Použití hypotermie pro zmírnění neurologického poškození při různých akutních stavech vědci zkoumají již léta. Standardem péče se řízené podchlazení stalo například u hypoxicko-ischemické encefalopatie po perinatální asfyxii.
V 80. letech 20. století se čínští vědci pokoušeli u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) navodit „hibernaci“ za pomoci kombinace antipsychotika chlorpromazinu (užívaného v léčbě schizofrenie a bipolární poruchy) a antihistaminika 1. generace promethazinu (používaného k terapii pooperační nevolnosti). Experimentální léčbu se však nepodařilo zavést do praxe z důvodu nebezpečného snížení krevního tlaku (TK) při podání vysokých dávek nutných k navození hypotermie.
Neurovědci z Lékařské univerzity v Pekingu se rozhodli tento postup oprášit a detailněji prozkoumat. Zjistili, že zmíněná kombinace léčiv navozuje u myšího modelu hypotermii prostřednictvím dilatace povrchových cév. Spotřeba kyslíku u těchto myší byla snížená ve srovnání s fyzikálně ochlazovanými kontrolními zvířaty. Po indukci CMP bylo u myší léčených kombinací promethazinu s chlorpromazinem pozorováno nižší množství odumřelé mozkové hmoty a v následných neurologických testech dosahovaly lepších výsledků ve srovnání s neléčenými kontrolami. Srovnatelné výsledky byly zaznamenány i u makaků.
Pilotní klinická studie s 32 pacienty s akutní ischemickou CMP ukázala, že léčba je bezpečná a dobře snášená. Jen u nejvyšší podané dávky (100 mg) se však podařilo dosáhnout mírného přechodného snížení tělesné teploty. Vliv na klinické výsledky pacientů však nebyl pozorován. Jedním z možných vysvětlení je příliš pomalá aplikace léčiv 12,5hodinovou infuzí. Již proto byla zahájena navazující studie, při níž bude pacientům nejvyšší dávka aplikována během 1 hodiny.1, 2
Moderní inkretinová antiobezitika působící prostřednictvím receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1) mají pleiotropní účinky. Jejich vliv na mentální zdraví zatím není zcela objasněný – některé studie naznačují, že jejich užívání je spojené s vyšším výskytem deprese, jiné naopak zaznamenaly sníženou incidenci. Většina výzkumů se soustředila na to, co se v mozku děje po navázání léčiva na jeho receptory.
Tým farmakologů z Jihovýchodní univerzity v Nan-ťingu však zjistil, že antidepresivní efekt agonisty receptoru pro GLP-1 liraglutidu zůstává zachován i po vyřazení jeho kanonické dráhy. Léčivo aplikovali stresovaným myším spolu s antagonistou receptoru pro GLP-1. Tyto myši vykazovaly nižší míru stresu, stejně jako zvířata ošetřená liraglutidem v monoterapii, a to navzdory prokazatelnému potlačení antidiabetického efektu léčiva. Následná analýza ukázala u myší, jimž byl podáván liraglutid, změny ve střevní mikrobiotě – bylo u nich detekováno významně vyšší množství Lactobacillus delbrueckii. O tomto střevním symbiontovi je známo, že může spouštět endokanabinoidní signální kaskádu vedoucí ke snížení stresové reakce. Zatím ovšem není jasné, zda agonisté receptoru pro GLP-1 ovlivňují stejným způsobem i lidský střevní mikrobiom.3, 4
BCG vakcína proti tuberkulóze, jejíž aktivní složkou je oslabený nevirulentní kmen Mycobacterium bovis, tzv. Bacillus Calmette-Guérin, byla u lidí poprvé použita již ve 20. letech 20. století. Dostupná data ukazují, že očkování touto vakcínou chrání nejen před TBC, ale i před dalšími infekcemi, pravděpodobně prostřednictvím antigenně nespecifické aktivace imunitního systému. BCG vakcína byla dokonce schválena pro léčbu karcinomu močového měchýře a její účinnost v léčbě dalších onemocnění se stále zkoumá.
Na výroční konferenci Americké diabetologické asociace (ADA) byly na začátku června prezentovány výsledky klinické studie u pacientů s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Studie navázala na preklinické experimenty s myším modelem DM1, kde vakcinace BCG předcházela vzniku onemocnění nebo zpomalovala jeho progresi. Klinického hodnocení pod vedením vědců z Massachusetts General Hospital v Bostonu se účastnilo 95 pacientů s latentním autoimunitním diabetem (LADA) a 58 dospělých s DM1 diagnostikovaným v dětství. Všem bylo podáno 6 dávek BCG vakcíny (či placeba) v rozmezí 5 let. U pacientů s LADA vedla léčba BCG ke snížení průměrné spotřeby inzulinu ve sledovaném období téměř o 3 %, zatímco v kontrolní skupině spotřeba narostla o 22 %. Pacienti s juvenilní DM1 léčení BCG strávili v optimálním glykemickém rozmezí o 184% více času než před vstupem do studie.
Mechanismus účinku není zcela jasný, zřejmě se však nejedná o protektivní efekt vůči β-buňkám pankreatu. Zobrazovací techniky naznačují, že vakcína pravděpodobně aktivuje imunitní buňky ve slezině směrem k vyšší spotřebě glukózy. Účinnost BCG vakcíny u pacientů s diabetem je třeba prověřit v klinické studii fáze III, ale zatím se nenašel její sponzor.5
Každý, kdo se někdy pohyboval po ulici plné lidí, si jistě všimnul, že se chodci sami od sebe shlukují do řad pohybujících se stejným směrem. V hustém davu na velkém prostoru se objevují další vzorce – oscilace, pruhy a vlny, které se vytvářejí samy od sebe, aniž by je někdo řídil. Různá pozorování (například davu tanečníků v „kotli“ velkého koncertu nebo volného pohybu lidí v uzavřeném prostoru venkovní arény) naznačují preferenci pohybu davu proti směru hodinových ručiček. Vysvětlováno to bylo například přirozenou preferencí pravorukých lidí k otočení se vlevo, když narazí na pevnou překážku.
V časopisu Nature Communications byla nedávno publikována zajímavá série experimentů, která naznačuje, že pohyb davu proti směru hodinových ručiček zřejmě není řízen mezilidskými interakcemi, ale vychází z biologicky dané individuální tendence k pohybu tímto směrem. Vzorec se totiž konzistentně objevoval jak ve skupinách Španělů, zvyklých vyhýbat se směrem doprava, tak v Japonsku, kde se chodí vlevo. Zda se skupina lidí pohybovala v uzavřeném prostoru, či na otevřeném prostranství, nemělo vliv. Pohyb proti směru hodinových ručiček vykazovaly i skupiny, jejichž účastníci byli všichni levorucí nebo při vyhýbání se překážce preferovali otočení vpravo. Vyloučen byl efekt dominantní končetiny (ruky i nohy) či oka. Zdá se, že vliv nemají ani kulturní zvyklosti, jako je pohyb ve směru atletického oválu, neboť vzorec byl konzistentně pozorován i u japonských dětí při volné hře ve školce. Analýza jednotlivců pohybujících se volně o samotě v uzavřeném prostoru taktéž ukázala preferenci pohybu proti směru hodinových ručiček. Zdá se tedy, že je biologicky daná. Autoři ponechávají přesnou příčinu tohoto zajímavého chování otevřenou dalšímu zkoumání.6
(este)
Zdroje:
1. Xu S., Wang Q., An H. et al. The translational potential of drug-induced hypothermia in acute ischemic stroke. Sci Transl Med 2026 Jun 17; 18 (854): eady7847, doi: 10.1126/scitranslmed.ady7847.
2. Chen E. Freezing brain damage in its tracks: cooling drugs limit stroke injury in mice. Nature 2026 Jun 17, doi: 10.1038/d41586-026-01923-9 [Epub ahead of print].
4. Bian L., Cai Y., Zhang Y. et al. Microbiota-driven gut-brain signaling underlies antidepressant effects of a GLP-1 analog. Cell Host Microbe 2026 Jun 10; 34 (6): 1000–1017.e5, doi: 10.1016/j.chom.2026.05.003.
5. Jacobs P. In mice, GLP-1s and depression are linked by a gut feeling. ScienceAdviser, 2026 Jun 11. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-world-cup-probably-won-t-cause-epidemics#in-mice
5. Callier V. TB vaccine from the 1920s shows promise in diabetes trial. Nature 2026 Jun 9, doi: 10.1038/d41586-026-01586-w [Epub ahead of print].
6. Echeverría-Huarte I., Feliciani C., Shi Z. et al. Individual locomotor bias drives counterclockwise motion in pedestrian crowds. Nat Commun 2026 Jun 10; 17 (1): 4869, doi: 10.1038/s41467-026-73713-w.
