Varianta omikron SARS-CoV-2 – důvod k optimismu, či k obavám?

8. 2. 2022

Dle údajů Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimore bylo ke dni 8. 2. 2022 v celosvětovém měřítku zaznamenáno bezmála 400 milionů infekcí virem SARS-CoV-2, s počtem úmrtí převyšujícím 5,7 milionu osob. Ke stejnému datu pak v Česku bylo evidováno 3 273 375 případů, kdy 37 549 skončilo úmrtím nemocného. Od konce prosince 2021 dochází i v naší zemi k rychlému vytlačování varianty delta variantou omikron. Stručně shrnujeme dosavadní poznatky.

První detekce varianty omikron je datována k 9. listopadu 2021 v Jižní Africe, nicméně zpětně byl zjištěn pozitivní záchyt stejné varianty v Nizozemsku o týden dříve. První pozitivní z Jižní Afriky však měli významnou cestovatelskou anamnézu. Od té doby se tato varianta raketově šíří všemi kontinenty.

Jak ovlivnily genetické mutace varianty omikron vlastnosti SARS-CoV-2?

Z hlediska změn genetické informace s sebou tato varianta nese více než 18 tisíc mutací oproti původnímu wuchanskému typu, s tím že více než 97 % mutací je soustředěno do kódující oblasti. Přibližně 30 z nich je lokalizováno do receptor vázající domény (RBD) spike proteinu, zásadním způsobem ovlivňujícího vstup viru do organismu.

Nové mutace zajišťují viru vyšší schopnost přenosu z jedince na jedince a nižší efektivitu protilátek získaných předcházející infekcí či vakcinací. S tím souvisí i omezená účinnost některých léčiv, především monoklonálních protilátek. Riziko reinfekcí se zdá být 5,4násobné ve srovnání s variantou delta. Významnou úlohu v ochraně vůči reinfekci či její závažnosti hraje přetrvávající buněčná imunita po prodělané nemoci či vakcinaci.

Jako důležitý faktor se jeví zvýšená adherence varianty omikron ke sliznicím horních cest dýchacích v porovnání s plicním parenchymem. Zdá se tedy, že se pomaleji šíří v organismu v rámci přenosu z buňky na buňku. Z toho vyplývá i vyšší pravděpodobnost lehčího průběhu onemocnění. Na druhou stranu už byla zaznamenána i úmrtí pacientů infikovaných touto variantou. Ve snížení závažnosti navíc hrají významnou úlohu nejen vlastnosti viru samotného, ale také proočkovanost populace, zejména rizikových skupin. Řada zemí i nadále potvrzuje trend vyššího zastoupení neočkovaných v rámci hospitalizací (včetně pobytů na jednotkách intenzivní péče) oproti plně očkovaným.

Rovněž Světová zdravotnická organizace (WHO) v souvislosti s variantou omikron nadále definuje následující rizikové skupiny: nevakcinovaní, obézní, lidé starší 60 let, nemocní trpící hypertenzí, diabetem, cerebrovaskulárními chorobami, demencí, mentálními poruchami, chronickým onemocněním ledvin, nádorovými chorobami a další imunosuprimovaní jedinci (kvůli jinému onemocnění či jeho léčbě), pacienti s HIV/AIDS a těhotné ženy.

Omikron a očkování

Na základě rozsáhlé metaanalýzy 4 nejčastěji užívaných vakcín (BNT162b2, mRNA1273, Ad26.COV2.S a ChAdOx1-S) bylo zjištěno, že z hlediska ochrany před závažným průběhem onemocnění COVID-19 se jejich účinnost snižuje o 8,0 % (95 % interval spolehlivosti [CI] 3,6–15,2 %) v průběhu 6 měsíců ve všech skupinách. U osob starších 50 let se tato efektivita snižuje o 9,7 % (95 % CI 5,9–14,7 %). Účinnost vakcín z hlediska ochrany před symptomatickým průběhem onemocnění je pak u lidí ve věku nad 50 let nižší o 32,0 % (95 % CI 11,0–69,0 %).

Z těchto důvodů bylo rozhodnuto o silném doporučení aplikace 3. posilovací dávky, zejména u rizikových skupin. Studie naznačují i další významné zlepšení efektivity. Nicméně v současné době chybějí jasná data definující konkrétní délku a intenzitu ochrany, především ve vztahu k variantě omikron. První údaje jsou však příznivé.

Omikron a současné možnosti léčby

Na základě zjištění o nových vlastnostech viru musela být upravena rovněž pravidla pro léčbu nakažených.

Americký Úřad pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) v souladu s ním i WHO dále nedoporučují podávání kombinace monoklonálních protilátek bamlanivimab a etesevimab stejně jako kasirivimab a imdevimab (REGEN-COV). V současné době tak zůstává jedinou volbou sotrovimab (v Česku zatím nedostupný).

Antivirotická léčba určená pro nemocné s mírným až středně-závažným onemocněním v riziku závažného průběhu zahrnuje účinné látky molnupiravir (Lagevrio), nirmatrelvir/ritonavir (Paxlovid), eventuálně jejich kombinaci. Užití remdesiviru i nadále zůstává beze změny.

Pro pacienty s velmi závažným až kritickým průběhem onemocnění byl nově doporučen baricitinib. Jedná se o perorální inhibitor Janusových kináz, který suprimuje nadměrnou aktivaci imunitního systému. Jedná se o alternativu blokátorů IL-6. V současné době je v běžné klinické praxi podáván u vybraných nemocných s revmatoidní artritidou. U pacientů s COVID-19 má být podáván v kombinaci s kortikosteroidy.

Shrnutí a závěr

Závěrem lze shrnout 3 základní doporučení v rámci aktuální vlny způsobené variantou omikron:

  1. Aplikace (posilující) dávky minimálně u rizikových skupin.
  2. Včasná indikace PCR potvrzení infekce k odlišení varianty omikron a zbytkové varianty delta se zásadními změnami v terapeutickém přístupu.
  3. Časná indikace antivirotik u rizikových skupin na základě pozitivity PCR nebo antigenního testu.

Další užitečné informace jsou k dispozici zde: https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2022/01/Manual-pro-lekare-primarniho-kontaktu-v-souvislosti-s-vyskytem-nove-varianty-omicron.pdf

doc. MUDr. Pavlína Králíčková, Ph.D.
Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN Hradec Králové

Zdroje:

  1. COVID-19 Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU). Johns Hopkins University & Medicine, 2022. Dostupné na: https://coronavirus.jhu.edu/map.html
  2. Update on SARS-CoV-2 variant of concern Omicron. World Health Organization, 2022 Feb 1. Dostupné na: www.who.int/news-room/events/detail/2022/02/01/default-calendar/update-on-sars-cov-2-variant-of-concern-omicron
  3. Araf Y., Akter F., Tang Y. D. et al. Omicron variant of SARS-CoV-2: Genomics, transmissibility, and responses to current COVID-19 vaccines. J Med Virol 2022 Jan 12, doi: 10.1002/jmv.27588 [Epub ahead of print].
  4. Feikin D., Higdon M. M., Abu-Raddad L. J. et al. Duration of effectiveness of vaccines against SARS-CoV-2 infection and COVID-19 disease: results of a systematic review and meta-regression. The Lancet 2021 Nov 18. doi: 10.2139/ssrn.3961378 [preprint].
  5. Andrews N., Stowe J., Kirsebom F. et al. Effectiveness of COVID-19 booster vaccines against covid-19 related symptoms, hospitalisation and death in England. Nat Med 2022 Jan 14, doi: 10.1038/s41591-022-01699-1 [Epub ahead of print].
  6. Cavazzoni P. Coronavirus (COVID-19) update: FDA limits use of certain monoclonal antibodies to treat COVID-19 due to the omicron variant. U.S. Food and Drug Administration, 2022 Jan 24. Dostupné na: www.fda.gov/news-events/press-announcements/coronavirus-covid-19-update-fda-limits-use-certain-monoclonal-antibodies-treat-covid-19-due-omicron
  7. Li P., Wang Y., Lavrijsen M. et al. SARS-CoV-2 omicron variant is highly sensitive to molnupiravir, nirmatrelvir, and the combination. Cell Res 2022 Jan 20, doi: 10.1038/s41422-022-00618-w [Epub ahead of print].

C-ANPROM/CZ/PO/0004 Únor 2022



Štítky
Alergologie a imunologie Dětská otorinolaryngologie Dětská pneumologie Hematologie a transfuzní lékařství Otorinolaryngologie Pediatrie Pneumologie a ftizeologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se