Podávání probiotik s obsahem Lactobacillus reuteri Protectis je považováno za slibnou metodu v terapii kojenecké koliky. Výsledky dosud publikovaných studií však nedospěly k jednoznačnému závěru ohledně účinnosti této léčby. Cílem metaanalýzy loni publikované v časopisu Pediatrics proto bylo definitivní ozřejmění účinnosti probiotické terapie.

Hluboká žilní trombóza patří mezi běžné nemoci, které lidstvo provázejí již od kolébky. Vzhledem k nízké specificitě klinického obrazu (na rozdíl například od varixů dolních končetin) však onemocnění nebylo dlouho v literatuře popsáno. Poprvé se tak popis hluboké žilní trombózy objevil až ve středověku – a od toho okamžiku také začal postupný vývoj léčby. Nabízíme vám stručný, ale pozoruhodný historický exkurz ve třech etapách.

Je obecně dobře známo, že u dětských pacientů s Crohnovou nemocí je exkluzivní enterální výživa efektivní při navození remise. Parciální enterální výživa (PEN) s ponecháním běžné stravy je však v navození remise neefektivní, což by nasvědčovalo tomu, že mechanismus účinku je závislý právě na exkluzivitě diety.

Kašel je jedním z nejčastějších příznaků, se kterým pacient vyhledává lékaře. Mnoho klinických studií prokázalo koincidenci chronického kašle a rýmy.

Duální bronchodilatační terapie (LAMA + LABA) představuje jeden z hlavních pilířů léčby chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Cílem níže prezentovaného recentního systematického přehledu bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost této duální terapie v porovnání s monoterapií nebo jinými kombinacemi v prostředí klinických studií i reálné klinické praxe.

I.v. aplikace železa u pacientů se srdečním selháním a deficitem železa je nyní součástí guidelines ESC s cílem zlepšit symptomy, zvýšit toleranci zátěže a kvalitu života u těchto nemocných a zároveň snížit riziko hospitalizace či úmrtí z KV příčin.

V časopisu Updates in Surgery byly recentně zveřejněny výsledky průzkumu na téma profylaktické terapie ran kontrolovaným podtlakem, který se uskutečnil mezi švýcarskými chirurgy. Výsledky průzkumu ukazují, jak často je tato terapie využívána, v jakých situacích se k ní obvykle přistupuje a co by mohlo podtlakovou terapii ran do budoucna více zatraktivnit.

Terapie cílená proti receptorům epidermálního růstového faktoru (anti-EGFR) je spojena s nežádoucími účinky, jež u klasické chemoterapie nejsou běžné, například akneiformní dermatitidou a xerózou. Francouzský tým si proto dal za cíl posoudit incidenci dermatologické toxicity po nasazení anti-EGFR léčiva panitumumabu, vliv těchto nežádoucích účinků na kvalitu života pacientů a jejich zvládání v klinické praxi, tedy problematiku, která dosud nebyla přesně popsána.

Jaké faktory ovlivňují poměry aminokyselin v děložní tekutině? Jaký je důsledek složení děložní tekutiny ve vztahu k správnému vývoji embrya? Nově publikovaná studie přinesla zajímavé odpovědi na tyto i další otázky.

Vzhledem k tomu, že deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) zatím stále není věnována dostatečná pozornost, je třeba všemi cestami šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. I to je jedním z cílů Národního registru AATD. Ten sbírá data pacientů mj. s cílem sledovat průběh postižení v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější prognostické markery a monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení u těchto nemocných.

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.

V odborném programu letošního mezinárodního kongresu Evropské společnosti pro respirační nemoci (ERS 2022) se hojně mluvilo také o zkoumání biomarkerů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a jejích akutních exacerbací (AE CHOPN). Bohatě bylo toto téma zastoupeno i v sekci e-posterových prezentací. Právě z ní vybíráme 3 studie, jejichž závěry shrnujeme níže.

Alergická rýma patří k běžným chronickým onemocněním a často se vyskytuje současně s dalšími alergickými chorobami, jako jsou astma a atopická dermatitida.

Průzkum provedený na nedávno propuštěných HIV pozitivních ukrajinských vězních ukázal vysokou míru užívání injekčních drog ve vězení a rozsáhlé sdílení injekčního vybavení. To poukazuje na potřebu postupů zahrnujících substituční léčbu a program výměny jehel ve věznicích.

Dosavadní studie se často neshodovaly v tom, zda je atopická dermatitida spojená s nadváhou a obezitou, či nikoliv. Proto byly provedeny systematický přehled a metaanalýza dosud vydaných studií, které měly za cíl tento vztah blíže definovat.

Endarterektomie plicních tepen je jedinou potenciálně kurativní možností v léčbě chronické tromboembolické plicní hypertenze (CTEPH). Jaké má výsledky a v jakém procentu případů vede k úplnému vyléčení? Zlepšení znaků a projevů CTEPH po provedení endarterektomie byla věnována metaanalýza, na níž se významnou měrou podíleli i čeští odborníci.

Hořčík je důležitým prvkem pro mnoho systémů v lidském organismu. Nedávno zveřejněný souhrnný článek se zabývá vztahem nedostatku hořčíku a hořčíkové suplementace k různým zdravotním stavům. Dostatečný přísun hořčíku může potenciálně zlepšit široké spektrum zdravotních problémů.

Děti ve věku 6−12 let s těžkou formou atopické dermatitidy (AD) mají velmi omezené možnosti léčby. Níže prezentované studie ukazují, jak účinným a bezpečným léčivem je v jejich případě dupilumab, monoklonální protilátka namířená proti interleukinům 4 a 13. Toto léčivo má nově od října úhradu již i pro děti od 6 let.

Autoři článku popisují vzácný případ ženy ve věku 59 let, která byla dosud bez projevů alergie. Onemocněla diseminovanou encefalomyelitidou.

Roztroušená skleróza (RS) nemá významný vliv na schopnost otěhotnět, na vývoj plodu ani na průběh a výsledek těhotenství. To platí pro onemocnění mužů i žen, proto by pacienti měli být v reprodukčních plánech podporováni.

Každým rokem se zejména v souvislosti s „chřipkovou sezónou“ zvyšuje výskyt respiračních horečnatých onemocnění virového původu. Vhodnou možností v jejich terapii jsou kombinovaná analgetika-antipyretika (KAP), která tlumí projevy onemocnění a přináší pacientům úlevu. Jako vhodná varianta se jeví zejména KAP na bázi paracetamolu.

Klinické studie i zkušenosti z klinické praxe ukázaly přínos podávání probiotik v léčbě akutní gastroenteritidy u dětí. Dětská lékařka MUDr. Natália Szitányi shrnuje možnosti a racionále pro jejich využití v této indikaci.

Role střevní mikroflóry v patogenezi autoimunitních onemocnění včetně lupus erythematodes je diskutována již delší dobu. Americká studie objevila konkrétní bakterii, jejíž zmnožení ve střevě koreluje nejen s výskytem nemoci, ale také s její aktivitou.