Cílem výzkumu prováděného naší pracovní skupinou je včasná identifikace nemocných s akutním poškozením ledvin (AKI) a zjištění jeho skutečné prevalence, etiologie i dalších souvisejících údajů. Ve druhé fázi se pak zabýváme možnostmi automatické detekce těchto nemocných v našem zdravotnickém zařízení a zavedením odpovídajícího diagnosticko-terapeutického procesu. 

Nevalvulární fibrilace síní jakožto nejčastěji se vyskytující arytmie je spojená s významným zvýšením rizika cévní mozkové příhody. Randomizované klinické studie se zabývaly porovnáním účinnosti a rizik podávání apixabanu, rivaroxabanu a dabigatranu proti warfarinu v prevenci cévní mozkové příhody u pacientů s nevalvulární fibrilací síní. Velká pozornost byla věnována vyhodnocení rizika výskytu závažného krvácení.

Na posledním sjezdu Evropské kardiologické společnosti (ESC) byly zveřejněny výsledky retrospektivní analýzy dat z americké reálné praxe, která hodnotila výskyt závažného krvácení vyžadujícího hospitalizaci u pacientů s nevalvulární fibrilací síní (NVAF), jimž byl nově nasazen warfarin, rivaroxaban, dabigatran nebo apixaban.

Přehledový článek publikovaný v roce 2011 v časopisu Expert Review of Clinical Immunology shrnuje poznatky o výskytu nežádoucích alergických reakcí po aplikaci monoklonálních protilátek a patofyziologický podklad těchto komplikací.

Skelet je jedním z nejčastějších míst nádorové diseminace. Kostní metastázy jsou zdrojem závažné morbidity: působí bolest, omezují hybnost, snižují celkovou kvalitu života. Mohou vést k patologickým frakturám, syndromu míšní komprese a k hyperkalcemii. Kromě protinádorové léčby se v léčbě kostních metastáz využívají jako součástí komplexní paliativní léčby kostní nádorové choroby látky ovlivňující metabolismus kostí (bone modifying agents [BMA]).

Observační studie z USA sledovala míru adherence pacientů k léčbě antihypertenzivy a faktory, které ji ovlivňují. Zároveň zjišťovala, zda byla předepsaná léčba v souladu s vydanými doporučeními.

Pojmy compliance a perzistence charakterizují chování pacienta vzhledem k předepsané léčbě. Míra compliance (adherence) a perzistence ovlivňuje výsledek léčby a správná definice těchto pojmů a jejich stanovení jsou nezbytné pro hodnocení a porovnávání výsledků především farmakoepidemiologických studií.

Ve 30. letech minulého století popsali Lohmann s Meyerhofem vysokou citlivost glykolytického energetikkého metabolismu savčích buněk na fluorid. Krátce na to Bibby a van Kesteren (1940) oznámili zastavení produkce kyselin ústních streptokoků a lactobacilů v důsledku nízkých koncentrací fluoridu. Na základě našich současných znalostí je fluorid považován za látku, která lokálně ovlivňuje rozpustnost zubní skloviny, její opětovnou mineralizaci a především také bakteriální metabolismus.

Léčba hyperfosfatemie je u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) velmi důležitá kvůli předcházení rizikům spojeným se zvýšenou plazmatickou hladinou fosforu. Z tohoto důvodu je vhodné fosfatemii snižovat postupy uvedenými v publikovaných doporučených postupech KDIGO (Kidney Disease: Improving Global Outcomes).

Specifické a zvláštní účinky aminfluoridů v prevenci zubního kazu (jako u elmex gelu) byly dobře zdokumentovány in vitro i in vivo v mnoha studiích provedených během posledních 40ti let. Za účelem zastavení rostoucího počtu zubních kazů u dětí a dospívajících v polovině 60. let 20. století byla ve městě a kantonu St. Gallen reorganizována školní stomatologická péče.

Sevelamer je nekalciový vazač fosfátů v trávicím traktu. Používá se pro kontrolu hyperfosfatemie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (CKD) a u dialyzovaných osob. Řada studií prokázala, že jeho pleiotropní účinky mohou příznivě ovlivňovat kardiovaskulární systém. Jejich přehled uvádí práce zveřejněná v roce 2015 v časopisu Nefrologia.

Pacienti ve 3. až 5. stadiu chronického onemocnění ledvin (CKD) mají významně zvýšenou mortalitu. Mnoho studií poukázalo na souvislost s hyperfosfatemií. Podávání fosfátových vazačů je spojeno s lepšími klinickými výsledky pacientů a s jejich delším přežíváním. Nově zveřejněná metaanalýza randomizovaných klinických studií porovnávala účinky nekalciového vazače fosfátů sevelameru s kalciovými vazači.

Jak ukázala studie DAJ* z roku 2004, trend poklesu výskytu zubního kazu u dětí a mladých lidí pokračuje (Pieper 2005). Zdraví chrupu 12letých dětí se sice ve všech německých zemích zlepšilo, avšak situace u dětí starých 6–7 let je mnohem nejednoznačnější. Vněkterých regionech bylo možné pozorovat pokles výskytu zubního kazu i v této věkové kategorii, avšak v jiných spolkových zemích jsme viděli stagnaci nebo zhoršení orálního zdraví. Možným vysvětlením různého vývoje u kazů mléčných zubů v různých spolkových zemích je sociodemografický vývoj, například vysoká míra migrace cizinců do určitých oblastí. Mezi hlavní sociální problémy, minimálně v některých regionech, by ale mohly patřit také nezaměstnanost, sociální znevýhodnění generace mladých lidí a obtíže s integrací imigrantů (Ferchland 2004).

Společně s případy marginální parodontózy se zubní kaz považuje za nejběžnější onemocnění orofaciálního systému. Epidemiologické studie, především ty, které jsou reprezentativní pro konkrétní region nebo konkrétní zemi, poskytují cenné informace týkající se aktuálního zdravotního stavu ústní dutiny v populaci a požadavků na léčbu, které se z toho extrapolují. Současně s tím výsledky slouží také jako důkaz účinnosti prováděných preventivních a léčebných opatření.

Útok zubního kazu může přijít v okamžiku prořezání mléčných zubů v ústní dutině. Byla vytvořena řada teorií popisujících to, jak se u dětí může rozvinout kariogenní orální flóra. Tyto teorie však nejsou přesvědčivé. Velký počet vědeckých pracovníků a stomatologů nicméně souhlasí s tím, že nepříznivá kombinace vysokého příjmu karbohydrátů, nízká úroveň ústní hygieny a absence dostatečných preventivních opatření (jak v zubní ordinaci, tak doma) přispívá k rychlému zhoršení zdravotního stavu ústní dutiny.