Vyšetření krve pomocí testu PancreaSure prokázalo vysokou senzitivitu (78 %) a specificitu (92 %) pro odlišení pacientů s duktálním adenokarcinomem pankreatu (PDAC) stadia I/II od kontrolních jedinců s vysokým rizikem PDAC. Tyto výsledky překonaly použití nádorového markeru CA19-9 se senzitivitou 66 %.
Jde o výsledky 2 multicentrických studií případů a kontrol zahrnujících 317 pacientů s PDAC stadia I/II a 1134 kontrolních jedinců s vysokým rizikem (patogenní genetické varianty, pozitivní rodinná anamnéza, nově diagnostikovaný diabetes nebo malé pankreatické cysty) z USA a Evropy. Test kombinuje stanovení hladin intracelulární adhezivní molekuly 1 (ICAM-1), trombospondinu 1 (THSB1), katepsinu D (CTSD), tkáňového inhibitoru metaloproteázy 1 (TIMP1) a CA19-9 a má definovanou hraniční hodnotu pozitivity. Největší specificity bylo dosaženo u jedinců s genetickým rizikem nebo pozitivní rodinnou anamnézou.
Zdroj: Polaco P. M. et al. Oral 18 – High performance of a blood-based biomarker test to detect early-stage pancreatic cancer in a high-risk population, across two independent clinical validation studies. American College of Gastroenterology (ACG) Annual Scientific Meeting, Phoenix, 2025 Oct 27. Dostupné na: https://acg2025.eventscribe.net/fsPopup.asp?PresentationID=1687915&mode=presInfo
Data z UK Biobank týkající se téměř 89 tisíc jedinců a průměrně 9,5 roku sledování ukazují, že u dospělých starších 40 let je expozice světlu během noci nad 90. percentilem v porovnání s expozicí světlu na 0.–50. percentilu spojená s významně zvýšeným relativním rizikem ischemické choroby srdeční (ICHS; o 32 %), infarktu myokardu (IM; o 47 %), srdečního selhání (HF; o 56 %), fibrilace síní (FiS; o 32 %) a cévní mozkové příhody (CMP; o 28 %). Výsledky byly získány po zohlednění kardiovaskulárních rizikových faktorů (fyzická neaktivita, kouření, konzumace alkoholu, nevhodná strava a délka spánku, nízký socioekonomický status a polygenní riziko).
Zdroj: Windred D. P., Burns A. C., Rutter M. K. et al. Light exposure at night and cardiovascular disease incidence. JAMA Netw Open 2025 Oct 1; 8 (10): e2539031, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2025.39031.
Kohortová studie zahrnující přes 1,5 milionu párů matek a dětí ze Skotska a Finska ukázala, že expozice plodu kortikosteroidům (KS) zvyšuje riziko respiračních i ostatních infekcí u dětí narozených předčasně (< 37. gestační týden) i v termínu (37.–41. gestační týden), a to až do věku 21 let.
Podle mezinárodních doporučení je podání KS indikované při porodu hrozícím před 34. týdnem gestace. Incidence respiračních i ostatních infekcí byla významně zvýšená u dětí s expozicí KS v období gestace 34+0 až 41+6, nikoliv u dětí s expozicí KS v období gestace 28+0 až 33+6. Autoři citované práce proto navrhují přísnější kritéria pro prenatální podávání KS s cílem snížení nežádoucích dopadů tohoto postupu.
Zdroj: Decrue F., Frier E. M., Lin C. et al; Consortium for the Study of Pregnancy Treatments (Co-OPT) Investigators. Antenatal corticosteroids and infectious diseases throughout childhood. JAMA Netw Open 2025 Oct 1; 8 (10): e2536809, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2025.36809.
Průzkum ESPAD z roku 2024 mezi bezmála 114 tisíci žáky ve věku 15–16 let z 37 evropských zemí ukázal, že nejčastěji užívanou návykovou látkou v této věkové kategorii je stále alkohol. Někdy v životě jich ho vyzkoušelo 73 %, každý měsíc ho pije 42 % a nárazovou nadměrnou konzumaci uvádí 31 % 15–16letých. Spotřeba alkoholu sice klesá, ale mezi jednotlivými státy jsou v tomto ohledu rozdíly.
V této věkové kategorii rovněž klesá konzumace tabákových produktů – každodenní kouření uvádí < 7 % Evropanů ve věku 15–16 let. Sestupný trend dále vykazuje užívání konopí, které v Evropě průměrně vyzkoušelo 12 % a každý měsíc užívá 5 % 15–16letých.
Vyšší prevalence užívání drog byla obecně zaznamenána ve střední Evropě a častější kouření v balkánských zemích. Prudký nárůst byl v této věkové kategorii zjištěn u užívání e-cigaret, léků k mimoterapeutickým účelům, u problematického používání sociálních medií a patologického hráčství.
Zdroj: Key findings from the 2024 European School Survey Project on Alcohol and Other Drugs (ESPAD). Dostupné na: www.euda.europa.eu/publications/data-factsheets/espad-2024-key-findings_en
Předběžné výsledky prospektivní dvojitě zaslepené randomizované překřížené studie naznačují, že tzv. periferní termoregulační modulace (v podobě zařízení pro chlazení zápěstí) by mohla být bezpečným nefarmakologickým přístupem k řešení vazomotorických symptomů u nemocných s karcinomem prsu či prostaty s hormon-deprivační terapií nebo u postmenopauzálních žen.
Studie zařadila 27 osob s ≥ 2 středně těžkými až těžkými návaly horka za den. Zařízení s aktivním chlazením na 47 °F (cca 8 °C) snížilo výskyt těžkých návalů horka o 46 %, zatímco identické falešné zařízení s proudem vzduchu jen o 18 %. Přínos byl zaznamenám u všech 3 podskupin. Neobjevily se žádné nežádoucí příhody a žádný účastník studii předčasně neukončil.
Zdroj: Uçar N., Shirvani A., Holick M. F. Peripheral thermoregulatory modulation for hot flash management: efficacy of novel wrist cooling device in cancer treatment-induced and menopausal vasomotor symptoms. AACE Endocrinology and Diabetes 2025 Sep 20, doi: 10.1016/j.aed.2025.09.006 [Epub ahead of print].
(zza)
