Zmražené mozky, antidepresivní antiobezitika, BCG proti diabetu a protisměrné davy –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/22

  
Jak zmrazit postupující poškození mozku?

Použití hypotermie pro zmírnění neurologického poškození při různých akutních stavech vědci zkoumají již léta. Standardem péče se řízené podchlazení stalo například u hypoxicko-ischemické encefalopatie po perinatální asfyxii. 

V 80. letech 20. století se čínští vědci pokoušeli u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) navodit „hibernaci“ za pomoci kombinace antipsychotika chlorpromazinu (užívaného v léčbě schizofrenie a bipolární poruchy) a antihistaminika 1. generace promethazinu (používaného k terapii pooperační nevolnosti). Experimentální léčbu se však nepodařilo zavést do praxe z důvodu nebezpečného snížení krevního tlaku (TK) při podání vysokých dávek nutných k navození hypotermie.

Neurovědci z Lékařské univerzity v Pekingu se rozhodli tento postup oprášit a detailněji prozkoumat. Zjistili, že zmíněná kombinace léčiv navozuje u myšího modelu hypotermii prostřednictvím dilatace povrchových cév. Spotřeba kyslíku u těchto myší byla snížená ve srovnání s fyzikálně ochlazovanými kontrolními zvířaty. Po indukci CMP bylo u myší léčených kombinací promethazinu s chlorpromazinem pozorováno nižší množství odumřelé mozkové hmoty a v následných neurologických testech dosahovaly lepších výsledků ve srovnání s neléčenými kontrolami. Srovnatelné výsledky byly zaznamenány i u makaků.

Pilotní klinická studie s 32 pacienty s akutní ischemickou CMP ukázala, že léčba je bezpečná a dobře snášená. Jen u nejvyšší podané dávky (100 mg) se však podařilo dosáhnout mírného přechodného snížení tělesné teploty. Vliv na klinické výsledky pacientů však nebyl pozorován. Jedním z možných vysvětlení je příliš pomalá aplikace léčiv 12,5hodinovou infuzí. Již proto byla zahájena navazující studie, při níž bude pacientům nejvyšší dávka aplikována během 1 hodiny.^{1, 2}

Nečekané propojení inkretinů a deprese

Moderní inkretinová antiobezitika působící prostřednictvím receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1) mají pleiotropní účinky. Jejich vliv na mentální zdraví zatím není zcela objasněný –⁠ některé studie naznačují, že jejich užívání je spojené s vyšším výskytem deprese, jiné naopak zaznamenaly sníženou incidenci. Většina výzkumů se soustředila na to, co se v mozku děje po navázání léčiva na jeho receptory.

Tým farmakologů z Jihovýchodní univerzity v Nan-ťingu však zjistil, že antidepresivní efekt agonisty receptoru pro GLP-1 liraglutidu zůstává zachován i po vyřazení jeho kanonické dráhy. Léčivo aplikovali stresovaným myším spolu s antagonistou receptoru pro GLP-1. Tyto myši vykazovaly nižší míru stresu, stejně jako zvířata ošetřená liraglutidem v monoterapii, a to navzdory prokazatelnému potlačení antidiabetického efektu léčiva. Následná analýza ukázala u myší, jimž byl podáván liraglutid, změny ve střevní mikrobiotě –⁠ bylo u nich detekováno významně vyšší množství Lactobacillus delbrueckii. O tomto střevním symbiontovi je známo, že může spouštět endokanabinoidní signální kaskádu vedoucí ke snížení stresové reakce. Zatím ovšem není jasné, zda agonisté receptoru pro GLP-1 ovlivňují stejným způsobem i lidský střevní mikrobiom.^{3, 4}

Vakcína proti tuberkulóze jako lék proti diabetu

BCG vakcína proti tuberkulóze, jejíž aktivní složkou je oslabený nevirulentní kmen Mycobacterium bovis, tzv. Bacillus Calmette-Guérin, byla u lidí poprvé použita již ve 20. letech 20. století. Dostupná data ukazují, že očkování touto vakcínou chrání nejen před TBC, ale i před dalšími infekcemi, pravděpodobně prostřednictvím antigenně nespecifické aktivace imunitního systému. BCG vakcína byla dokonce schválena pro léčbu karcinomu močového měchýře a její účinnost v léčbě dalších onemocnění se stále zkoumá.

Na výroční konferenci Americké diabetologické asociace (ADA) byly na začátku června prezentovány výsledky klinické studie u pacientů s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Studie navázala na preklinické experimenty s myším modelem DM1, kde vakcinace BCG předcházela vzniku onemocnění nebo zpomalovala jeho progresi. Klinického hodnocení pod vedením vědců z Massachusetts General Hospital v Bostonu se účastnilo 95 pacientů s latentním autoimunitním diabetem (LADA) a 58 dospělých s DM1 diagnostikovaným v dětství. Všem bylo podáno 6 dávek BCG vakcíny (či placeba) v rozmezí 5 let. U pacientů s LADA vedla léčba BCG ke snížení průměrné spotřeby inzulinu ve sledovaném období téměř o 3 %, zatímco v kontrolní skupině spotřeba narostla o 22 %. Pacienti s juvenilní DM1 léčení BCG strávili v optimálním glykemickém rozmezí o 184% více času než před vstupem do studie.

Mechanismus účinku není zcela jasný, zřejmě se však nejedná o protektivní efekt vůči β-buňkám pankreatu. Zobrazovací techniky naznačují, že vakcína pravděpodobně aktivuje imunitní buňky ve slezině směrem k vyšší spotřebě glukózy. Účinnost BCG vakcíny u pacientů s diabetem je třeba prověřit v klinické studii fáze III, ale zatím se nenašel její sponzor.⁵

Pohyb v davu? Jedině proti směru hodinových ručiček

Každý, kdo se někdy pohyboval po ulici plné lidí, si jistě všimnul, že se chodci sami od sebe shlukují do řad pohybujících se stejným směrem. V hustém davu na velkém prostoru se objevují další vzorce –⁠ oscilace, pruhy a vlny, které se vytvářejí samy od sebe, aniž by je někdo řídil. Různá pozorování (například davu tanečníků v „kotli“ velkého koncertu nebo volného pohybu lidí v uzavřeném prostoru venkovní arény) naznačují preferenci pohybu davu proti směru hodinových ručiček. Vysvětlováno to bylo například přirozenou preferencí pravorukých lidí k otočení se vlevo, když narazí na pevnou překážku.

V časopisu Nature Communications byla nedávno publikována zajímavá série experimentů, která naznačuje, že pohyb davu proti směru hodinových ručiček zřejmě není řízen mezilidskými interakcemi, ale vychází z biologicky dané individuální tendence k pohybu tímto směrem. Vzorec se totiž konzistentně objevoval jak ve skupinách Španělů, zvyklých vyhýbat se směrem doprava, tak v Japonsku, kde se chodí vlevo. Zda se skupina lidí pohybovala v uzavřeném prostoru, či na otevřeném prostranství, nemělo vliv. Pohyb proti směru hodinových ručiček vykazovaly i skupiny, jejichž účastníci byli všichni levorucí nebo při vyhýbání se překážce preferovali otočení vpravo. Vyloučen byl efekt dominantní končetiny (ruky i nohy) či oka. Zdá se, že vliv nemají ani kulturní zvyklosti, jako je pohyb ve směru atletického oválu, neboť vzorec byl konzistentně pozorován i u japonských dětí při volné hře ve školce. Analýza jednotlivců pohybujících se volně o samotě v uzavřeném prostoru taktéž ukázala preferenci pohybu proti směru hodinových ručiček. Zdá se tedy, že je biologicky daná. Autoři ponechávají přesnou příčinu tohoto zajímavého chování otevřenou dalšímu zkoumání.⁶

(este)

Zdroje:
1. Xu S., Wang Q., An H. et al. The translational potential of drug-induced hypothermia in acute ischemic stroke. Sci Transl Med 2026 Jun 17; 18 (854): eady7847, doi: 10.1126/scitranslmed.ady7847.
2. Chen E. Freezing brain damage in its tracks: cooling drugs limit stroke injury in mice. Nature 2026 Jun 17, doi: 10.1038/d41586-026-01923-9 [Epub ahead of print].
4. Bian L., Cai Y., Zhang Y. et al. Microbiota-driven gut-brain signaling underlies antidepressant effects of a GLP-1 analog. Cell Host Microbe 2026 Jun 10; 34 (6): 1000–1017.e5, doi: 10.1016/j.chom.2026.05.003.
5. Jacobs P. In mice, GLP-1s and depression are linked by a gut feeling. ScienceAdviser, 2026 Jun 11. Dostupné na: www.science.org/content/article/scienceadviser-world-cup-probably-won-t-cause-epidemics#in-mice
5. Callier V. TB vaccine from the 1920s shows promise in diabetes trial. Nature 2026 Jun 9, doi: 10.1038/d41586-026-01586-w [Epub ahead of print].
6. Echeverría-Huarte I., Feliciani C., Shi Z. et al. Individual locomotor bias drives counterclockwise motion in pedestrian crowds. Nat Commun 2026 Jun 10; 17 (1): 4869, doi: 10.1038/s41467-026-73713-w.