Analýza 114 000 dětí narozených v Izraeli v letech 1998–2009 ukázala, že intrauterinní expozice lékům ze skupiny inhibitorů protonové pumpy nebyla spojena se zvýšeným rizikem vrozených vad ani se zvýšenou mortalitou či morbiditou.
V těhotenství dochází k většímu výskytu gastroezofageálního refluxu. V předešlých studiích zabývajících se léčbou gastroezofageálního refluxu v průběhu těhotenství chyběla data zahrnující lékařské ukončení těhotenství. Proto mohlo dojít ke zkreslení výsledků při testování původní (nulové) hypotézy. Autoři nyní předkládané studie proto hodnotili bezpečnost podávání léčiv během těhotenství ve vztahu k plodu včetně údajů o potratech.
Studie vycházela z dat získaných propojením počítačových databází léků vydaných v letech 1998 až 2009 pacientkám zdravotnických zařízení organizace Clalit (též Klalit), která působí v Izraeli, s daty o hospitalizaci matek a dětí z nemocnic jednotlivých oblastí země. Autoři porovnali míru vrozených vad u dětí (i další možné nežádoucí účinky) matek, které v těhotenství užívaly inhibitory protonové pumpy, s dětmi matek, které je neužívaly. Data o potratech byla v tomto případě zahrnuta do studie.
Do studie bylo zahrnuto celkem 114 960 dětí, které se narodily pacientkám organizace Clalit. 110 783 z nich byla těhotenství s jedním plodem. 1 239 žen podstoupilo lékařské ukončení těhotenství, z toho 468 kvůli malformaci plodu.
Celkem 1 186 dětí (včetně potratů) bylo zaregistrováno u matek, které během těhotenství užívaly inhibitory protonové pumpy. Autoři zjistili, že expozice plodu léčivům z této skupiny nebyla spojena se zvýšeným rizikem vzniku vrozených vývojových vad plodu. Stejně tak to, že matka užívala během třetího trimestru těhotenství inhibitory protonové pumpy, neznamenalo zvýšené riziko předčasného porodu, zvýšené perinatální úmrtnosti, nízké porodní váhy či nízké hodnoty APGAR skóre.
Závěrem tedy mohli autoři konstatovat, že nitroděložní expozice plodu léčivům ze skupiny inhibitorů protonové pumpy nevedla ke zvýšenému riziku vývojových vad plodu, vyšší perinatální úmrtnosti či morbidity vůbec. Význam těchto výsledků zdůrazňuje, že do zpracování studie byla zahrnuta data o lékařských ukončeních těhotenství.
(tda)
Zdroj: Matok I. et al. The safety of fetal exposure to proton-pump inhibitors during pregnancy. Dig Dis Sci. 3/2012 : 699–705
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
