Nepříznivé prognostické faktory u krvácení do dolní části gastrointestinálního traktu

Autoři z Bostonu ve své studii sledovali pacienty s krvácením do dolní části zažívacího traktu – jejich otázkou bylo, co přispělo k nutnosti znovupřijetí, rekurence krvácení či úmrtí v období 30 dnů od propuštění z nemocnice po první epizodě krvácení.

Sledováno bylo 277 pacientů, z nichž 271 přežilo první epizodu krvácení. 21 % z těchto nemocných muselo být v průběhu následujících 30 dnů přijato znovu k hospitalizaci, přičemž jen necelá polovina z nich (21/57) kvůli opětovnému krvácení. Opětovné přijetí k hospitalizaci bylo u těchto nemocných spojeno s následujícími rizikovými faktory: rozvoj první epizody krvácení během pobytu v nemocnici, antikoagulační léčba či aktivní maligní onemocnění. Pacienti, kteří byli propuštěni s antikoagulační léčbou, měli vyšší podíl rekurence krvácení.

Pokud jde o riziko úmrtí ve 30 dnech po propuštění, bylo toto nejvyšší u pacientů s vyšším skóre komorbidit (Chalrson Comorbidity Index score), aktivním maligním onemocněním či s rozvojem epizody krvácení během pobytu v nemocnici.

Autorům se tedy podařilo identifikovat rizikové faktory spojené s horší prognózou nemocných léčených pro krvácení do dolní části zažívacího traktu.

(eza)

Zdroj: Sengupta N. et al. Risk Factors for Adverse Outcomes in Patients Hospitalized With Lower Gastrointestinal Bleeding. Mayo Clin Proc 2015 Jul 1; pii: S0025-6196(15)00426-7; doi: 10.1016/j.mayocp.2015.04.024