Schizofrenie je závažné onemocnění snižující kvalitu i délku života nemocných, což je z velké míry přičítáno zvýšenému výskytu kardiovaskulárních chorob u této skupiny populace. Významným rizikovým faktorem kardiovaskulárních chorob je metabolický syndrom, který je u jedinců se schizofrenií rovněž pozorován ve zvýšené míře. Na vině může být vrozená predispozice, nezdravý životní styl spojený se schizofrenií, ale také antipsychotická léčba.
Provázanost vztahu mezi kardiovaskulárními chorobami a poruchou kognice dokládají dostupné důkazy, které naznačují, že metabolický syndrom je rizikovým faktorem pro rozvoj kognitivních poruch u běžné populace, ale také u pacientů s diagnózou schizofrenie. Přítomnost kognitivních poruch je přitom charakteristickým znakem schizofrenie korelujícím s funkčním výsledky.
Za účelem metaanalýzy byl nejprve proveden průzkum literatury v databázích Embase, Scopus, MEDLINE, PubMed a Cochrane, abstraktech vědeckých konferencí a registrech klinických studií k datu 25. února 2020. Do analýzy byly zahrnuty studie, jež hodnotily kognitivní funkce u pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou, asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory (včetně metabolického syndromu, diabetu, obezity, nadváhy a inzulínové rezistence) a výsledky dosaženými u těchto pacientů a porovnávaly kognitivní funkce u nemocných s kardiovaskulárními rizikovými faktory a pacientů bez kardiovaskulárních rizikových faktorů.
Zařazovací kritéria splnilo 27 studií s celkovým počtem 10 174 účastníků. Nejvíce studií bylo provedeno v Číně (9; n = 3489), Spojených státech amerických (7; n = 3923) a Evropě (7; n = 802). Jedna studie pocházela ze Singapuru (n = 1719) a jedna z Indie a Egypta (121, resp. 120 účastníků). Extrakci dat z jednotlivých studií prováděli 2–3 nezávislí examinátoři. Průměrný věk pacientů činil 42,1 ± 8,7 roku, většinu představovali muži (63,8 %; n = 6488), průměrná doba trvání schizofrenie dosahovala 14,4 ± 8,2 roku.
Primárním cílem bylo zhodnocení celkových kognitivních funkcí podle skóre klinicky validovaného nástroje, mezi sekundární cíle studie patřilo zhodnocení jednotlivých kognitivních domén.
Významně větší zhoršení celkových kognitivních funkcí bylo zjištěno u pacientů s metabolickým syndromem (13 studií; n = 2800; velikost efektu [ES] hodnocená pomocí Hedgesova g 0,31; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,13–0,50; p = 0,001), diabetem (8 studií; n = 2976; ES 0,32; 95% CI 0,23–0,42; p < 0,001) a hypertenzí (5 studií; n = 1899; ES 0,21; 95% CI 0,11–0,31; p < 0,001). U pacientů s obezitou, nadváhou a inzulinovou rezistencí bylo zhoršení celkových kognitivních funkcí nevýznamné.
Zhoršená výkonnost u specifických kognitivních domén byla spojená s kognitivní dysfunkcí a kardiovaskulárními rizikovými faktory, a to v 5 doménách u diabetiků (pozornost/bdělost, uvažování/řešení problémů, rychlost myšlení, slovní a vizuální učení) a ve 4 doménách u pacientů s metabolickým syndromem (pozornost/bdělost, uvažování/řešení problémů, rychlost myšlení, slovní učení) a arteriální hypertenzí (uvažování/řešení problémů, rychlost myšlení, slovní učení a pracovní paměť).
Z výsledků rozsáhlé metaanalýzy vyplynulo, že u jedinců se schizofrenií/schizoafektivní poruchou je přítomnost metabolického syndromu, diabetu a arteriální hypertenze spojená se zhoršením celkových kognitivních funkcí i jednotlivých domén kognitivních funkcí.
(holi)
Zdroj: Hagi K., Nosaka T., Dickinson D. et al. Association between cardiovascular risk factors and cognitive impairment in people with schizophrenia: a systematic review and meta-analysis. JAMA Psychiatry 2021; 78 (5): 510–518, doi: 10.1001/jamapsychiatry.2021.0015.
