytváří předpoklad pro její budoucí striktní vymáhání. „Nebudeme ji tlačit doktorům. Lékaři ji budou muset chtít, protože jinak bychom nadělali víc škody než užitku,” je přesvědčen prof. Daneš.
(pok)
Zdroj:
Tisková konference „Jak AI a technologie posouvají hranice zdravotní péče“. Praha, 14. 10. 2025.
