#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)



Novinky Únava a kvalita života u pacientů s primární biliární cholangitidou

Únava je nejčastějším příznakem primární biliární cholangitidy (PBC). Její výskyt zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů související se zdravím.
Zdroj: Primární biliární cholangitida 8. 3. 2021

Novinky INTERAKTIVNÍ KAZUISTIKA pacienta s mCRC dlouhodobě léčeného různými modalitami

MUDr. Stanislav John, Ph.D., Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové
Zdroj: Kolorektální karcinom 11. 3. 2021

Novinky Systémové projevy plicní arteriální hypertenze

Plicní arteriální hypertenze (PAH) je chronické progresivní onemocnění charakterizované remodelací plicních cév, která vede k rozvoji pravostranného srdečního selhání. Kromě symptomatologie selhání pravé komory a postižení plicní cirkulace však lze u pacientů s PAH popsat také změny v jiných orgánových systémech.
Zdroj: Plicní hypertenze (CTEPH, PAH) 16. 5. 2021

Novinky Bezpečnost riociguátu v léčbě tromboembolické plicní hypertenze v běžné praxi

V březnu 2021 byly publikovány konečné výsledky bezpečnosti riociguátu v léčbě tromboembolické plicní arteriální hypertenze v reálné praxi z mezinárodního registru EXPERT zahrnujícího i české pacienty. Bezpečnostní profil terapie odpovídal zjištěním z předchozích klinických studií.
Zdroj: Plicní hypertenze (CTEPH, PAH) 16. 5. 2021

Novinky Přináší intenzivní monitorování po resekci kolorektálního karcinomu benefity?

Je nutné intenzivně monitorovat pacienty s kolorektálním karcinomem po kurativní resekci? Ne vždy, jak ukazují výsledky studie PRODIGE 13 prezentované na virtuální konferenci ESMO 2020.
Zdroj: Kolorektální karcinom 25. 5. 2021

Novinky Péče o diabetika není jen o diabetu. Na co vše se zaměřit v rámci dispenzarizace?

Dispenzární péče o diabetika v praxi praktického lékaře i specialisty nespočívá pouze v kompenzaci glykémie. Zaměřuje se také na ostatní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění (KVO), časný záchyt komplikací a obecné screeningové programy. Ty jsou náplní prohlídek zejména u praktického lékaře. Na co se tedy v rámci dispenzarizaci zaměřit?
Zdroj: Diabetes 17. 5. 2021

Novinky Nežádoucí účinky antipsychotik při léčbě schizofrenie negativně ovlivňují kognitivní funkce

Schizofrenie je závažné psychiatrické onemocnění charakterizované širokou škálou příznaků, přičemž jednou z domén jsou poruchy kognitivních funkcí. K léčbě se používají antipsychotika (AP), jejichž účinnost na zlepšení kognitivních funkcí je nejasná a která mohou zároveň prostřednictvím svých nežádoucích metabolických účinků kognici zhoršovat, což může vést ke zkrácení délky dožití pacientů se schizofrenií.
Zdroj: Moderní léčba schizofrenie 18. 5. 2021

Novinky Kardiovaskulární rizika u schizofreniků: S čím souvisejí a jak je eliminovat?

Schizofrenií trpí asi 1 % populace. Toto onemocnění je mimo jiné spojené se zvýšenou kardiovaskulární (KV) morbiditou a mortalitou. Co je její příčinou a na co se zaměřit v primární prevenci?
Zdroj: Moderní léčba schizofrenie 24. 6. 2021

Novinky Antikoagulační léčba pacientů s fibrilací síní po prodělání COVID-19

Onemocnění COVID-19 navozuje hyperkoagulační stav, představuje proto pro nemocné s fibrilací síní závažnou komplikaci. Jakou antikoagulační léčbou je tedy vhodné tyto pacienty po prodělané infekci zajistit?
Zdroj: Antikoagulační léčba 19. 5. 2021

Novinky Dupilumab v léčbě atopické dermatitidy –⁠ výsledky klinických studií

Cílená biologická léčba je nejnovějším trendem nejen v terapii atopické dermatitidy (AD). Následující text stručně shrnuje výsledky 2 klinických studií, jež hodnotily účinnost a bezpečnost monoklonální protilátky dupilumabu (Dupixent) v kombinaci s topickými kortikosteroidy (TKS) u dospělých pacientů neadekvátně kontrolovaných cyklosporinem (studie CAFE) a v monoterapii u dospívajících pacientů (studie AD-1526).
Zdroj: Systémová léčba atopické dermatitidy, astmatu a chronické rinosinusitidy s nosní polypózou –⁠ zánět typu 2 19. 5. 2021

Novinky Diagnostika von Willebrandovy choroby krok za krokem

Von Willebrandova choroba (vWD) je nejčastější vrozenou krvácivou chorobou, s odhadovanou prevalencí 1/1000. Je klasifikována do 3 typů s ohledem na formu a míru kvantitativního či kvalitativního deficitu. Stanovení diagnózy vWD je komplexní proces, většinou trvající určitou dobu.
Zdroj: Von Willebrandova choroba 27. 4. 2021

Novinky Léčba sekundární imunodeficience u CLL či MM

Důležitý problém u hematoonkologických pacientů představují sekundární imunodeficience. Kdy je při jejich výskytu indikována imunoglobulinová substituční terapie a jaké výhody a nevýhody nabízejí různé cesty jejich podání, na to se ve svém sdělení v rámci letošních Pražských hematologických dnů zaměřila MUDr. Alexandra Jungová, Ph.D., z Hematoonkologického oddělení FN Plzeň. Doplnila i dva příklady z praxe, kdy byli pacienti léčeni facilitovaným imunoglobulinem.
Zdroj: Primární a sekundární imunodeficience 28. 4. 2021

Novinky Perioperační tromboprofylaxe u starších pacientů

Tromboembolická nemoc (TEN) patří mezi nejčastější příčiny úmrtí hospitalizovaných pacientů a tvoří rovněž velkou část komplikací chirurgických výkonů. Bez profylaxe by se trombóza v perioperačním období vyvinula téměř u 25 % pacientů. Riziko vzniku TEN výrazně stoupá s věkem, stejně tak i mortalita. Přes 21 % trombotických komplikací se vyskytne u osob starších 65 let a krátce po diagnóze TEN umírá až 16 % nemocných starších 80 let. U geriatrických pacientů je velmi důležité dbát na odpovídající prevenci a profylaxi TEN. Studie však prokázaly, že v nemocnicích v Evropě i USA je tromboprofylaxe nedostatečná. Důvodem mohou být například obavy ze zvýšeného krvácení během chirurgického výkonu.
Zdroj: Tromboprofylaxe 29. 4. 2021

Novinky Prodloužená tromboprofylaxe enoxaparinem po bariatrické operaci

Nedávná retrospektivní studie s 312 pacienty po bariatrické operaci ukázala, že v prevenci pooperační žilní tromboembolie by u těchto pacientů mohla být vhodným postupem prodloužená tromboprofylaxe. Autoři této práce podávali u většiny operovaných enoxaparin v dávce 40 mg 2× denně s.c. po dobu 10–14 dnů bez zvýšeného rizika krvácení.
Zdroj: Tromboprofylaxe 29. 4. 2021

Novinky DMARDs s různým mechanismem účinku v léčbě RA −⁠ porovnání účinnosti v běžné klinické praxi

Na základě analýzy dat ze švýcarského registru pacientů s revmatoidní artritidou (RA) byla provedena observační kohortová studie, která porovnávala účinnost léků ze 3 různých skupin chorobu modifikujících léčiv (DMARDs). Konkrétně byly hodnoceny protilátky proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa (anti-TNF-α), biologické léky s jiným mechanismem účinku a inhibitory Janusových kináz (JAKi).
Zdroj: Artritida 29. 4. 2021

1 551 552 553 554 555 667
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#