Plicní rehabilitace je klíčovou strategií managementu u pacientů s chronickým respiračním onemocněním. Vedle farmakoterapie je neméně důležitou komponentou léčby, která zlepšuje kvalitu života nemocných a kontrolu jejich onemocnění.

Vztah mezi bolestí hlavy a užitím léků představuje mnohdy začarovaný kruh. Bolest hlavy z nadužívání analgetické medikace tak bohužel není nijak zvlášť vzácná. Jak častý je tento problém, které léky jsou nejčastěji nadužívané a jak tyto bolesti řešit?

Přestože je migréna onemocněním s vysokou prevalencí, v péči o tyto pacienty stále dochází k řadě omylů. Jednak již v samotné diagnostice, kdy je migréna zaměňována za jiné bolesti hlavy. Částečně se potom na problému podílí také nedostatečná znalost, respektive nesprávné použití akutní specifické terapie a profylaktické léčby. Přinášíme stručný a praktický přehled nejčastějších chyb a jejich řešení.

Von Willebrandova choroba je jedním z nejčastějších vrozených krvácivých onemocnění. Jedná se o heterogenní skupinu chorob s různou tíží klinických projevů. Část pacientů vyžaduje v rámci perioperační péče farmakologickou prevenci nebo terapii krvácení. Podávání koncentrátů obsahujících koagulační faktory je v současnosti zlatým standardem u určitých typů von Willebrandovy choroby.

Venofarmaka jsou základem konzervativní léčby chronické žilní insuficience (CVD). Jejich mechanismus účinku je komplexní a dosud ne zcela objasněný. Působí jak na mikro-, tak makrocirkulaci, ovlivňují tonus žilní stěny a neméně významné je jejich protizánětlivé působení.

Autoři studie publikované v časopisu Circulation analyzující údaje od téměř půl milionu osob nalezli další rizikový faktor vzniku varixů –⁠ výšku osoby. U něj dále posuzovali možnou kauzální roli v rozvoji této patologie.

Mikronizovaný diosmin a mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce jsou léčiva ze skupiny flavonoidů, které se jako venofarmaka/venoprotektiva používají v léčbě chronické žilní insuficience a hemoroidálního onemocnění. Obě mají řadu společných vlastností, které přibližujeme v následujícím textu. Jejich odlišnostem se poté bude věnovat jeden z navazujících článků v rámci tohoto tématu.

Tým amerických a britských odborníků publikoval případ 71leté ženy s chronickou lymfocytární leukémií (CLL) a hypogamaglobulinémií pozitivně testované na SARS-CoV-2, u které bylo při bezpříznakovém průběhu infekce doloženo vylučování viru ještě 10 týdnů a přítomnost RNA viru ještě 15 týdnů po prvním záchytu. Nejdelší zaznamenané vylučování viru v čase publikace článku přitom bylo 20 dní po prvním pozitivním výsledku testu.

Diabetická retinopatie představuje nejčastější příčinu slepoty pacientů v produktivním věku ve vyspělých zemích. Časný záchyt diabetické retinopatie dává šanci na zachování zraku. Klíčový je proto pečlivý screening a včasné zahájení léčby.

Důsledná hygiena snímatelných zubních náhrad je nezbytná k zachování jejich dobré funkce, komfortu nošení i k předcházení potenciálním infekčním rizikům, jak lokálním, tak systémovým. Obecně doporučované přístupy zahrnují mechanické čištění i čištění a potlačení růstu plaku chemickou cestou. Prostředky vhodné pro čištění zubních náhrad zahrnují více skupin sloučenin, z nichž každá má jiný mechanismus účinku.

Koagulopatie provázející COVID-19 je podle primáře Oddělení klinické hematologie FN Brno prof. MUDr. Miroslava Penky, CSc., klinickým fenoménem, který má v případě dané infekce komplexní charakter, modifikuje onemocnění a může významně ovlivňovat prognózu i vést k trvalým následkům. Jak koagulopatii u COVID-19-pozitivních pacientů odhalit a léčit, o tom hovořil ve své přednášce v rámci virtuálních 21. pražských hematologických dní.

Společně s MUDr. Ester Zápotockou a MUDr. Petrem Smejkalem, Ph.D. jsme pro Vás připravili představení studie PROPEL. Jedním z cílů této studie bylo srovnání účinnosti a bezpečnosti profylaxe řízené farmakokineticky (PK) s dosažením cílových minimálních (trough) hladin 8-12% vs 1-3%.

V následujícím textu přinášíme vyjádření výboru České angiologické společnosti ČLS JEP k profylaxi a léčbě žilních tromboembolických příhod u pacientů s onemocněním COVID-19.

Vedle jiných možných komorbidit u pacientů s ITP představuje tromboembolie jednu z potenciálních obtíží, které vyžadují zvláštní pozornost.

Periferní lymfomy z T buněk patří ke skupině nehodgkinských lymfomů (NHL) a spolu s lymfomy z NK buněk tvoří asi 12 % NHL. Jedná se o onemocnění staršího věku, s věkovým mediánem mezi 60 a 65 lety, a jedním ze základních etiologických činitelů je imunosuprese. Lymfomy postihují především lymfatické uzliny, ale objevit se mohou primárně i extranodálně, proto je jejich symptomatologie pestrá: od dlouhodobě zvětšených nebolestivých lymfatických uzlin přes postižení kůže až po abnormální hodnoty v krevním obrazu. Nezřídka přivedou pacienta k lékaři i nespecifické příznaky jako febrilie, nechutenství, hubnutí, noční poty a únava. Pro správné stanovení diagnózy lymfomu je zapotřebí imunohistologického vyšetření vzorku nádorové tkáně, obligatorními diagnostickými postupy jsou rovněž fyzikální vyšetření a CT hrudníku, břicha a malé pánve. Další podrobnosti, a především aktuální modality a postupy terapie periferních lymfomů z T buněk shrnuje ve své videoprezentaci přednosta 1. interní kliniky −⁠ kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Marek Trněný, CSc.