Moderné zubné lekárstvo prechádza od výkonov liečebných k výkonom preventívnym. Stav chrupu a parodontu u ľudí na Slovensku nikdy vo svojej histórii nespĺňal požiadavky podľa odporúčaní Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) v oblasti orálneho zdravia (Markovská 2003). V niektorých krajinách svedčia štatistické ukazovatele o splnení kritérií odporúčaných WHO (Švédsko, Fínsko, Švajčiarsko, Holandsko a iné) a v niektorých krajinách sú výsledky orálneho zdravia hodnotené podľa kritérií WHO horšie ako v Slovenskej republike (Maďarsko, Rumunsko, iné). Pri porovnávaní týchto krajín je zrejmé, že základné rozdiely, ktoré sú zodpovedné za úspech či neúspech v dosahovaní kvalitného orálneho zdravia u obyvateľstva danej krajiny sú v realizovaní preventívnych programov (Kovaľová 2006).

Zubní kaz a zánět dásně jsou onemocnění způsobená zubním plakem, což je bakteriální povlak, který se každý den tvoří na povrchu zubů. Při odstraňování zubního plaku čistěním doma je nejdůležitějším opatřením mechanické čištění zubním kartáčkem.

U opioidních analgetik užívaných k léčbě chronické bolesti byl prokázán potenciál vzniku závislosti. Článek amerických autorů uveřejněný v časopisu Pain Medicine se zabývá možnostmi predikce zneužívání opioidů u takto léčených pacientů a rizikovými faktory, jež se s daným typem závislosti pojí.

Hojení rány je obnova poraněné kožní tkáně a jeden z nejdůležitějších cílů léčby. Tento proces tvoří zánět, proliferace a remodelace. Byly popsány různé faktory, které hojení zrychlují i zpomalují. Podrobným studiem nehojících se ran bylo na molekulární úrovni zachyceno několik narušených signálních drah, předmětem výzkumu je rovněž léčba ovlivňující vlastní zánět a proliferaci.

Neadekvátní spolupráce pacienta na léčbě je častým problémem. U některých léčiv přitom může i malá odchylka od léčebného režimu znamenat snížení účinnosti. Četné studie již v minulosti prokázaly, že neadekvátní spolupráce pacienta na předepsané léčbě zvyšuje morbiditu i mortalitu řady nemocí a zvyšuje výdaje na zdravotní péči. Je proto nutné se spoluprací pacienta počítat již při zvažování nákladové efektivity léčby.

Hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění kardiovaskulárního systému. Ačkoli se jedná o onemocnění většinou asymptomatické, je velmi významně asociované s kardiovaskulární morbiditou i mortalitou.

Doporučení pro diagnostiku a terapii infekce virem hepatitidy C byla vytvořena členy pracovních skupin pro virové hepatitidy České hepatologické společnosti ČLS JEP a Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a jsou založena především na doporučeních vydaných Evropskou asociací pro studium jater (EASL) z dubna 2015.

Nová studie prokazuje překvapivě nízký výskyt Q80K polymorfismu NS3 domény proteázy viru hepatitidy C genotypu 1 u evropských pacientů v porovnání s dříve publikovanými daty získanými od pacientů ze Severní Ameriky, u kterých byla zjištěna vysoká Q80K prevalence.

Je známým faktem, že prevalence benigní hyperplazie prostaty (BHP) u stárnoucí populace roste, což je spojeno rovněž s nárůstem nákladů na léčbu. Pravděpodobně také existují rozdílné formy BHP, jež zahrnují jak indolentní pomalu rostoucí formy, tak i formy agresivní s rychlou progresí.

LUTS (lower urinary tract symptoms) je syndrom spojený s poruchou dolních cest močových. U dospělých mužů jde o časté multifaktoriální onemocnění, jež výrazně zhoršuje kvalitu života. Prevalence narůstá přímo úměrně s věkem. Jednou z příčin LUTS je benigní hyperplazie prostaty (BHP), která může být komplikována akutní retencí moči a nutností operace.

Klinickou účinnost a bezpečnost antidepresiv agomelatinu a escitalopramu v léčbě velké depresivní poruchy a vliv těchto léčiv na kvalitu spánku porovnávala randomizovaná otevřená studie fáze IV.

Obecně platí, že při výběru léčby většina pacientů ocení, pokud je jim dáno na výběr více možností. Chtějí mít příležitost vyjádřit svůj názor, ačkoli značná část z nich nakonec dá přednost tomu, aby finální rozhodnutí učinil lékař. Je nicméně důležité vědět a rozumět tomu, jaké faktory hrají při výběru léčby u pacientů roli.

Terapie zaměřená proti receptoru pro epidermální růstový faktor (anti-EGFR) je doprovázena především kožními nežádoucími účinky. Jejich míra velmi často odpovídá účinnosti terapie, otázkou však zůstává, jak výrazně zasahují tyto nežádoucí účinky kvalitu života léčených pacientů. Odpověď přináší analýza publikovaná na počátku roku 2016 v časopise ESMO Open.

Porucha chůze je jedním z častých příznaků roztroušené sklerózy (RS) a obvykle výrazně zhoršuje kvalitu života pacientů. Tým španělských neurologů si vytyčil za cíl sestavit doporučení pro terapii poruch chůze u nemocných s RS. Jejich práce seznamuje s možnostmi skórování tíže poruch chůze a přináší tipy pro terapii fampridinem s prodlouženým účinkem.

Deprese a úzkost se u nemocných s roztroušenou sklerózou (RS) vyskytují často. Navíc se ukazuje, že jsou poměrně často přítomné již v době diagnózy.