Bolest u osteoartrózy (OA) kolenního a kyčelního kloubu je hlavním důvodem, proč pacienti vyhledávají lékařskou péči, a mezi nejvíce obtěžující symptomy často patří noční bolest. Podíl zánětlivých mechanismů na vzniku bolesti a progresi poškození kloubu sice není zcela objasněn, narůstá však množství důkazů o významu zánětu nízkého stupně v patogenezi OA. Své místo v symptomatické léčbě tak mají i nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAIDs).
Účinnost a bezpečnost preskripčních dávek NSAIDs byla hodnocena opakovaně, méně údajů je ovšem k dispozici o volně prodejných dávkách, zejména v krátkodobé léčbě OA užívané podle potřeby. Na tyto dávky se tudíž zaměřila analýza výsledků 2 randomizovaných studií, jež porovnávaly účinnost a bezpečnost naproxenu sodného a ibuprofenu u nemocných s OA kolene.
Analýza spojila data ze 2 identických multicentrických dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných studií. Zařazeni byli pacienti starší 25 let s potvrzenou OA kolene a alespoň středně silnou bolestí při zatížení.
Pacienti byli randomizováni k následujícím modalitám:
Do analýzy účinnosti bylo zařazeno 444 pacientů léčených po dobu 7 dní. Samostatně byla hodnocena také podskupina 183 jedinců ve věku ≥ 65 let.
Primární hodnocení zahrnovalo 7 parametrů:
Další informace poskytly pacientské deníky se záznamy o intenzitě artrózní bolesti, úlevě po léčbě, noční bolesti či obtížích při běžných aktivitách a také dotazníky kvality života.
Aktivní léčba naproxenem sodným i ibuprofenem vedla ke klinicky významnému zmírnění symptomů oproti placebu. Průměrné skóre sledovaných obtíží kleslo o 30–45 %, ve skupině s placebem přibližně o 20–25 %.
Naproxen sodný dosáhl významného zlepšení oproti placebu ve všech 7 hodnocených parametrech. Ibuprofen vykázal významné zlepšení v 5 parametrech, rozdíl oproti placebu nebyl významný u bolesti v klidu a u noční bolesti. U několika parametrů – bolesti při pasivním pohybu, bolesti při zatížení, denní bolesti a noční bolesti – byl zjištěn trend k většímu zmírnění při užívání naproxenu v porovnání s ibuprofenem.
Ve skupině pacientů ve věku ≥ 65 let vedl naproxen sodný v dávce 440 mg denně v porovnání s placebem k významnému zlepšení všech sledovaných parametrů kromě bolesti při zatížení, naproti tomu ibuprofen dosáhl významného zlepšení oproti placebu pouze u denní bolesti.
Z pacientských deníků dále vyplývá významné zmírnění noční bolesti u naproxenu v porovnání s placebem během 1., 2., 3. a 5. noci sledování, zatímco u ibuprofenu pouze během prvních 2 nocí. Podobně tomu bylo u seniorů, kde vedl naproxen k významnému zmírnění noční bolesti oproti placebu během prvních 3 nocí, zatímco při léčbě ibuprofenem nedosáhl pokles intenzity bolesti oproti placebu statistické významnosti v žádném časovém bodu.
Celkové skóre kvality života – zejména pak v pracovní oblasti – bylo po léčbě naproxenem významně lepší než v případě užívání ibuprofenu. V seniorské populaci bylo při terapii naproxenem pozorováno zlepšení některých dílčích oblastí, například sebepéče a domácích aktivit.
Bezpečnostní profil obou léčiv byl srovnatelný s placebem. Nežádoucí účinky hlásilo 27,7 % pacientů léčených naproxenem, 24,3 % s ibuprofenem a 29,0 % s placebem. Nejčastěji šlo o gastrointestinální obtíže a bolesti hlavy.
Citovaná souhrnná analýza 2 randomizovaných studií ukázala, že volně prodejné dávky naproxenu sodného (440–660 mg denně) i ibuprofenu (1200 mg denně) účinně zmírňují bolest u pacientů s mírnou až středně těžkou OA kolene. Naproxen sodný dosáhl významného zlepšení ve všech hodnocených parametrech a ve srovnání s ibuprofenem vykazoval příznivější výsledky zejména v oblasti zmírnění noční bolesti. Tento rozdíl byl nejvýraznější u pacientů ve věku 65 let a starších. Obě léčiva byla během krátkodobého podávání dobře tolerována.
(lp)
Zdroj: Schiff M., Minic M. Comparison of the analgesic efficacy and safety of nonprescription doses of naproxen sodium and ibuprofen in the treatment of osteoarthritis of the knee. J Rheumatol 2004; 31 (7): 1373−1383.
